tak tu sedim poslouchám muziku rozímám nad životem s pistolí u hlavy a přemýšlím jakej by byl život bez problémů, jakej by byl kdyby se všechno dařilo podle mejch představ? jakej by byl kdybych zmáčkl tu spoušť? škoda že ta pistol je jen výplodem mojí fantazije. mohlo to bejt rychle za mnou. asi je mi souzeno žít v samotě. i kdybych chtěl, nezměnim to. tolikrát už sem se pokoušel k ničemu to nebylo. možná někdo by mi pomoct dokázal ale to je asi taky jen výplod mojí fantazie. zkurvenej svět. ať už je toho všeho konec. stejně tu žijem pro nic. žijem aby sme zemřeli tady to máš deníčku jasnej smysl bytí. sny, cíle, chtíč to všechno lidi považujou za smysl bytí ale to je jen doměnka aby se všichni nezcvokli. bojí se přiznat si pravdu. jestli bůh existuje proč stvořil lidi? aby zničili planetu Zemi? jo? pak se mu to docela povedlo. a když ne? tak je to prostě jen evoluce. co to vlastně je? proč se z opic stali lidi? jak se sem vůbec dostal život? na to asi nikdo nepříde. a jestli ano tak s tímto asi objeví i smysl bytí.(teda spíš jen zjistí že žádnej skutečnej smysl neni). tak proč se lidi chtěj dožívat furt vyššího věku? stejně o nic nejde. každej jednou zemře. někdo hold dřív někdo později. myslí si, že ještě na něco přijdou? k čemu jim to bude když stejně zemřou? kdybych tohle řešil asi bych tu ztrávil zbytek života asi by to bylo lepší než ho prožívat tak jako dosud. vim bude to furt dokola. kde se stala chyba? kde je ta deska škráblá? v jakym místě to přeskakuje furt zpátky? jak tu rejhu zahladit? o něčem bych věděl ale to nevyjde. lepší bude zastavit tu desku. sbohem. zkurvenej světe.