JO, otázku proč jsem si položila vždycky když jsem dostala košem... Je to strašně složitý a namáhavý vůbec najít někoho, do koho se zamiluješ, a je ještě těžší bejt stále zamilovaná, ale problém je když tě ten druhej přestane milovat... To je pak strašně těžký se odmilovat! Nemyslet na tu druhou osobu, se kterou si prožil(a) tolik hezkejch chvil... Ale nic jinýho ti už nezbejvá. Opět se vrhnout do toho koloběhu a zase hledat někoho do koho se zamiluješ..........
A nejhorší je představa, že celej ten koloběh skončí až ve chvíli, kdy budeš pod drnem... Nikdy nemůžeme jistě říct, že tohle je ten pravej... Jak se to dá poznat? HM???? Nedá.... Nevíme, co uděláme za den, měsíc, možná i za rok nebo desetiletí... a taky co udělá ten druhej...
Život jako celej je strašně složítá věc, kterou nikdy náš rozum nepochopí! Bohužel... Ale kdyby sme se měli srát s každou překážkou, která se nám postaví před čumák, tak by to bylo všechno strašně složitý... ale zase na druhou stranu, nemůžem nad všim mávnout rukou... Neřešit... Ale v mnoha připadech by to bylo nejjednodušší řešení.
Proč se s ní držel za ruku? Proč se s ní líbal? proč??? Protože kdyby tohle všechno nebylo, a všechno nám procházelo jak po másle byl by ten život pěkně na hovno a nás by vlastně ani nebavil.... Neřikám, že by mi nebylo líp, ale asi jenom chvíli... pak by mě ta dokonalost začala srát... Hádaj se musej všichni... A podvádět, asi taky... Co by sme pak měli tomu druhýmu odpouštět a nebo za co by sme ho pak měli nenávidět...
Sakra, zase polemizuju nad volovinama.... To bude tim zkurvenym počasim... Dneska je sice hnusně, ale když je hezky, tak se vyrojej všechny ty zamilovaný páry, který se furt oblizujou... a snad si ani neuvědomujou, jak to těm ostatním, který sou zrovna sami.
Jo a vlastně taky je bombový, když nad všim začnete uvažovat, a zjistíte, že vás většina kamarádů k něčemu využívá... Třeba to dělám taky a neuvědomuju si to... možná ani to moje "okolí"... a možná i proto, jsem se se všema tak nějak přestala bavit... Je mi takhle o něco líp se s nima nestýkat, a neposlouchat pořád dokola že je trápí tohle a nebo tohle a že by chtěli tohle a že tohle potřebujou.!!! Proč oni neposlouchaj aspoň chvíli mě? hM? jj, věčná otázka......
a zase sračka... ty jo, nic... Ještě bych tu mohla prokecnout tolik věcí, který by se taky někomu nemuseli líbit...

Jako lidi, fakt mě pobavilo, že je vůbec někdo schopnej číst moje slovní průjmy... jak si vůbec můžete někdo takový voloviny číst...???
Nejhorší ale je, že mě stále nenapadá, co sem naspat zajímavýho, protože dost pochybuju o tom, že by se moje nervová centra snížila natolik, abych se tomuhle za pár let zasmála...
I když teda jo, dnešní den mě trochu poznamenal... Poslední, 8. hodinu literatury jsem probrečela smíchy... Opět naše čtyřka řešila převrácenou slepici (jenom znalí pochopí) a ve chvíli kdy naše profesorka uvedla název díla Tak jde čas(nebo tak něco) vzpoměla jsem si na ten nekonečný seriál, na který jsem se musela koukat se svojí prababičkou... Vzpoměla jsem si bohužel i na úvodní slova toho seriálu... (tak jako zrnka písku ubývají v přesýpacích hodinách, ubývají i dny vašich životů....) Jsem ráda že už jsem doma... No ale teda cesta autobusem byla taky super... Jela jsem se svou "přírodní" kamarádkou, která nežije v tomto světě, ale ve světě svých myšlenek týkajících jejího myšlení... zase se trochu nechala unést, a zeptala se mě, jestli bych běžela xy km kvůli někomu, komu by šlo o život... Uvedla jako příklad (toho kdo by měl umřít) Terčinýho kocoura  Terka řekla že by běžela, ale to je celkem nepodstatný, mě jenom dostala představa, že by jí zrovna zazvonil telefon, ozval by se hlas "mutující gedžitky" že jestli neuběhne 20 km v jeden den tak že jí zabijou kocoura... Nevim kde na takovou ptákovinu přišla, ale to je ještě dobrý, občas její hlášky stojej za to... Asi tak před rokem ta naše přírodní slečna (Martina) se mě zeptala jestli bych dokázala žít s vemenem místo hlavy... a začala se mě ptát jak bych se u toho asi chovala, jak bych se cejtila atd.... a nebo její přirovnání.... "Jé, ten jelení lůj voní, jako když jdeš brzo spát"... Jak to voní když jdete brzo spát?? bůh ví... a nebo mi chudinka vyprávěla jak potkala strašně zvláštního pána, kterej podle ní vypadal jako "vylitej olej v tašce" taky si to nedovedu představit... ale teda tahle slečna perlí...
Jo a dneska jsem o ní ze srandy řekla, že je blbá... tak mi odpověděla jako 3-letý parchat, že se se mnou nebaví... Škoda, že neřekla že se mnou neka... nebo tak nějak... To jsem řikala když jsem byla ve školce...
Špatný, špatný...

Jsem sice nenormální člověk, ale aspoň trochu svým způsobem normální... Deník nemá bejt veřejnej aby si ho mohl kdokoliv přečíst, ale za tu prdel to stojí... Za pár let, se tomu možná zasměju i já sama...
Jako jedna z mála středoškoláků (kteří nemuseli do školy kvůli příjmačkám) jsem jak debil musela jít do školy, kde jsem se ani nic nového nedozvěděla, ostatně jak jinak v tom ústavu kam chodim... Ale co je horší nechala jsem se ukecat k týhle .......... od tý trubyce ze základky.... Budeme si tu hrát na totální dylinky... Ale jak řikám, člověk si musí každý den psát nějaké zážitky, jinak si bude myslet, že je jeho život nezáživnej...
JO, ale když nad tim tak přemejšlim, tak se mi nic, s čim bych se tady chtěla "chlubit" nestalo... Jo tak možná jsem po měsíci vrátila kámošovi cedka, který si u mě ten truhlík zapoměl.
Ale přecejenom je na tomto dnu něco pozitivního, jsem sama doma, poslouchám hudbu, a neotravuje mě má blond sestřička... Mimochodem o pět let mladší... Neni to sice nic tak hroznýho, ale ten kdo jí alespoň trochu zná, ví o čem mluvim, no a maminka je taky někde v tahu, řekla bych že možná ještě v práci... ale to jsou jen dohady... Stále si hledá nového přítele, každej večer vyráží na RANDE, a vrací se vždycky strašně nasraná protože "CHLAPI JSOU TOTÁLNÍ HOVADA, KTERÝ UMĚJ MYSLET JEN KDYŽ JIM NĚKDO STÁHNE KALHOTY". Můj názor je spíš ten že je to jenom tak 75% takhle uvažující, 4% jsou ty čtyřprocentní, 1,5% jsou ti, o které málokterá slečna zavadí pro jejich krásu no a ten zbytek je regulerně normální, ale zadanej... Takže dnešní den jsem toho názoru že chlapi patří do plynu, až na některé vyjímky (mám dneska trochu feministickou náladu).

Tak Lenin, doufám, že ti tohle stačí, protože větší volovinu ze sebe dneska už asi nevyplodim... ale každopádně, časem sem možná zavedu téma K.....c nevim jestli mě chápeš ale trochu ti pomohu, je to tvůj příbuzný a jeho inicály jsou D.K... Ale to jen v případě, že mi zase bude chtít řict něco moooooc důležitého...:-D tak čest práci soudruzi....