zivot 03.Červenec 2009
Můj neustávající zmatek a pochyby nadále odolávají snaze,ukrývat před okolím slzy a hořký smutek.Zvládnu svou urputností nelehký úkol,až objevím správný a jediný cíl,jenž pochopím.Nejprve tudíž zmapuji a utlumím lákavé vzpomínky,které trefně využívají sebemenších skulinek vedoucích k mysli,emocím a srdci.Přičemž nenásilně,ale účelně připomenou kouzelně čarovné minuty minulosti,budící ve mě rozteskněné pocity.
Možná,že ozval se hlas mého druhého já?
Ptá se snad ? Ano ptá:,,Pokud mi zdělíš, jediný pádný důvod, proč trváš na věčné prázdnotě, bez vzpomínky tolik něžně hebké jako samet, plné přívalů štěstí a lásky ? Ač byla chybou či nikoli, nezapřeš, že stala se!Sebevíc a moc a moc, chtít můžeš, bohužel, není Ti to nic platné. Ze své paměti, nekodážeš vymazat, ani vteřinku z toho,co nebylo snem, ale nádhernou realitou! Řiď se opravdou tím, co a jak cítíš. Nic nepotlačuj, ani nepředstírej, protože pokud to, co bleskem přišlo a bleskem zemřelo, nechce samo opustít Tvé srdce, nezměníš to, ani Ty, ani nikdo jiný.Zbývá už poslední, avšak nedůstojné řešení, stačí vytrhnout své bolavé srdce z hrudi !!! Zemřeš, ale Tvé duši, mysli i srdci se uleví. Veř mi! A důvod, proč se tak velmi bráníš vzpomínkám, vím dobře, žádný totiž není a nebude, proto já nedokážu pomoci Tvému trápení!! Stud není na místě, bud´ hrdá a nepídi se po způsobu, zahalit city,když myslíváš na nejčistší lidský, několikrát nadlidský pocit lásky, jenž je zárověň pevný a křehký jako porcelánové slůně!˝
Stalo se to, nebyl to sen, smiř se s tím .....zivot jde dal......
