15.Prosinec 2010

Pokud chcete spravedlnost obraťte se na zákony hahah ....

jenže zastvam heslo spravedlnost je slepá.....je třeba tvrde lokty a jít si za svým....jenže ještě lepší je to co si vezmeš na chudakovi bez mozku....už ani nic nechci,,...at si necha vse co vzal ,....penize budou ja nebudu...a snad až bude starej ......popřemyšlí a řekne bože ja jsem byl svině....vykradal jsem auta u školek ooooo....o někdo nesnaší pitome lidi a sám je pitomej..že může b.s někým takov.

vložil: stesticko18 ¤ Komentářů (0)
12.Březen 2010

Včera jsem koupila dceři pohadku a byla o dívce co musela dělat vše co jí bylo poručeno i špatné věci ..

a i ja znám jednu zakletou elu....

taky potkala jednoho zlobra ale ještě neví asi že to je zlobr a myslí si že e to princ....

Ale jednoho dne procitne.....

A potká opravdového prince....

táák už jsem schledla tu pohádku pěkná pohádka ale v životě to chodí jinak lidi se neměnííííí....možna jen trochu ale ne na 100%

a jak jsem zjistila tak ani na 20%

No a její princ bude zakletej roky

ale ona je neomylná ona je na sebe ještě pišná že b.s někým kdo nikdy makat nebude....a bude se přiživovat na jin.lidech ale co už někdo ostane zakletéj a někdo procitne...

vložil: stesticko18 ¤ Komentářů (0)
10.Únor 2010

TENTO ČLÁNEK MNE ZAUJAL

ps:ono je to těžke v dnešní době kdy si chlapi a ženské vybírají podle vzhledu na netu a pak když se vidí na živo jsou sklamaní malo kdy to podle mne vyjde ...a pak se spolehají na seznamení na netu a v běžném životě spolu vůbec malo kdo komunikuje,...proč taky večer si sednu napíši 30kočkam nějaka se chytne když to nevyjde tak znova---atd.zlate časy komoušů,kdy lidi museli makat jinak by šli sedět..nebyli automaty, drogy....sice se nemohlo cestovat tolik jak dnes a dnes na to nemame, ale vidím spíše mínusy než plusy dnešní doby.....

Třetinu českých domácností tvoří jeden člověk, stále častěji mladí lidé
Z Česka se stává země osamělých lidí. Z celkového počtu 4,2 miliónu domácností má jen jednoho člena 1,3 miliónu, tedy téměř třetina. V roce 1961 bylo jednočlenných domácností pouhých 514 tisíc.

Zvětšit obrázek

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Včera 4:54

Přitom se nejedná jen o rodiny seniorů, kterým zemřel partner a děti se dávno osamostatnily. Počty jednočlenných domácností rok od roku ve větším počtu rozšiřují mladí lidé, kteří se rozhodli, že budou žít „single“.

Každoročně přibývá i neúplných rodin. Domácností, ze kterých zejména z důvodu rozvodu jeden z partnerů odešel, je kolem 580 tisíc. V roce 1961 jich bylo pouhých čtvrt miliónu.

Demografové nás ale uklidňují. Obdobný trend je běžný v celé Evropě. Například v zemích patnácti zakládajících členů EU je v současnosti přes 56 miliónů jednočlenných rodin.

Psychologové však už tak příliš nadšeni nejsou. Život v osamění, společenské a sociální izolaci má na psychický stav i zdraví devastující vliv. Osaměle žijící lidé se dožívají kratšího věku než lidé žijící v páru.

Ten, kdo žije osaměle, je ale podle lékařů dvakrát více náchylný k chorobám srdce a oběhové soustavy. To představuje při rostoucím počtu osamělých lidí současně i prudký růst výdajů na zdravotnictví a sociální služby.

Mladí lidé, kteří nejsou ochotni dělit se o svůj čas, zážitky, zájmy, ale i výdělek, se zase nenaučí žit v páru nebo ve vícečlenné rodině. Když se nakonec přece jen vdají či ožení, může společné soužití vyvolávat problémy, může se negativně podepsat na kvalitě výchovy dětí. Sexuální život osamělých je podle expertů rovněž chudší než život stabilních párů.

Solitéři děsí ekology a ekonomy
Vedle psychologů děsí rostoucí počet jednočlenných rodin i ekonomy a ekology. Život jen „single“ začíná představovat nejen psychologický či demografický problém.

Jednočlenné domácností mají podle amerických zdrojů vyšší produkci odpadků, vět

 

vložil: stesticko18 ¤ Komentářů (1)
09.Únor 2010

Poslední dobou se setkávam se stale větší Ignorancí...

nevím zda to je krize nebo proč se lidičky chovají jako tedka....ale děsí mne to,,...

Všechny zajíma jen svůj užitek a nikdo nemyslí na druhe jak na lidi tak na zvířata.....

V životě mam opravdu jen hrstku přátel kterým mohu věřir ...a je mne docela z toho smutno...

Každej se stará o co nemá místo aby čas věnovaný blbostem ...věnovali něčemu prospěšnému....

snad se ti ignorantni jednou zastydí...

vložil: stesticko18 ¤ Komentářů (0)
30.Leden 2010

Ahojky holky,

Nechápu jak někdo  může bejt tak naivní a myslet že na netu najde tu pravou či pravého...i když nevyvracuji že stát se to může ale je tu otázka proč tu ty lidi jsou bud odpadlíci ,kriminalníci nebo ten kdo mel smůlu v lasce..nebo kdo si chce užít.....ale není nad seznámení v běžném životě......i když to někdy dopadá příšerně ale kdoví co bude.....a proto žijme pro ten dnešní den.....zítra může být i hůř chi...

vložil: stesticko18 ¤ Komentářů (0)
10.Listopad 2009

Co nejvíce nesnesu je lež...ale nemají to tak vždycky všechny ženy

nepochopím jak si nekdo může o sobě vymyslet že ma to a to a tohle a jakej je že mu není trapně.

Má takovej člověk svědomí?

Ne nemá....balamutí lidičky kolem sebe a i to svou rodinu a partnerku a je ještě pyšnej....hmmm

Ale znam jedno přísloví na každou svini se vaří voda....

A už je to tady...

vložil: stesticko18 ¤ Komentářů (0)
02.Říjen 2009

Kdo je podle mne sobec?

znám dost Sobců ale nejdříve si vzpomenu a pak to tu dopíšu....ale až bude čas....tedˇještě nenastal...

vložil: stesticko18 ¤ Komentářů (1)
10.Červenec 2009

Čtyři z punku a pes

Bydleli jsme na tanku
a tajně snili o punku
už tenkrát po nás neštěk ani pes

Přes den jsme žrali pohanku
a ve snu z Arku Johanku
tak kdo by z toho paradisu lez

Ref:
Dneska nám prej držky roztřískaj
dneska nás prej nakopou a zmlátěj lopatou
seřežou nás hlava nehlava
dneska je to pěkná a pěkná votrava
dneska je to fuck, fuck nuda

V létě jsme dřeli na seně
šetřili prachy na štěně
a pak nám místo něho přišel sud

I přes chvilkovou depresi
A pošťákovu agresi
Řezali jsme se jak z veselejch hub

Ref:
Dneska nám prej držky roztřískaj
dneska nás prej nakopou a zmlátěj lopatou
seřežou nás hlava nehlava
dneska je to pěkná a pěkná votrava
dneska je to fuck a mother fucker fuck

Balada o tom, jak si chlapec pod vlivem měkké drogy našel děvče s nízkým IQ

Dlouho jsem hledal
až jsem tě  našel
ty jsi ta pravá
úplně jiná
s tebou se cejtim
jak z černobílejch časů
jak kdybych dřepěl
zas mezi svejma

Ani já nepodlejhám
všem módním trendům
na harlej nemám
piliny zbejvaj
ale až s kytkou
přijdu k vám před dům
naměkko budu
jak chlapi bejvaj

Ve škole říkali moc chytrej nebyl
Od Boha navždy štempl pozor debil

Ref.:
Ty jsi vylízaná já jsem vyhulenej
S tebou propojenej
dobře známe svý klady
teď jsem nataženej, úplně spokojenej
tak nám plyne čas
ty jsi vylízaná já jsem vyhulenej
ještě jednou mi dej
ty svý největší vnady
potom podívej svět je roztočenej
jenom okolo nás

Nevíme co se
kolem nás děje
klidně si nalejem
čistýho vína
občas se divim
čemu se smějem
nevadí přece
a hlavně že je hlína

A tak to spolu
koulíme zdárně
v tom panoptiku
prastarejch zvyků
konečně když se
my dva do toho dáme
největší sílu
máme na jazyku

Blbý kecy

Když nevíš kudy kam
Život ti utíká
Do kouta zahnanej jseš

Když padáš na hubu
Všechno jde do hajzlu
Jseš jako zpráskanej pes

A všichni vokolo přijdou ti říct
Že to máš sečtený a hodně špatně skončíš


Ref.:
Vykašli se na ty blbý kecy
Stejně je to celý na tobě
Jeden den ti všichni kolem tleskaj
A druhej ti šlapou po hrobě


Když stojíš z blbosti
Na kraji propasti
Chybí jen poslední krok

Každej si vzpomene
A hodí kamenem
Těší se na ten tvůj skok

A všichni vokolo přijdou ti říct
Že to máš sečtený a hodně špatně skončíš

Starý časy

Dopil modrej portugal
Vrávoral, když si sako bral
S noblesou loučil se od dveří
Zavřete oči, odcházím

Dvatisíce sobot po sobě
Dávno už má jméno na hrobě
Počká až slunce zapadne
A pak si na náladu stopečku dá

Žil v dobách velkejch árií
Lásek v kavárně Slávii
Když dneska domu klopýtá
Temnou ulicí se zpěv ozývá

Ref.:
Lepší to
Nebude
Starý časy dávno minuly
Nejhezčí
Ženský už
stejně před válkou vymřely

Když smutně sedí na baru
Vedle kulturních barbarů
Pro který je směšná figurka
A celej večer poslouchá

Prej Smetana je do kávy
Strauss bytelný rifle vyrábí
K Dvořákovi patří Bohdalka
Bizet je sexuální úchylka

Královna noci

Byla jsi chladná
Jak černá víla
Ve dne jsi spala
A v noci žila
Nevinnej anděl
Co přišel z pekla
Měla jsi všechno
Vo co sis řekla

Byla jsi hvězdou
V divadle stínů
Nikdo tě neměl
Víc, než pár minut
Tak proč jsi byla
Tak dlouho se mnou
Kde jsem tě našel
Bludičku z temnot

Ref.:  
Možná se svezeme ještě jednou
Tou stejnou noční tramvají
A tvoje dlouhý černý vlasy poznám už z dálky

Možná se svezeme ještě jednou
Tou naší noční tramvají
Která nás oba vezme na chvilku malou
Na chvíli zpátky

Tvá bílá kůže
Svítila nocí
Padaly hvězdy
A já měl pocit
Že je dost divný
Jak ti to sluší
Komu jsi vlastně
Upsala duši

Neměl jsem sílu
Abych ti stačil
Hodně jsem dostal
Ještě víc ztratil
Ve snu mě děsí
Podivný stvůry
Z královny noci
Mám noční můry

Vrtulník

Jednou
jsem vtáh
na znak
jsem pad
Najednou se všude kolem
kam se kouknu motaj fleky
zběsilý a barevný a roztočený jsou
už vim
co s tim
jen dál
černý stíny bílý stíny
samej úsměv žádný splíny
v tempu pekelným teď rotujou

Čert aby to vzal
co mi to zas ten manták
pod frňáček nasypal

Ref:  
Do háje tohle listí
asi něčím naředim
jinak neni jistý
že to ustojim
Do háje tohle listí
asi něčim naředim
že nejde kouřit čistý
už dobře vim

Jenom
mě nech
chytám
svůj dech
Podlaha je vlnitá
a vážně už se nechytám
co je dole co nahoře kde to vlastně jsem

někde
mezi
lítám
v hlavě se mi točí kola
někdo vole na mě  volá
podívej se milej chlapče máme krásnej den

Čert aby to vzal …………

Ref:  
Do háje tohle listí…….

Asi jsem právě spálil obrovskej vrtulník
a do nádrže nalil čistej koncentrát        
asi jsem právě spálil obrovskej vrtulník
a do nádrže nalil jdem si zalítat

Jednou
jsem vtáh
na znak
jsem pad
Pod sebou dole vidim slony
Vlasy, kytky mají zvony
chobotama mávají a chtějí po mě mír
snad já
prej vim
kde brát
těžko asi jejich hlasy
vyzpívaj si lepší časy
ráno totiž budu sotva vědět kde jsem byl

  
Průměrnej

Když se tak koukám kolem sebe
Řikám si, kam to vlastně vede
Mám divnej pocit několik dní
Že jsem kompletně nemoderní

Podle všech testů v Superspáji
Jsou moje šance dávno v háji
Mám dluhy,  žádnou kariéru
Spadnul jsem někam do průměru


Všechno je pořád stejný
Jenom ty sem nepatříš


Ref.:
Ty přeci vůbec nejsi průměrná
Tak proč teď ležíš vedle mě
A každej, kdo nás aspoň trochu zná
Tohle asi nechápe


Mám plakát Mejdnů na botníku
Ráno si pouštím Metaliku
Po flámu už mě bolí hlava
A v kartách nikdy nevyhrávám

Baví mě prospat celej víkend
A piju levný kafe s mlíkem
Ty stejný chyby dělám znova
A neznám žádný hezký slova

Všechno je pořád stejný
Jenom ty sem nepatříš

Samba Di’Pergola Roma

Tehdy jsem byl malej, blbej
kluk, co nikdy neměl holku
Flákal jsem se po ulicích
Občas tajně kouřil v parku

Vona byla krásná, černá
Mohla klidně bejt má máma
Pozvala mě k sobě domu
Náhodou prej byla sama

Povidá mi – neboj, bude to fajn, uvidíš
Malý bílý kluky já mám stejně nejradši

Ref.:
A pak jsem v ní
Najednou byl
Vo tom se mi jenom zdálo
Ani jsem to
Nepočítal
A jí to bylo pořád málo

Byla na mě milá, hodná
Voněla jak růže z pouti
Ďála se mnou divný věci
Celej svět se při tom zhroutil

Na stole pak nahá stála
Viděl jsem jí ze všech stran
Lepší ženskou já už asi
stejně nikdy nepotkám

Povidá mi – neboj…….

Tak vypadni

Celý noci, celý dny
Se ti něco nelíbí
Spoustu řečí pořád máš
Dokola mi něco vyčítáš

Jednou brečíš a pak řveš
Nic dobrýho nenajdeš
Nebaví mě poslouchat
Že je soused Vladko správnej chlap

Tak se rychle sbal
A jdi vo dům dál

Ref.:
Sbal si všechny svoje krámy
To, co bylo, je za námi
Ať si s tebou ňákej dobrák taky užije

Jedny džíny, druhý džíny
Sprej na vlasy, oční stíny
Na záchodě nezapomeň plakát Hárleje

Až budeš mít někdy čas
Koukni se jak vypadáš
Kam se hrabe moje pleš
Taky holka zrovna nemládneš

Když chci někdy s tebou spát
Hned se začneš vymlouvat
Migrénu prej zrovna máš
A pak se sama tajně uděláš

Tak se rychle sbal
A jdi vo dům dál

Ref.:
Sbal si všechny svoje krámy
To, co bylo, je za námi
A těch smutnejch pohledů mě dneska ušetři

Natáčky a uschlý kytky
Stačej ti tři igelitky
Víc věcí ti v tomhle bytě holka nepatří

Uschlej list

Stokrát jsem ti sliboval
Od zejtřka, že bude líp
Jenže pak jsem za pár dní
Po sto první ublížil

Ref.:
Pozdní lítost uschlej list
Na strom nevrátí
Všechny dluhy nakonec
Stejně zaplatim

Stokrát jsi mě vzala zpět
Čekala, co udělám
A po sto prvním zklamání
Beze slov jsi odešla

Ref.:
Pozdní lítost uschlej list
Na strom nevrátí
Všechny dluhy nakonec
Stejně zaplatim

Festival blbosti

Ctěné dámy, pánové
Nechte všedních starostí
Přijďte s celou rodinou
Na festival blbosti
Vemte děti, ať se něco naučí

Ref.:
No tak všichni sem
Pojďte s radostí
Na náš festival
Plnej blbosti

První číslo má
Hloupej kouzelník
Po něm vystoupí
Chytrej inženýr

Ctěné dámy, pánové
Nálada je slavnostní
Otvíráme přehlídku
Omezenejch možností
Vemte děti, ať se něco naučí

Ref.:
No tak všichni sem
Pojďte s radostí
Na náš festival
Plnej blbosti

První číslo má
Hloupej kouzelník
Po něm vystoupí
Chytrej inženýr

Jeden umí číst
Druhej umí psát
Mají společně
IQ padesát

Pojďte rychle dál
Bude zábava
U nás blbější
Vždycky vyhrává

Jen pár dní

Helejte lidi zlatý
už se nám to tu krátí
nechci bejt špatnej prognostik
poslední zbytky sníme
nějak to doválíme
opona spadla čau a dík

Už vylámali mříže
v tý naší starý díře
strhnou jí
půjdem o dům dál

Ref:
Zbejvá jen pár dní
už to máme sečtený
tak se můžem přestat hnát
stejně to každej ví
zbejvá jen pár dní
už to máme sečtený
tak se můžem přestat hnát
už je to hotový

Helejte lidi zlatý
jaký nám dali karty
vždyť s tim jde jenom betl hrát
a tak si drbem hlavu
že jsme si do rukávu
cinknutý esa zapomněli dát

Pěkně se rozloučíme
v klidu to zabalíme
končíme
půjdem o dům dál

 
vložil: stesticko18 ¤ Komentářů (0)
09.Červenec 2009

Kruh záletníků

Přečtu a pak povím...zatím jen par slov z této knižky...

Často jsem přemyšlela zda se nevěra dědí s geny...jako modré oči

I ženy mohou být prý dobré v nevěrách...stačí když se naučí myslet jako chlapi...

Knižku si nekupím je drahá ale nšla jsem dalši good citat v jine knížce....

Skutečná moudrost nepříjde se zkušenostmi,věkem,ale jen s prohrou ,kterou člověk dokáže obrátit ve vítězství...

Kdo chce lásku, musí se vzdát vášně. Kdo chce oboje, musí se vzdát věrnosti." Tak s tímhle už Linda vůbec nepočítala. Je...
Kdo chce lásku, musí se vzdát vášně. Kdo chce oboje, musí se vzdát věrnosti." ..

Nemůžeš změnit jiné lidi ale můžeš změnit sám sebe....Všechny změny začínají u mne...

Moje myšlenky jsou tvořivé...

vložil: stesticko18 ¤ Komentářů (0)
12.Červen 2009
Hotel Babylon
Pod jeho střechou se odehrává vše: lásky, nenávisti, chvíle štěstí i tragédie. Britský seriál ze zákulisí pětihvězdičkového hotelu (2006). Hrají: T. Outhwaiteová, M. Beesley, E. Piersonová, D. Fletcher a další. Režie Alrick Riley
klikněte pro větší obrázekklikněte pro větší obrázekklikněte pro větší obrázekklikněte pro větší obrázek
Každý hotel je svět sám pro sebe. A čím luxusnější, tím víc to platí. Svět, kde všechno funguje. Všechno září. Všechno je, jak má být. Svět, v němž všichni považují za svou prvořadou povinnost a čest starat se o hosty. Zajistit jim příjemný a nerušený pobyt. Splnit každé jejich přání, byť by jejich požadavky byly jakkoli pošetilé, zvláštní či perverzní. Takový je i londýnský pětihvězdičkový hotel Babylon, držitel dvou prestižních michelinských hvězdiček. Hotel, zakládající si na své skvělé, léta budované pověsti, hotel poskytující veškeré luxusní služby, jaké si jen lze představit. Extravagantní koktejly. Prvotřídní kuchyni. Supervelké postele... Je to smrtící kombinace, která má na hosty opojný účinek. Ale nejen na ně. Když se vše daří, jak má, dokážou si tuhle atmosféru vychutnat i jednotliví členové personálu. Od Gina, míchajícího ty úžasné koktejly, přes Jamese, dohlížejícího na kvalitu jídel, Jackie, vládnoucí houfu pokojských až po Annu či Bena za recepčním pultem. A samozřejmě Charlieho, na toho nezapomínejme. Charles Edwards, po generální ředitelce Rebbecce Mitchellové druhý nejdůležitější člověk tohoto malého království. Chlápek, který má za sebou ne zrovna nejčitelnější minulost a který se možná právě proto dokáže na všechno to hemžení kolem sebe podívat pronikavýma, takřka rentgenovýma očima.

Nový čtyřiadvacetidílný seriál BBC je mimořádně zajímavým pohledem do zákulisí pětihvězdičkového hotelu, pokoušejícím se poodhrnout oponu, za niž běžný návštěvník a host nikdy nenahlédne. Přibližuje divákovi nejen systém vedení takovéto instituce, ale i interpersonální vztahy, vzájemné rivality i sympatie, vztahy zaměstnanci versus hosté a podobně. Svěží, živý, aktuální, s přiměřenou dávkou dramatičnosti, humoru, sentimentu i nenásilného morálního apelu v jednotlivých příbězích, zkrátka seriál, který rozhodně stojí za vidění.
Klikněte pro větší obrázekKlikněte pro větší obrázekKlikněte pro větší obrázekKlikněte pro větší obrázek
Hotel Babylon - download CZ Moss 14034
PS:Tyto slova autorky  mne dostala.
Slovo autorky

Hotel Babylon byl natočen podle knihy Imogen Edward-Jonesové, britské novinářky a spisovatelky, autorky řady bestsellerů z nejrůznějších zajímavých oblastí lidského konání.

Klikněte pro větší obrázek
Její metoda je vždy stejná. Dlouhé týdny a měsíce věnuje shromažďování a třídění materiálů, v čemž jí vždy pomáhá člověk nejpovolanější, člověk, pohybující se v dané oblasti jako ryba ve vodě a zastávající tu mnohdy velice významnou funkci. Jeho identitu autorka nikdy neprozradí, vždy o něm hovoří jako o Anonymovi. Díky jeho spolupráci a informacím pak může být její pohled do toho specifického světa, kterým se právě zabývá, tak pronikavý, věrný a věrohodný.

Klikněte pro větší obrázek
Dnes už má na svém kontě celkem pět „babylonských“ románů. Fashion Babylon se odehrává v atraktivním světě módy, módních návrhářů, modelek a přehlídek, v Pop Babylon si vzala na mušku blyštivý a mámivý svět showbyznysu. V Air Babylon vylétla s piloty, letuškami a cestujícími do oblak, Beach Babylon je pohledem do života nejbohatší světové smetánky, trávící své volné chvíle v luxusních přímořských destinacích. Největšího čtenářského ohlasu se ovšem dočkal právě Hotel Babylon a je tedy jen logické, že po něm jako po lákavé předloze sáhli i televizní tvůrci.

U příležitosti uvedení tohoto seriálu na obrazovku pak Imogen Edward-Jonesová malounko poodhalila roušku, halící dosud její tvůrčí metody:

Klikněte pro větší obrázek
„Než jsem začala pracovat na tomhle románu, měla jsem samozřejmě o hotelích své představy. Luxusní hotely musí být drahé, musí být dekadentní, jsou to místa, kde se nikdo nemazlí s personálem a kde se naopak plní každé přání, každý rozmar hostů. Netušila jsem však, jak uzavřený svět to je, jak je materialistický. Protože tohle je podnikání, kde vládnou peníze, kde se vše dá koupit a zaplatit, kde nic není zakázáno, vše je povoleno a nikdo o tom nechce příliš mluvit.

Schůzky s anonymem

Klikněte pro větší obrázek
Mé první schůzky s Anonymem byly vysloveně tajnůstkářské, připadala jsem si tak trochu jako špion ve filmu o studené válce. Kontaktovali jsme se pouze mobilem, setkávali jsme se pokradmu v odlehlých barech za městem. Naše společenství, vysvětloval, by ho mohlo stát místo. Neboť podepsal, tak jako se to zřejmě děje ve většině hotelů, jakousi dohodu o mlčenlivosti, jejímž cílem je zabránit planým řečem a ochránit soukromí důležitých hostí. Naštěstí jsem mu zřejmě nenaháněla moc strachu, a po nějakém čase se poněkud uvolnil. Dokonce jsem mohla přijít do hotelu a sejít se s ním v recepci, dát si s ním skleničku u baru. Nakonec jsme si dokonce objednali na celé odpoledne hotelové apartmá s občerstvením a obsluhou. A personál se mohl jen dohadovat, co jejich šéf dělá uprostřed dne v pokoji s cizí ženou. Jenomže oni jsou na něco takového zvyklí.

Klikněte pro větší obrázek
V luxusních hotelích by člověk špatné chování od klientů tak trochu očekával: někdo je přespříliš náročný, někdo se opije, odehrávají se tu cizoložné hrátky... Ale to, čím někdy hosté, platící za jednu noc tři sta padesát až tři tisíce pět set liber dokáží personál překvapit, to by šokovalo i tu nejtolerantnější duši. Špinavé jehly, použité kondomy, porno časopisy – to všechno bledne před nadělením, které je dobře situovaná žena středních let schopna zanechat v posteli předtím, než odejde na exkluzivní výstavu. Najdou se šetrní byznysmeni, kteří dokážou načurat do miniaturní lahvičky od whisky, aby nemuseli platit za použití minibaru. Něco takového by člověk v podniku, kde odpolední svačina stojí pětadvacet liber a sklenka šampaňského patnáct, prostě neočekával.

Šok z hostů i personálu

Klikněte pro větší obrázek
Čím víc jsem se toho ale o hotelovém průmyslu dozvídala, tím jsem byla šokovanější lidskou povahou. S hostem, který projde skleněnými otáčivými dveřmi do takovéhoto podniku se stane něco podivného. Mnohý důstojný byznysmen jakoby ztratil hlavu. Daleko od domova se vrhá na porno kanál v televizi a objednává si dámskou společnost, jako kdyby ještě v životě neměl co do činění s opačným pohlavím. Je o něj postaráno od prvního do posledního úkonu, včetně rozestlání postele, nemusí se starat o nic jiného než o své potěšení a zábavu. Výsledek je někdy šokující: hosté souloží na chodbách, ve výtahu, polehávají na chodbách, vypadávají z okna nebo spadnou do záchodové mušle.

A v suterénu to není o moc lepší. Tady se pohybuje první generace imigrantů, čekatelů na azyl, cizinců, kteří sotva umějí pár anglických slov a pracují za pár šupů od nevidím do nevidím. Nemají nejmenší naději na jakékoliv povýšení nebo na spropitné. Jsou to ztracené duše hotelového průmyslu, kteří za ranního kuropění vytírají kuchyně, čistí chodby a myjí záchody personálu.

Za ten rok, po nějž jsem sbírala materiál pro Hotel Babylon, jsem se opravdu dozvěděla neuvěřitelné věci. Neočekávala jsem takovou dekadenci a zhýralost, takovou sešlost a zpustlost. Výšiny a propady, lidská bída v kontrastu s neuvěřitelnou nádherou a epikurejským přepychem. Velkoměstské hotely jsou úžasná místa, plná mimořádných příběhů, jsou svého druhu mikrokosmem vnějšího světa. Je to jakýsi Londýn v kostce, chcete-li. Obvykle každý autor vypouští své dítko do světa s jistými obavami. Musím říct, že tvůrčí tým televizního Babylonu se ovšem postaral o to, aby se takovéto moje případné obavy brzy rozptýlily. A výsledek mě naopak naplňuje mateřskou hrdostí.“

Hotel Babylon I

Hodnocení pořadu:
Celkem hlasů: 243
Kdo je kdo

Max Beesley jako Charlie

Klikněte pro větší obrázek
Sedmatřicetiletý rodák z britského Manchesteru, celým jménem Maxton Gig Beesley, došel k roli Charlieho Edwardse dalekou cestu. A vůbec to nebyly jen herecké úkoly, které jej na ní čekaly.

Syn jazzového bubeníka Maxtona a jazzové zpěvačky Chris Marloweové začínal celkem pochopitelně jako muzikant. I když se jeho rodiče brzy rozvedli, geny zřejmě sehrály své. Byly mu tři, když vzal poprvé do ručky paličku na buben, dnes hraje na klávesové nástroje a na bicí, pokorně ovšem přiznává, že by mohl umět hrát na mnohem víc nástrojů, kdyby byl v mládí pilnější. V jedenácti dostal stipendium na hudební školu, nakonec vystudoval rovnou dvě (Chetham’s School of Music a London Guildhall School of Music). Nějakou dobu zpíval na kůru v Manchesterské katedrále, šest let účinkoval v nejrůznějších kapelách. Hrával s takovými hudebními legendami, jakými jsou na příklad soulová kapela Jamiroquai nebo zpěvák a skladatel George Michael či Robbie Williams. Byl členem jazzové kapely Incognito, s níž podnikl osmiměsíční turné. Po něm se – pro mnohé možná nečekaně – rozhodl ukončit dráhu profesionálního hudebníka a věnovat se nadále pouze herectví, s nímž měl až do té doby víceméně okrajové zkušenosti. Možná měl toho harcování po světě dost, možná pocítil potřebu změny. Možná mu přestala stačit kariéra hudebníka a příležitostného modela. A možná v tom sehrál velkou roli jeho otec, který mu promítl film Zuřící býk. Po jeho zhlédnutí se Max vypravil do New Yorku, kde se víc než rok „učil“ herectví, čemuž obětoval celé své úspory.

Osudem je televize
Po návratu domů ovšem další rok živořil na londýnské periferii na okraji zájmu, dokud mu vlídný osud nepřihrál v roce 1997 roli mladého Toma Jonese v seriálu, natočeném podle slavného Fieldingova románu. A pak už šla jedna televizní role za druhou. Televize je zřejmě jeho osudem, neboť jeho pokusy prorazit na filmovém poli se nesetkaly s příliš velkým úspěchem. Za film Glitter, jímž se pokusil dobýt Hollywood, byl dokonce nominován na potupnou Zlatou malinu jako nejhorší herec ve vedlejší roli. I proto se možná pokorně vrátil do Británie, kde se mu evidentně daří mnohem víc. V posledních letech je úspěšným a oblíbeným seriálovým hercem a na nedostatek práce či nepřízeň diváků si rozhodně stěžovat nemůže.

Perlička
Jako charismatický a pohledný mládenec neměl také nikdy nouze o ctitelky a přítelkyně, k nimž patřily například zpěvačka Mica Paris, australská herečka a modelka Danni Minogue či Spice Girl Mel B., s níž se po několikaleté známosti rozešel v roce 2002.

Tamzin Outhwaiteová jako Rebeka

Klikněte pro větší obrázek
Tamzin Outhwaiteová (narozená v prosinci 1970), představitelka Rebeky Mitchellové, generální ředitelky hotelu Babylon, je nesporně jedna z momentálně nejpopulárnějších mladých britských hereček. Český televizní divák si ji možná připomene z role seržantky Jo McDonaghové ze seriálu Rudé barety, ona toho má na svém kontě pochopitelně mnohem víc. V každém případě se ovšem vždy jedná o role mladých cílevědomých, sebevědomých žen, Tamzin prostě nikdy nehraje – a možná se svým zevnějškem a charisma ani hrát nemůže – nějaké putičky.

Od dětství ji zajímal muzikál a po zhlédnutí West Side Story s Natalií Woodovou se rozhodla, že se bude věnovat divadlu. V šestnácti odešla ze školy a stala se členkou London Studio Centre, kde chtěla studovat tanec. Brzy ji ovšem zlákalo dramatické umění, jemuž zůstala věrná dosud. Svou roli v Babylonu si vysloveně vychutnávala, mimo jiné samozřejmě i proto, že coby ředitelka takto exkluzivního hotelu musela být oblékána předními světovými návrháři, mezi nimiž najdeme jména jako Armani, Prada, Dolce & Gabana atd. Které ženě by to nelichotilo, že? Na druhou stranu ovšem Tamzin přiznává, že teprve tento seriál jí otevřel oči a ukázal jí, jak to vlastně v takovýchto institucích chodí. „Měla jsem to štěstí a privilegium, že jsem v průběhu své kariéry mohla přebývat v mnoha pětihvězdičkových hotelích po celém světě, ale přes všechno co jsem o nich kdy slyšela, přes nejrůznější pověsti, které se k nim váží, jsem si nikdy neuměla představit, jak to vlastně ve skutečnosti vypadá,“ říká Tamzin.

Na otázku, jaký světový hotel je její nejoblíbenější ovšem poněkud překvapivě odpovídá, že jsou to bungalovy na Maledivách. „Je to naprosto úžasné! Můžu tam chodit bosa, když mám chuť zůstat celý den v pyžamu nebo v bikinách, je to každému jedno. Čtu knížky a potápím se. Miluju ten klid a mír podmořského světa. Jsem jen já a útes a obyvatelé moře, které na svých cestách potkávám, nebo lépe řečeno, kteří potkávají mě. Je to nádherné velké tajemství, které si říká o odhalení.“

Perlička
Tamzin se nebrání ani jiným aktivitám, než je herectví. Se společností Avon na příklad uzavřela kontrakt v hodnotě milion liber na propagaci jejich výrobků, v roce 2001 zase uváděla dokument BBC o pozitivech vztahu člověka a delfína.
V přestávce mezi natáčením Babylonu se stačila Tamzin provdat za svého hereckého kolegu ze seriálu Eastenders Toma Ellise, jemuž v červnu roku 2008 porodila dceru Florence Elsie.

Natalie Jackson Mendoza jako Jackie

Klikněte pro větší obrázek
Natalie Jackson Mendoza se narodila v r. 1978 v Hong Kongu, brzy se však s rodiči přestěhovala do Austrálie, která se na dlouho stala jejím domovem. Bylo jí patnáct, když dostala první velkou roli v muzikálu Cats, to už však za sebou měla léta účinkování a cestování s rodinnou show. Tatínek hudebník, maminka zpívající herečka, sestra nadaná zpěvačka – Nataliina cesta životem byla od samého začátku jasně dána. Po Cats přišla Miss Saigon a Bídníci, a pak už zamířila do světa. Tři roky se vzdělávala v New Yorku, pak zpátky do Austrálie a nakonec zakotvila v Británii.

O Jackie říká, že s ní má mnoho společného. Není samozřejmě svobodná matka a nemá problémy s vízem, jde však – stejně jako Jackie – tvrdě za svým cílem. A stejně jako Jackie má ochranitelskou povahu.

Perlička
Když zrovna nehraje, nezpívá, netančí, nenahrává nebo necestuje, dává průchod svým koníčkům, které jsou – v kontrastu k této na pohled tak křehké krásce – většinou hodně drsného zrna: šplhá po horách, praktikuje kick-box a Bikram jógu.

Emma Piersonová jako Anna

Klikněte pro větší obrázek
Emma Piersonová, představitelka prohnané a prostořeké Anny, má za sebou ve svých sedmadvaceti už deset let úspěšné herecké kariéry. Bylo jí pouhých sedmnáct, když zvítězila v konkursu na roli školačky Becky v nekonečném dětském seriálu BBC Grange Hill. V následujících letech pak šla z jedné televizní role do druhé, a i když se v drtivé většině jednalo o role komediální, měla už také – na příklad v seriálu Karel II., který jsme viděli i na naší obrazovce – příležitost dokázat, že má i na vážné dramatické umění. V soukromí je ovšem Emma mimořádně podnikavé děvče. Šplhá po skalách, miluje potápění a cestování a vůbec dobrodružství všeho druhu. Má to ostatně v krvi: její otec byl velitelem ponorky, jeden její bratr je bývalý mistr snowboardingu, druhý pěstuje pouliční free running, sestra se stará o sirotčinec v Nepálu. Pro Asii má ale slabost i Emma. V roce 2003 učila na Srí Lance angličtinu a kontaktů, které tam navázala, využila o rok později při organizování pomoci po tsunami.

Dexter Fletcher jako Tony

Klikněte pro větší obrázek
Začínal jako dětský herec v pouhých sedmi letech. První roličky dostával v televizi, brzy si ale talentovaného chlapce všimli i filmaři, takže měl příležitost zahrát si v tak slavných filmech, jako byl na příklad Sloní muž, Dlouhý Velký pátek či Vzpoura na Bounty. Slávu mu však přinesla až jedna z hlavních rolí v seriálu Press Gang, v němž hrál od roku 1989 víc než čtyři roky. K jeho nejznámějším rolím patří dále například mladý Caravaggio ze stejnojmenného filmu Dereka Jarmana, seržant John Martin ze seriálu Bratrstvo neohrožených, v němž hrál po boku Toma Hankse či Soap v gangsterce Seber prachy a zmiz režiséra Guye Ritchieho. I on musel pro roli consierge Tonyho, muže, který drží prst na pulzu celého hotelu, projít svého druhu školením, takže strávil pár týdnů po boku skutečného consierge skutečného hotelu. Ten jej zasvětil do všech tajů, fíglů a pikantérií této specifické profese, což je zřejmě důvodem toho, že Dexter jeho jméno tají. Neboť jej, jak říká, nehodlá kompromitovat.

Martin Marquez jako Gino

Klikněte pro větší obrázek
Martin Marquez se narodil v roce 1968 ve Španělsku jako plod dovolenecké lásky anglické turistky a španělského mladíka. Ten pak následoval svou ženu do Anglie, takže Martin i jeho bratr John vyrůstali v britském Coventry. Jeho cesta k herectví byla delší než u mnoha jiných kolegů. Pracoval jako instruktor ve fi tness centru, měl vlastní podnik s rychlým občerstvením, pronikl i do tajů barmanského řemesla, neboť nějakou dobu si na živobytí vydělával právě tím. Přesto cítil, že pro roli barmana pětihvězdičkového hotelu toho musí umět mnohem víc. Proto se dva týdny učil všechny fi nesy tohoto povolání od profesionála, jehož mu produkce za tím účelem najala. „Byla to ohromná legrace,“ říká o tom. „Postavili jsme si u nás na zahradě takový provizorní barpult, a tam to do mě vtloukal. Hodně se toho přitom rozlilo, ale zvládl jsem to. Bohužel jsem to všechno nemohl při natáčení uplatnit, ale mám alespoň dobrou průpravu pro pořádání soukromých večírků.“

Hercem je i Martinův bratr John. Vystupují pod společným jménem Bratři Marquezové v londýnských a edinburghských divadlech a jsou docela úspěšní. Jejich hra „Smrt mě potkala v Benátkách“ byla dokonce adaptována pro televizi a momentálně ji natáčí jedna nezávislá londýnská společnost.¨

Paul Telfer jako Luke

Klikněte pro větší obrázek
Frajírka Luka si s chutí střihla vycházející hvězda britského herectví Paul Telfer (narozený 1979 ve Skotsku). Vychutnal si tu roli zejména proto, že – jak říká – Luke je tak trochu jako byl kdysi on sám. I on býval totiž neuvěřitelný suverén, měl pocit, že mu patří svět a že je vše dovoleno. Naštěstí studium herectví, k němuž se nakonec odhodlal – poté co v sobě překonal strach z toho tak nejistého povolání – jej naučilo skromnosti a pokoře.

Studoval v New Yorku a na amerických scénách mohl díky svému atraktivnímu zevnějšku udělat slušnou kariéru. Vykročil na ni rolí Herkula v minisérii Spartakus, v níž hráli takoví herci jako Timothy Dalton či Alan Bates. Od nich se naučil, že největší hereckou školou pro začínajícího herce je učit se od svých skvělých kolegů. O což se snaží dodnes. Paul je milovníkem všech adrenalinových sportů, především bojových. Svého času, jak říká, uměl dokonce dlaní rozbíjet cihly. Dnes jej ovšem jeho přítelkyně – muzikálová herečka Carmen Cusacková – vede spíš k jemnějším aktivitám, takže díky ní dokonce navštěvuje kursy salsy.

Michael Obiora jako Ben

Klikněte pro větší obrázek
Michael Obiora se poprvé postavil před kameru, když mu bylo devět let. Bylo to – podobně jako v případě Emmy Piersonové – v nekonečném dětském seriálu Grange Hill, v němž se pak udržel dalších pět let. Od té doby také datuje svou profesionální kariéru. K herectví jej prý, ať to zní sebeabsurdněji, přivedl Michael Jackson. „Pamatuju se, že mi byly tři roky a ptal jsem se maminky, proč musí Michael Jackson skákat přes plot, aby utekl těm lidem, co ho honí. To byli jeho fanoušci. Maminka mi tenkrát řekla, že on dělá něco, co mají všichni rádi. A to mi utkvělo v hlavě,“ říká o tom dnes. „Pak si ještě vzpomínám, že když jsem byl v Nigérii, odkud naše rodina pochází, dostal jsem tam šanci účinkovat v nějakém představení. Vesničani mi potom lepili na čelo bankovky a mě to tak nadchlo, že mě pak maminka musela po návratu do Anglie hned přihlásit do dramatické školy.“

Michael hraje v Hotelu Babylon gaye Bena, v civilním životě však žije už léta se svou přítelkyní, která se touhle jeho rolí hodně baví. Tvrdí, že v něm uvolnila jeho „feministické stránky“. Že se od té doby víc usmívá, výrazněji při řeči gestikuluje, víc si dává záležet na vzhledu, ba že je dokonce daleko pozornější i k ní

vložil: stesticko18 ¤ Komentářů (0)