Ženu ani květinou neuhodíš...
Nechceš-li dostat válečkem na nudle...
Možná budu vypadat jako mužský slaboch, co si chce k obědu zasloužit vepřo - knedlo -zelo, ale mám už patřičný věk, který mi na základě mnohaletých zkušeností dovoluje říkat ověřené závěry. Už Francouzi, a jací to jsou znalci vína a žen, prezentují s chutí své obligátní cherche la femme.
Ano, za vším hledej ženu. Podepisuji se pod toto rčení. Doslova a do písmene. A přidám-li k tomu ještě Mozartovu operu s libretem autorů Lorenzo da Ponte - Jarek Nohavica Cosi fan tutte, musím uznat, ža skutečně všechny jsou stejné. Ruku na srdce; položme si hypotetickou otázku; kdo je pro společnost důležitější? Muž, nebo žena?
Aby totiž vůbec nějaká společnost mohla existovat, aby přežila rok 3000, musí na to mít přece lidi a ty. jak známo, rodí pouze ženy. A to je jejich trumfové eso. Tento jedinečný dar jim musíme jen závidět. Na sto paní a dívek by teoreticky vystačil jeden pořádný samec, aby lidstvo nevymřelo. Dovedeme si představit, že by měl fungovat tento poměr obráceně...?
A co domácnosti. Jak by asi vypadaly, kdyby se o ně trpělivě nestaraly umné ručky našich královen? A kdyby bylo po mém, nechal bych ve vládě pouze jednoho muže, jemuž bych ale zřídil novou inženýrskou zahrádku - ministerstvo boje proti egoismu a nadutosti. Zbytek by levou zadní zvládly ženy. Vzpomeňte na Vlastu a Šárku, jak s muži zamávaly.
Nesmíme opomenout ani mazanost Dalily a zborceného Samsona, jenž doplatil na to, že se mu veškerá krev přesunula do rozkroku. A co královna ze Sáby? Šalomoun se mohl utlouct, jak po ní toužil a to byl považovaný za mudrce nad mudrci. Mám ještě připomenout, co všechno se dělo kvůli trojské Heleně...?
A že nebýt nastrčené polské krasavice hraběnky Marie Walewské, aby padla do oka Napoleonovi, jako ve svých důsledcích nepřekonatelná politická zbraň pomstychtivé varšavské šlechty, nikdy by se neuskutečnil ani nesmyslný útok Francouzů na Rusko.
Možná právě následná Kutuzovem vedená vítězná podmoskevská mela končící Napoleonovou omrzlou ostudou dala vzniknout rčení o tom, jak je třeba za vším hledat jenom la femme. Bonaparte asi zapomněl, jaký osud potkal zradou mužů Johanku z Arcu a jaká to byla vojevůdkyně. Měl štěstí, že se o pár generací minul se sličnou nizozemskou tanečnicí a špiónkou Mata Hari, vlastním jménem Margarethou Geertruidou Zelleovou.
Je to prostě na světě tak, že ženy mají většinou na rozdíl od mužů mnohem větší sexuální apetýt, stručně řečeno je víc nymfomanek, než jedinců vyznačujících se hypersexualitou zvanou satyriasis, což je stav, jak se píše podle MUDr. Radima Uzla ve sto let starém odborném textu jistého pana Baptisty, kdy ,mužpociťuje ustavičnou vilnost, kterou snaží se zvířecky ukojiti. Jeho mysl jest stále naplněna necudnými obrazy. Sny jsou plny smyslných představ a často provázeny výtokem semene, zvaným poluce...´
Pokud bychom chtěli hledat v klasice přísloví, který by charakterizovalo muže, muselo by nám vystačit to nejznámější jako jedno za všechny:
Ut pueris placeas et declamatio fias!
Otrocky z latiny přeloženo:
Jen aby se zalíbili chlapcům a stali se tématem řečnických cvičení...
Proto si pamatujme: Ženu zkrátka ani květinou neuhodíš! Mohl bys dostat válečkem na nudle...!
Předem bych chtěla říct že sem to nepsala já...prostě se mi to líbilo tak sem to sem chtěla dát :)