zkusit, nezkusit?
rikas, ze kazdy ma zivot takovy jaky si ho vybojuje, ze si nemela nikdy nic zadarmo..
Z jednoho uhlu pohledu mas pravdu, ale co ten druhy? Ne vsichni maji stejne sance, ne vsichni mohou bojovat...staci se zamyslet, co treba deti z Afriky, z Afganistanu....? Taky budou mit,to co si vybojuji? A co treba nemocni, nebo lide, kteri se narodili s nejakou vadou, taky maji, to co si vybojuji?? a zadarmo..?? Vsichni nemaji rovne sance, takhle to bohuzel je...
Rekla bych, ze lide kolem mě, jako jsi Ty,Renca, holky z fotbalu, lidi prace... my máme šance téměř stejné a záleží jen nás, jak je využijeme. Je jen na nás, jestli se chceme na svět smát nebo brečet, jestli si chceme kazit život, který jsme dostali, nebo si ho užít. Hodně lidi, si mysli, ze jsem blázen. Proč? Jen proto, ze se chci smát? Že mám radost z deště, z nového dne? Kdo se chce smát, ten se smát bude i když třeba nebude mít peníze, i když bude zrovna sám opuštěný.
Každý umí nadávat na život, na práci, na lidi. A já se ptám: Proč věci nezměnit? Proč jeden den nevstát pravou nohou, usmát se tomu, že prší, v koupelně u zrcadla si říct, zítra budu vypadat líp, popřát hezký den sousedce v okně, z vesela pozdravit kolegy z práce, zpívat si a zpracovávat tabulky, těšit se na oběd, poté s radostí utíkat z práce domů,cestou koupit bombony, usmát se a obejmout přítelku, vyrazit si do kina... proč nežít? A proč nadávat na práci a nezkusit ji změnit?? Proč sedět doma jak pecka, když můžu vyrazit ven, odjet třeba daleko pryč za hranice??
Rikas si, ze je to jednoduche psat, jenze udělat těžší, ale co nám brání? předsudky, strach?? V tom případě se boj, protože strašpytlové nesmí do lesa..můžou jen sedět doma u televize a nadávat na celý svět, a na ulici se pak na všechny mračit a kazit jim hezký den.
Sama víš, že to jde, jinak ještě pořád hniješ tam uVás vOstravě..
A takhle to funguje i ve vztazích, nezkusíš, nepoznáš,,,že to bude bolet? Aha, a jak víš, že se třeba při vstávání nepraštíš do hlavy, to přece taky bolí a vstáváš??
Můj život je hra, já jsem se rozhodla ji hrát s úsměvem. A i když to bolí a občas mám strach, nebudu se schovávat doma.. chci se bavit, chci bojovat, chci cítit,chci milovat, chci žít... A CHCI DRUHÉ ŠANCE...a taky kuřecí steaky, a babiččiny kremrole, a Ronaldinovu střelu...
pozn. na závěr: Né vždy a všechno máme šanci ovlivnit....jak ovlivníš počasí, jak ovlivníš to, kdy ses narodila, jak ovlivníš,to když druhý necítí????
