http://www.photovisage.cz/

Photoshoot and visage! You must try it :-)

Jo, tak letošní BA se vydařil, nejen díky kapelám. I když mě celkem mrzí, že jsem se tam  nikým nepotkala. Příště míň ethanolu a míň kotle (Slibuji! :-) ) Ono totiž s odřenýma zádama, loktama, kolenama... Se blbě chodí a vůbec blbě se hýbe se vším
Chcalo polední dva dny (?) vkuse pořád, aspoň sme se umyli, ne? Stan nám nepromokl ani na jednom místě, takže náš spánek byl poklidný a hluboký.

Všem přítomným zde je jasné, 
že jen málodko umí skládat básně. 
Avšak většina se o to pokouší, 
ale bohužel zdaleka netuší, 
že stačí přečíst knih trochu 
a nemít vůči tomu kůži hrochů. 
Možná se výsledek dostaví, 
možná nás to pak překvapí. 
Tak dejme se do vášnivého čtení literatury spolu, 
ať se pak nestydíte sednout ke společenskému stolu.

Půl minuty a máme rádoby básničku:D

Prší venku celý boží den,

kam se před tím schovat jen?? 

Snad utéct do podkroví, 
jenže tam mokro sídlí. 
Mokro, tma, smrad, 
je tam tolik vad. 
A já ušlechtilého rodu původem, 
bych měla jít krásným průvodem, 
místoho toho píši zde rým, 
který nemá ani šprým.

František Hrubín
Jobova noc

Na kraji pohrom, v srdci dálek
se země česká ocitá,
odlivem požárů a válek
zapomenutá ulita,
v níž hluk úzkosti je stlačen.
V deštích tu úzkost pije z mračen,
z modrého nebe stáčí jas
a míchá zlaté váno s temným.
Devčátko pod chodidlem jemným
stejně ji cítí v ten zlý čas,
jako ji voják hledě stranou
cítí pod botou okovanou.

Ach, Čechy krásně, Čechy mé.

Obraze, rámu prastarého,
kolikrát vytrhli tě z něho,
že odprýskaly barvy tvé
až po tmu hrobl. A v den slavný
znovu pro zraky žárlivé
napjal tě rámař starodávný.

Ach, Čechy krásné, Čechy mé.

A v opuštěných domovech
zimou se na zdích sráží dech,
dech dávno mrtvých i těch živých,
jež vichr z krajin loupeživých
tak vyvracet zná v kořenech,
že ve světnicích rodných praská
podlaha, kterou drhne vztek.
Co rakví a co kolébek
zvážila spravedlivou měrou!
Kolébka - rakev. Ale kterou
nalezne lehčí tento věk?