Chtěl bych se trochu vyzpovídat..Není už moc lidí, kterým bych mohl říct všechno a vím, že tohle je způsob kterej by hodně lidí označilo jako kreténskej, popř. debilní a trapnej... Je mi prostě líto co všechno se děje... Dostávám se do problémů ze kterejch nevidím východisko.... Posírám si život... Ubližuju lidem kteří mě měli doopravdy rádi. Můj táta, strejda, babička..... moje přítelkyně...bývalá teda.... Všechno už je pryč.... Pořád čekám něco od ostatních ale já sám se snažím asi málo... Všichni lidi mi tvrděj jak mi chtějí pomoct.. a jak mě mají rádi.... ale stihnu si to posrat ještě dřív, než mi to můžou dokázat.... Všechny jsem zklamal.... Všechny..... Není už nikdo ke komu bych cítil nějakej opravdovej cit..... A kdo by mi ten cit byl ochotnej opětovat... Kdysi jsem si všechno posral kvůli jedné slečně.... Teď jsem to posral i s ní.... Je mi to líto.... Nemám už nic.... Potřeboval bych někam pryč... pryč od všeho..... začít znovu..... ale to mi asi nevyjde... Protože ke všemu je potřeba nějakej základ.... A já prostě něvím co mám dělat dál... Jsem pořád zamilovaný do někoho kdo mě kvůli mojí blbosti přestal milovat.... Do někoho kdo do vztahu se mnou dal hodně moc.... a já to pokazil.... Snad už se to nikdy nestane..... Omlouvám se.... Všem.....