...be part of the night

Na creamy sem si koupil lístek ještě před odhalením celého line-upu, takže jsem původně ani
netušil, koho si na břeclavském letišti nakonec poslechnu. Jenže po odkrytí většiny line-upu
jsem usoudil, že krom dvou až tří jmen mě tam vlastně vůbec nic nelaká, a tak jsem se tak
nějak rozhodl, že tam nepojedu a ten lístek někomu prodám (jak to na poslední chvíli dělala
spousta lidí přimo tady na fóru). Jenže, byly asi tak dva týdny před festivalem a já jsem
postupně začal zjišťovat, že tam vlastně jede docela dost známejch lidí, a tak jsem se
snažil sehnat někoho, kdo by tam se mnou teda jel. Nakonec jsem dal dohromady výpravu o 7mi
lidech a den před festivalem jsem už ani nemohl usnout jak jsem se těšil na supr kalbu s
kámošema, když už mě neoslnili vystupující umělci.

tokátko žere řízky ve vlaku

Předpověď počasí jsem tak nějak nesledoval a možná jsem se spíš chtěl nechat překvapit.
Nastoupili jsme tedy v 11.33 na Nádraží holešovice do vlaku eurocity a vydali se na cestu.
Už ve vlaku bylo zřejmé, kdo jede na festival Smile

Na cestu jsem se vybavil litrapůl flaškou
redbulla s vodkou, takže jsme se tak nějak dostali do nálady už ve vlaku, no sranda musí
bejt ne? V Český Třebový si k nám do kupéčka přisedli partypeople ze Svitav, s kterejma jsme
se hned skamarádili a pokračovalo kalení, diskuze o české scéně a podobně. Do Břeclavi jsme
dorazili něco před třetí a šli jsme zčekovat město. Původně sme chtěli jít někam na jídlo,
ale zkončilo to tak, že jsme blbli u fontán a stříkali po sobě vodou Smile

Nakonec jsme to tedy
zakempili na nějaký zahrádce, kde sme si dali pivko, nějaký tousty a pak už jsme se pomalu
začali přemisťovat na místo konání.

Autobus nás nezavezl až k festivalovému městečku, jak jsem prvně předpokládal, ale pouze k
místnímu Tescu, od kud jsme se již vydali pěšmo. Dorazili sme na místo a šli jsme prozkoumat
jak to vypadá, kde je jaká stage, no sami to určitě znáte, prostě takovej ten průzkum. Můj
první dojem byl ten, že na to že to jsou Creamfields, tak jsou stage docela malé, ale tak co
jsme přeci jenom v Čechách. Můj pohled na hodinky nám začal pomalu naznačovat, že bychom se
měli přesunout na Adidas Live stage, kde už se chystali Booka Shade.

booka shade pecka
Supr koncert, frajeři
do toho fakt řezali a zahráli mi dokonce i mojí oblíbenou Body Languege. V průbehu
vystoupení jsem odběhl zčekovat Orbitha, ale Booka Shade mě převědčili, že bych se měl
vrátit na Adidas Stage. Po konci Booka Shade proběhli nějaký drinky, pokec se známejma,
další průzkum, srazy a tak.....Pak přesun na hlavní, kde už to sázela Smokin Jo a to fakt
krutě, takže jsme neváhali a zůstali tam....jelikož jako další byl na programu Seb Leger,
kterej taky rozjel čupr elektro, takže jsme se kroutili v první řadě a vzpomínali na jeho
set z Electronic conections, jenže uběhlo asi 30-40 minut jeho supr setu a obloha nad
festivalem začala nečekaně tmavnout a začal se zdvyhat vítr. Celé to však vyvrcholilo něčím,
co jsem už hodně dlouho nezažil a to se dá popsat jako naprostá Apokalypsa (nemám na mysli
tu párty v Brně). Začal foukat rancovej vítr, začaly lítat stánky, který byly špatně
připevněný k zemi, v první chvíli Sebastianovi přistál na aparát takovej ten dlouhej bílej
hadr co byl součástí dekorace, následně se však na něj zřítil odposlech a mohl bejt rád, že
z toho vyvázl jenom s bolavym ramenem. Pak začalo neskutečně chcát, takže se všichni
odebrali do stanů, jelikož bylo zřejmé, že produkce na otevřených stagích tímto definitivně
zkončila a jestli si někdo myslel, že se eště podaří ji obnovit, tak to musel bejt asi
uplnej blázen, protože bylo zřejmé, že to prostě nepude a i kdyby, tak koho by bavilo pařit
v dešti a zimě?

rozbořená stage po příchodu apokalypsy
Možná pár odvážlivců..Odebrali jsme se na Kiss stage, kde ani nevim kdo
vlastně v tu dobu hrál, ale měl během několik a minut plnej parket. Díky dešti se všichni
návštěvníci odebrali do stanů, aut a značná část i do svých domovin, jelikož bylo ještě
poměrně brzo a vlaky jezdili. Studio VIP stage se zpřístupnila všem, dokonce i šatna, která
byla prvním místem, kam jsem utíkal, když začalo to peklo, abych nepřišel o svoje věci, se
stala útočištěm pro promoklé partypeople. Tam jsme se také přesunuli po Kiss stagi, protože
jsme byli durch mokrý a začali jsme řešit, co s načatým večerem....

Jelikož bylo ještě poměrně brzo, tak jsme si na netu zjistili, že by byla šance jet ještě
zavčasu domů do Prahy, jenže většina zastávala názor, že když už sme vyjeli a přežili to
nejhorší, tak by bylo na hovno odjíždět takhle brzy domů, načež jsme vymysleli, že se
přemístíme do nějakýho klubu v Břeclavi, takže jsme si vytrpěli peklo v podobě čekání na
taxíka a odchytu taxíka na cestě u letiště a vydali se dle instrukcí taxikáře do nedalekého
klubu Block, který spíše připomínal kulečníkovou hernu, ale od 6ti od rána tam měla být
afterparty s Elektrabelem, která nakonec asi začala dřív, páč se tam začali taky přemisťovat
lidi z festivalu, jenže nás to tam fakt nebavilo, a tak sme tam jenom uschli a pak se již po
svých vydali hledat klub Delta, ve kterém měla dle letáků v areálu ráno pokračovat
afterparty, tudíž jsem si domyslel, že by to přes noc mohlo normálně fungovat jako místní
největší diskárna, a taky že jo.

na disku v deltě
V prostorách kulturáku to vypadalo jak v KC Karlov, vydal
sem se jako první do prostor klubu zčekovat jak to tam vypadá, ať nás pak 7 zbytečně neplatí
vstup, když by to tam stálo za hovno, lidí pomálu, ale hráli tam taneční muziku, takže jsme
to tam zakempili, dali pár pivek a zapařili.

Načež venku už skoro přestalo pršet, a my už byli tak nějak suchý, tak sme se sebrali
a jeli zase zpátky na CREAMFIELDS, kde už to
vypadalo fakt zajímavě, co si teda ještě pamatuju. Hudba hrála pouze ve stanech, který byli
přeplněný, ale atmosféra v pohodě. Zalomili sme to v REDZONĚ, kde sme čekali zda bude hrát
Corvin Dalek.Jenže mezi tim sem si tam sednul na sedačku a spadla na mě únava, to prakticky
znamenalo, že sem usnul. Asi půl hodiny před Corvinem mě probudil vyhazovač, že mám jít
pryč, že tady spát nebudu. Takže sme se s přítelkyní zbalili a přesunuli jsme se do Chill
outu, kde hráli fakt libově a bylo to tam rozjetý, jenže já sem si sednul na takovou tu
kouli plnou malejch kuliček a na tom sem usnul zase Smile

Probudil jsem se už za světla a
přesunuli jsme se na studio 54 stage, která už dávno nebyla ViP a tam jsem tak nějak chytil
druhej dech a ještě jsme si chvilku popařili na tomyho rogerse a dj peeta a pak už hurá na
vláček, kterej jel něco po šestý hodině ranní.

tommy rogers a dj peet

Celkově to hodnotim tak, že to do příchodu
vychřice plnilo moje očekávání, avšak potom už vůbec..Na druhou stranu musim říct, že i tak
jsem ci Creamy docela užil a poznal jsem tamní klubíky Very Happy

příště snad vyjde počasí a bude to
dobrý jak na začátku.