Vždycky jsem si přála být někým hrozně obdivována...zbožňována...milována...myslím, že každý člověk chtěl někdy zažít tenhle pocit, být hrozně moc milován... ...ale jak moc velký a fatální omyl byl, přát si zrovna tohle, jak jsem mohla být tak hloupá a pošetilá a chtít to a hlavně si myslet, že by to bylo úžasné...a teď? Hmmm...zažili jste někdy pocit, že se bojíte vyjít z vlastního bytu? Že víte, že vás někdo sleduje? ..jo,jo, začalo to nevinně...v mé práci jsem denně v kontaktu se spoustou lidí...ano, jeden člověk se tam začal objevovat často, ale to mi v tu dobu nepřišlo divné, bylo to v pořádku, dokud mi nezačala volat neznámá čísla... ...a teď? Mám ctitele, který mi denně posílá 13 bílych lilií a jiné všemožné dárky...vážně myslíte, že je to fajn? Ano, fajn by to možná bylo od obyčejného člověka, který není zámožný, který nemá kontakty snad všude...jeeeee, každá žena si přeje milionáře ctitele, troufám si říct i miliardáře...no nádherná představa... ...začnou volat čísla...změníte si číslo, máte klid, na tři dny, než si ho znovu zjistí...přes přátele si vás najde na internetu, nabourá se vám do účtu a začne se vydávat za vás! O, to je zábava...jezdí 5 hodin kolem vašeho baráku, zkouší, jestli někdo nenechal otevřené vchodové dveře...ano, pořád se to dá přežít...dokud nevystopuje všechny vaše přátele, které denně otravuje...začne otravovat příbuzné, sourozence... ...tak to je to, co jsem chtěla...být obdivována a zbožňována, nemohu si stěžovat, tak moc jsem po tom toužila...je mi ale moc líto, že tímto přáním trpí i mé okolí, nedokážu s tím nic dělat, mrzí mě to... ...tak co? Myslíte, že je to neškodný blázen? Já si to pořád myslela...i má nejlepší přítelkyně si to myslela...než...v pátek večer šla ke mně na návštěvu, v chodbě ji chytil neznámý muž a šel s ní až ke mně, na nezvanou návštěvu...vší silou se mu snažila vyrvat, vší silou jsme držely dveře, aby se nedostal dovnitř...já...nikdy jsem neviděla takovou hrůzu a strach v jejích očích, zhroutila se, sesypala se k zemi...kvůli mně... ...a co myslíte? Myslíte, že vám někdo pomůže? Zákon? Nebo snad něco jiného? Možná, kdyby ten člověk neměl takové známosti, tak by seděl ve vězení, možná, nebo by měl zákaz se kě mně přiblížit...ale jaká je pravda? Druhý den ráno se opět procházel kolem domu... ...Leni, tohle je věnováno Tobě, moc mě mrzí, co jsem Ti způsobila, tohle jsem nechtěla... ...a já? Jak dlouho mu ještě denně budu ujíždět v ulicích? Někdo si koupil naproti byt, proč mám tušení, že je to ON? |
