Všichni náckové mají společného jednu podstatnou věc: Něco s nimi není v pořádku. Ať už je to nedostatečná inteligence, psychická porucha, rozmazlenost, stres z ošklivého dětství, nedostatek sebevědomí, neschopnost rozumě uvažovat… Příčin může být hodně, nepochybný je ale fakt, že problém je závažný.

Nejpodivnější skupinou jsou náckové – puberťáci. Jsou to většinou výrostci kolem patnácti let, kteří ve škole moc rozumu nepobrali a nejspíše trpěli nedostatečnou autoritou a respektem od ostatních vůči nim. To samozřejmě nepřiznají, možná že ani sami sobě ne. Dobře ale vědí, že je to pravda. Potvrzuje to také to, že své spory řešili téměř výhradně svými pěstmi. Není se čemu divit, protože stupidní děti, psychicky zaostalí oproti jiným dětem stejného věku, byly bohužel vždy terčem posměchu.

Proto ve vyšším věku a své pubertě začali sympatizovat s ideologiemi společností dávno zavrhlými, kterým navíc ani nijak nerozumí a nevědí, o čem pojednávají. Jen vědí, že je to pro ostatní jakési “zlo” a že je to “špatné”. Na otázku proč to dělají většinou odpovědět schopni nejsou. Samozřejmě, že odpovědi typu “Moji kámoši jsou taky náckové, mě se to líbí a tak jsem taky” nebo “Nemám rád cikány a proto jsem nácek” ukazují jen na jejich opravdu chronickou stupiditu.

Upravují své názory ne podle toho, co si oni myslí, ale co jim říká jejich “styl”. Například zjistěj, že u nácků je in, bojovat proti všem drogám a že mají jakýsi slogan “alkoholem proti drogám”, primitivně z toho “vydedukují” myšlenku “Aha, drogy jsou teda špatné a budu proti nim bojovat, bojují proti nim přeci i moji kamarádi.” Absolutně neví proč, nejsou schopni protiargumentovat, prostě jen tupě hlásají to, co jim kamarádi nakecali. Dokonce si ani neuvědomují, že alkohol je jedna z nejtvrdších drog.

Další skupinou jsou trochu starší náckové, kteří ze svých “názorů“ a ”stylu“ prostě nevyrostli a nepřišli k rozumu ani po několika letech. Jejich životní styl je v podstatě to, že se s ostatníma o víkendu ožerou a pak jdou zmlátit někoho, kdo má tmavší pleť. Nevědí proč vlastně (To, že má někdo tmavší pleť není důvod, nicméně pro nácky je to docela slušná záminka.), prostě to dělají, nic jiného neumějí, navíc, toto jim utvrzuje jejich pochroumané ego.

Poslední větší skupinou jsou “političtí náckové”, jako třeba hlavní hrdina dokumentu Mladý, Hrdý Nácek (or. Young, Nazi and Proud). Je to velice zajímavý dokument, který mohu jen doporučit. Film pojednává o mladíkovi jménem Mark Colett. Jakožto člen britské strany BNP, sympatizuje s ideály adolfa hitlera, stalina a dalších “velkých” vůdců. I přesto Mark poukazuje na problémy, o kterých si i já myslím, že jsou opravdu velký. Například neustále se zvyšující počet přistěhovalců, obzvláště muslimů a nesmyslnost multikulturalismu. Naopak zcela nepochopitelná je Markova nenávist k židům (a ostatním rasám) jako takovým. Nevím, co židé dělali v minulosti, ale ať už dělali cokoliv, není to důvod k nenávisti k celé rase i potomkům, kteří s konáním jejich předků nemají nic společného a nemusejí s ním ani souhlasit. Je to asi stejné, jako kdybychom nenáviděli všechny němce jenom proto, že zavinili 2. s. v. Myslím si, že jde nenávidět, nebo mít jakýkoliv názor na určitou skupinu lidí podle jejich názorů a postojů (např. nácky), jejich rasa nebo barva kůže je ale informace o ničem nevypovídající, ikdyž nepopírám, že v některých případech to může předpovídat nějakou pravděpodobnost, jaký názor/postoj člověk bude mít (příkladem jsou čeští a slovenští cikáni).

Největší paradox českých nácků ovšem je, že člověk, ke kterému tolik vzhlížejí, adolf hitler, chtěl po židech vybít i Slovany. Ano, ale přesto k němu tolik vzhlížejí – je to opravdu smutný, jak někdo může být takto sám proti sobě. Proto ale, ti, kteří si to uvědomili, to vymysleli velice důvtipně. Vytvořili novou skupinu, které říkají neonacisté a která se má od nácků lišit v tom, že už není proti Slovanům a jiným bílím rasám, ale říká, že by si měli bílí navzájem pomáhat a spojit proti ostatním. Ještě smutnější ale je, že většina neonacistů i přesto pořád vzhlíží k adolfovi. V důsledku v tom tedy téměř žádný rozdíl neni

Také je velice smutné to, že často ani nepřiznají, že sympatizují s nacistickými ideologiemi a všemožně to zapírají. Jako často slýchám, že Orlíci nebo Landa nejsou náckové – Ne, neříkají že jsou, ale je evidentní, že jsou (nebo s nimy sympatizují). To, že to ani nedokážou přiznat, z nich dělá neskutečné ubožáky, kteří se stydí dokonce i za svůj názor, ikdyž, v jejich případě spíše „názor“. Dokonce se část z nich schovávají za „vlastence“ a tváří se, že vlastně „bojují“ za stát – také velice ubohé.