Byla temná, deštivá noc když neznámá dívka seděla v parku  jen s krabičkou cigaret a přemýšlela o svém životě co tolik nenáviděla, kouřila jednu cigaretu za druhou a snila o někom kdo by jí mohl změnit celý život. Toužila po upřímné lásce, věrnosti, a pohlazení. Přála si jen najít někoho kdo ji dá polibek na dobrou noc, někoho kdo jí bude šeptal ta krásná a upřímná slova mám tě rád. Zapoměla co je to štěstí, už ani nevěřila že pravá láska existuje. Žila jen v pouhých snech a představách. Kapky deště hlasitě kapaly na zem, tak jako dívce stékaly slzy po tváři. Byla celá zmáčená, ale přeto seděla dál ta krásná dívka zamyšlena tak, že nevnímala ani okolí...  O půl roku později odjela na výkend do jiného města ani nevěděla proč, možná chtěla přijít na jiné myšlenky, najít svou lásku? nevěděla přesně. V jedné hospůdce kde seděla a popíjela panáčky, potkala milého kluka. Moc se jí líbil, ale dívka ani nepomyslela na to že by to třeba mohl být právě on, ten, co by to prázdné místečko v jejím bolavém srdičku naplníl láskou a něhou. Dali se do řeči a celkem si rozuměli. Týden se spolu bavili jako by nic. Chodili ven, leželi vedle sebe mluvili o všem. Jednoho krásného večera když ležely vedle sebe se to stalo. Chytil jí za ruku, podíval se jí do očí a vyznal jí své city, city které byli upřímné. Říkal že jí moc miluje a jak moc by s ní chtěl být. Dívka se mu podívala hluboce do očí a dlouze ho políbila, ani nevěděla proč, snad na důkaz že s ním také chce být. Měsíce plynuli jako voda, byli to měsíce plného štěstí, lásky a vášně. Konečně měla to co si tolik přála, když plakala, tak jen štěstím že ho má. Bylo to moc krásné do doby než přišli o bydlení. Věděli že svojí chybou a však všechno se může stát. Nezbývalo jim nic jiného než se nastěhovat na nějakou dobu k jeho matce. On si tam našel práci, ona brigadu jenže to bylo horší a horší. Velkou roly tam hrál alkohol z jeho strany, Nechaval ji věčně samotnou a sám si chodil užívat s kamarády. Dívka na tom byla úplně stejně jako dříve, po citové stránce to pro ní bylo ještě horší....Chlapec jí navrhl že odjede, sežene si práci a bydlení pro oba, dívka souhlasila a odjela ke svím rodičům. Čekala na svého milého. Čekala až se jí ozve, moc se těšila na to až budou zase spolu, že všechno bude lepší. Čekala týdny pak měsíce ale bohužel marně.       Dívka se pomaličku smiřovala s tim, že už s ním nikdy nebude a to si myslela že je to ten pravý. Chtěla na něj zapomenout a k tomu jí pomáhal jeden z jejích kamarádů se kterým si časem něco začala. Za dva měsíce ten svůj nový vztah ukončila, zjistila že to nemá cenu. Vrátila se tam kde žila se svou největší láskou, tam kde byla kdysi spokojená. Netrvalo dlouho co se zase začala scházet s tím koho tolik milovala, s tím co ji tolik ranil. Vrátili se k sobě zpět, a začali spolu zese bydlet. Jejich vztah nebyl ale o nic lepší. Začala si myslet že ho už nemiluje, že si to celou dobu jen namlouvala. On začal pít opět alkohol a ona nechodila do práce a na všechno kašlala. Pořád se hádali a navzájem si vyčítali to co neměli a ona začala dělat velké hlouposti. Najednou měli oba moc chyb, měli jich natolik, že už nemohli být pohromadě. Dívka už jen čekala na to kdy se změní, a kdy zase bude všechno fajn i když moc nevěřila tomu že se to stane. Nic se ale neměnilo a když, tak k horšímu. Jednoho dne se pohádali tolik že jí uhodil a to byla její záminka, záminka proč odejít. Zbalila věci a bez váhání odešla. Jela zase ke svím rodičum.  S bývalím přítelem byla po čase v kontaktu ale už jen jako kamarádi, jezdila k němu, spala s ním na jedné posteli ale nic mezi nimi už nebylo. O Sylvestru jela s kamarádkou za ním. obě si myslely že to dude pěkný večer, byli však na omylu. Chlapec s dívkou se celý večer hádali a kamarádka chuděra celá naštvaná. Když se jí za pár hodin zeptal jestli ho chce zase zpět, odmítla ho. Večer zkončil, a každý si šel svou cestou. Scházeli se ale pořád dál. Jednoho dne když byla zase u něj, celou noc nespali a jen si povídali, o všem co bylo. Ona mu vše vysvětlila jak to bylo a hlavně proč to tak bylo. Najednou oba pochopili kde byla ta osudová chyba a že na vině jsou oba. Celou noc jen mluvili o jejich vztahu který už ale dávno zkončil. ,,K čemu to ale je?" říkala si dívka když byla doma. Nějakou dobu se neviděli a dívka si našla kluka, řekla si že to zkusí znova, jinak a už lip. Byli na sebe hodní asi jen 3 týdny. Dívka už ale nebyla spokojena s ničím a každou vteřinou si uvědomovala k čemu ten rozhovor se svím milovaným, bývalím přítelem byl dobrý. Přemyšlela nad tím každičkou noc a pořád myslela na ty krásné chvilky s ním... ale to už nikdy nebude. Už se to nedá vrátit říkala si kolem do kola i když by moc chtěla. Člověk si ale uvědomi své chybi vždy když už není cesty zpět. Vždyd´ on jí pomohl, ukázal jí co je to láska, štěstí a dokazoval jí svou lásku každý den i když ji to neřekl. Pochopila že slova jsou zbytečná i kyž krásná ale zbytečná. Důležitější jsou činy, činy co vyjádří vše...  ,,Proč to skončilo, proč jsem si to neuvědomila dřív když byl semnou, ale až těd´, zrovna ted´ když jsem ho ztratila navždy? " Říkala si dívka každý den. Vždyd´ konečně měla někoho kdo jí opravdu miloval a těd´ byla s někým koho nikdy nemilovala a pochopila že ani nikdy milovat nebude. Její srdce totiž patří a vždy patřilo někomu jinému, někomu kdo jí změnil cely život, někomu pro koho kdysi žila. Za pár týdnu jela zase za ním, tentokrát tajně aby se to ten její nový přítel nedozvěděl. Jezdila tam častěji a častěji. Když jednou opět přijela, tak šly pařit, pařili až do rána. Bylo to všechno fajn, žadný hádky, jen super zábava. Ráno když už odcházeli tak se zastavili na lavičce na cígo. Na konec tam seděli asi 4 hodiny a povídali si. Došlo až k tomu že chlapec jí po takové době co nebyli spolu řekl že ji pořad miluje a nedokáže bez ní být, že ji chce zpět ale už navždy, na cely život.  Ona se rozplakala a plakala tak moc že nešlo přestat. plakala štěstím že ho může zase obejmout, polibit, říct mu jak ho moc miluje a hlavně že může napravit vše co udělala. Nikdo si nedokáže představit jak v tu chvíli byla št´astná, jako snad nikdo na světě. Má ho zase zpátky, má zpět, toho s kým si vytrpěla vše zlé ale také dobré a koho miluje z opravdové lásky. Nemohla tomu uvěřit ale on také ne. Háček byl ale v tom že měla přítele u kterého bydlela jenže v tu chvíli jí to bylo jedno. Dívka si to nechala pro sebe. Nejhorší bylo to, že neměla kam by jinam šla a k rodičum se jí nechtělo, o ničem totiž nevěděli. Asi za dva týdny se jí její miláček ptal co s ní je že není něco v pořádku, po hodině mu to nakonec všechno řekla, on to pochopil, a to jí moc pomohlo k tomu aby to ukončila už navždy a šla za rodičema. Jela tedy k rodičum a své matce všechno řekla, maminka to pochopila. Ted´ už je se svím miláčkem. Už jsou jen oni dva a nikdo jiný. Konečně už oba věří tomu že tato láska bude trvat věčně. protože tohle je právě ta pravá láska.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                  ,,Lásko moc tě miluju, už tě nikdy nenechám odejít z mého života který je ted´ jen díky tobě tím  nejlepším. Díky tobě je můj život najednou moc krásný, když mám někoho, koho si ted´, už moc vážím a moc miluji. Zlatíčko tím to ti chci za všechno poděkovat, hlavně za to že jsi vztoupil do mého života a budu dělat vše proto abys z něj už nikdy neodešel a zůstal navždy. Ted´ jsem moc št´astná, mám vše co jsem si kdy v životě přála" S S Láskou Endy...         

napsal/a: xxendyxx 17:24 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář