Milý deníčku 26.Duben 2007
Milý deníčku dnes jsem zažil opravdu vrušující událost.Když jsem šel domů ze školy,ve které se nic zajímavého neudálo kromě toho že tím úporným vedrem se mi zapařili spodky,tak jsem uviděl neuvěřitelnou kost.šel jsem nenápadně za ní což mě neuvěřitelně vzrušovalo.Ukrýval jsem se za kmeny stromů a semafory prostě super akce.Jednou sem u ní byl tak blízko že jsem se jí skoro dotknul.Ale pak mi zmizela v davu.Celý večer jsem na ní myslel,hlavně ve sprše,takže sem se ze samého rozčilení zapomněl umýt mýdlem.Možná proto se mě všichni ¨stranili ale já osobně jsem opravdu nic necítil.Naopak když cítím opravdový pach lidského těla přijde mi to neuvěřitelně smyslné a vzrušující.Druhý den jsem jí opět spatřil.Rozhodl jsem se podniknout rozhodující krok.Nenápadně jsem se přiblížil a jakoby náhodou do ní vrazil,jenže jsem podcenil svou mužnost a sílu a ona upadla a vrazila hlavou přímo do železného sloupu. Vtom se naše oči setkali a přeskočila jiskra.Požádal jsem jí o fotku kterou přikládám a zítra jí jdu navštívit do nemocnice.Má totiž lehký otřes mozku.Ach můj deníčku já se nemůžu dočkat.Tak achojík zase zítra.
tak tohle je ona,Miládka
