Nástrahy života.Tak to je téma  které mě vnukla má dobrá kamarádka.Jejímu kamarádovi zemřel v náručí člověk.Toť je holt život.A život je křehky.Někdy je život šťastný jiný nešťastný.Život má pronás připravenou cestu po které se holt musíme ubírat.Je jako pavučina u křížáků.Křižáci mají od narození daný smysl jak tu pavučinu splést a jaký má mít tvar a on se toho drží.To je holt takové a je to osud.Myslíme si že si život řídíme ale mýsto toho to je už nalajnováný.A smrt?? Příjde až když má přijít.Tomu se nevyhneme.Tak všem kdo tento článek budou číst radím aby život prožily naplno a nepromarnily jej.Aby každý večer či ráno nebo při odjezdu do práce anebo do školy říkali s vým bližním jak je máte rádi.Po každé hadce se usmířily a vzaly zpět slova která ani nechtěli říc.Strávili více času se svými dětmi nebo naopak třeba s babičkou či někým s rodiny.Prostě žily naplno a s láskou.Nikdy nikdo neví kdy jeho život skončí a kdy si pro něj smrt přijde.