Chodíte na hřbitov za zesnulými?
Pokud ano, mluvíte někdy s nimi?
Sám se přiznám, že jsem se hřbitovům vždy vyhýbal. Vždy to pro mne znamenalo oživit vzpomínky, které jsem se snažil zapomenout. Ale to, že někdo zapálí svíčku, nebo dokonce tráví čas a aspoň v duchu promlouvá z lásky k těm, co už zde nejsou, mi připadlo milé.
Takže bych chtěl vědět, jak jste na tom se hřbitovy?
Emařky se sexuálními hřbitovními zážitky bych nevstřebal, takže prosím zážitky oblečených lidí!
20.02.2012 09:18:51
Vždycky jsem tam chodila ráda, v létě dát kytky a zalejt, měly jsme to se sestřenkou jako hezkej výlet na kole... Necítím se tam nijak špatně, spíš naopak. Ale nikdy jsem tam k nikomu "nemluvila" nebo tak... Akorát moc nemám ráda, když z toho lidi dělaj povinnost, že tam tehdy a tehdy musej jet a teď se všichni strhnem, jak se tam poženem (takový to rodinný objíždění hrobů na dušičky úplně nesnášim) - tomu mrtvýmu je to stejně jedno, jde spíš o tu vzpomínku.
Neve 29
19.02.2012 16:47:55
Zbožňuji náš hřbitov. Ráda se tam procházím, je tam kid a ticho. A krásně, spousta stromů a laviček, vypadá to tam jak někde v parku :)
KokosovyPanelak
19.02.2012 16:28:54
popravdě ti co se ocitnou z nějaké příčiny na hřbitově bez šatů mi nepřijdou šílenější než ti co mluví s mrtvýma, já na hřbitov pouze na dušičky doprovázel babičku, sám bych tam šel jen kdybych si potřeboval zkrátit cestu, konec konců tam nikoho nemám, u nás se spíš rozprašuje a ještě jednu urnu mám vlastně ve sklepě
DrZloun 30
19.02.2012 16:16:42
Rád bych, ale je to daleko. Místo toho chodí oni za mnou, mají to blíž.
poprvé dohola
19.02.2012 15:45:03
Na hřbitovy chodím ráda. Začalo to někdy v pubertě, kdy jsem vyhledávala tajuplná místa a inspiraci pro dobrodružné výpravy s partou. Vždycky mě bavilo, že se holky, a dokonce i mnozí kluci, hřbitovů bojí. Staré secesní hrobky, sochy a mnohé náhrobky na našem hřbitově byly navíc krásné, a ten klid pietních míst ve stínu prastarých stromů byl vždy tak inspirativní ..., jak já jsem ráda ty moje kámošky pak strašila vyprávěním děsivých příběhů se hřbitovní tématikou:-)
Hloupé je, že sama nemám dost citlivosti, abych vnímala jakoukoli přítomnost duší zemřelých přímo na hřbitově, takže si tam se svými mrtvými prostě nepokecám. To se mi stává v úplně jiných situacích a na jiných místech.
odula 48
19.02.2012 15:44:34
Na hřbitově jsem byla naposledy v červenci. A to na pohřbu. Jinak tam nechodím, nemám z toho dobrej pocit, možná kdyby tam nebyl ten strašidelnej velkej kříž.
Asi bych tam měla zkusit zajít. A ano, pokud už tam jsem, v duchu si s nimi povídám, ale dlouho se tam nezdržuju. Jsem radši, když je tam víc lidí.
Slečna Důležitá 19
19.02.2012 15:25:47
Tak na ty dušičky tam jde celá rodina no, nemluvím s nimi protože to bych asi hodně dlouho čekal na odpověď prostě tam stojím a vzpomínám na zážitky s tím člověkem.....
Hazardak 15
19.02.2012 15:24:49
Nechodím..
xZdenish 25
19.02.2012 15:23:55
Na hřbitovy nechodím, s mrtvými nemluvím. Nejsem magor. Hlavně všichni mrtví, s nimiž jsem byl v nějakém příbuzenském vztahu leží moc daleko.
harakiros 32
19.02.2012 15:19:24
Když tam jdu tak ano, "povídám " si s nima- co je novýho v mém životě atd.
86angelinka86 25
19.02.2012 14:59:07
Mně umřel taťka a chodím tam jenom společně s rodinou, takže třeba na výročí jeho smrti, na vánoce a nebo na jeho narozeniny. Nemluvím k němu.
Efča333 18
19.02.2012 14:49:37
přiznám se, že tam chodím málo, od té doby co zemřel můj přítel před pár lety, tak se tomu vyhýbám..nejsem schopná koukat na náhrobek 17letého kluka
summerloving 23
19.02.2012 14:23:00
Není náhoda proč mám tento nick. Havrani hřbitovy milují, takže ano, chodím tam velmi rád a vždycky když tam jdu, tak tu svíčku zapálím a postojím nebo posedím. Ale na ty co už tu nejsou myslím nejen když jsem na hřbiťáku, ale co je to komu platný, že.
Jinak chodíval jsem se tam učit, relaxovat, fotit havrany. Chodím tam někdy s kamarádkou, kterou jednu dobu děsil dřevěný havran na stromě, kdoví kdo ho tam dal... ale to místo má své kouzlo a vůbec ne že by působilo děsivě jak si kde kdo myslí.
Havran Popelavý 24
19.02.2012 14:19:41
Jo, chodím málo, ale chodím. S někým si povídám v duchu, s jinými vždy nahlas, když se loučím.
mnoo
19.02.2012 14:16:40
Ano, chodím na hřbitov za rodiči. Většinou se tam autem zastavím když se večer vracím ze školy. Vyhovuje mi, že už tam většinou nikdo není a tak mám klid a můžu tam chvilku postát a "popovídat" si s nimi.
Ewangelle 20
19.02.2012 14:13:56
Jo, ale ne často. Tak dvakrát třikrát do roka.
Hřbitovy mám ráda, ač mám teda do ema hodně daleko, a mám v repertoáru spoustu historek ze hřbitovního prostřední (oblečených). Jednou jsme s kamarádem na dušičky nestihli návštěvu podle otevírací doby hřbitova, tak jsme přelezli zeď a vlezli tam někdy v devět večer. Procházeli jsme se, když tu najednou...policie. Haha. No, prošlo nám to s tím, že si opsali naše občanky, a že si patrně si mysleli, že jsme tam právě provozovali něco z toho, co nechceš slyšet. :)
všechno je jinak 20
19.02.2012 14:06:59
Občas a když už tam jdu, tak si s něma "povídám", ale v duchu. Ale stejně na ty co umřeli a měla jsem je ráda, myslím i když nejsem u jejich hrobu, takže na co chodit tam...
střapatá palma
