Stala se ze mě frustrovaná ludra
...help
Ahoj,
potřebuji moc poradit ohledně toho, jak mám dále naložit se svým životem. Zatím jsem o tom moc s nikým nemluvila, možná ze studu, tak prosím o upřímnou radu alespoň takhle na netu.
Mé trápení začalo v podstatě po ukončení vysoké školy. Během studia jsem patřila mezi nejlepší studenty ročníku, účastnila jsem se mnoha akcí, studovala jsem v zahraničí, částečně i pracovala, tudíž jsem měla bláhovou představu, že sehnat perspektivní a zajímavou práci pro mě nebude zas takový problém...ale ouvej. Již po pár týdnech od převzetí vysokoškolského diplomu jsem si uvědomila, že to vše zas tak jednoduché nebude. Do té doby jsem byla pohledná, vyrovnaná a zdravě sebevědomá holka. Absolvovala jsem po ukončení studia několik neúspěšných pohovorů až se mi konečně po půl roce naskytla možnost práce. Myslela jsem, že vše již bude v pohodě jenže tím mé problémy v podstatě začaly. Ačkoliv jsem měla původně pracovat na jednom evropském projektu, tak jsem se spíše stala takovou holkou pro všechno. Projekt se nekonal, takže mi bylo řečeno, jestli bych neměla zájem o místo asistenty s tím, že jakmile se projekt rozběhne, tak do něj automaticky nastoupím. Samozřejmě, že jsem přijala, protože jsem nic jiného neměla. Jenže...situace na pracovišti se začala dosti měnit, nejprve odešel šéf, který mě přijímal a měli jsme v pohodě vztahy a na jeho místo přišla mladá slepice, která si ze mě udělala doslova poskoka. Nejen, že projekt pochopitelně nebyl spuštěn, ale v zásadě mě k ničemu nepustí...takže akorát od rána do večera sedím před počítačem, účasti na nějakých jednání, schůzkách, poradách či aktivní zapojení do činnosti společnosti, vše je tu tam a má pracovní náplň je vaření kafe, otevírání dveří, kopírování, tupé tabulky a odnášení papírů do sběru. Nejprve jsem zatla zuby a brala to jako přechodnou fázi, jenže bohužel situace je s postupem času spíše horší než lepší a na mě se to již pořádně začíná podepisovat, a to jak po psychické, tak i po fyzické stránce. V podstatě se v práci nehnu z místa, neustále musím sedět na telefonu a odběhnu si tak maximálně na záchod, přitom jsem totálně pracovně nevytížená, takže mám bohužel pocit, že akorát svůj čas promrhávám na netu, chybí mi normální komunikace s lidmi, protože se mnou nikdo nic neřeší, akorát úkoluje a jediné na co se od rána těším je polední pauza na oběd. Ta frustrace v zaměstnání se bohužel na mě podepsala tak, že jsem přestala dbát o sebe, v podstatě už se téměř nemaluji, je mi fuk, jestli mám mastnou hlavu nebo neupravený nehty, což dříve bych neupravená nešla vynést snad ani koš (myšleno s nadsázkou), neustálým zabíjením času různých pojídáním všeho možného se mi podařilo nabrat za rok více než 15 kg a na svojí štíhlou postavu se dnes dívám jen na fotkách a nedostatek komunikace jsem si vynahradila popíjením a vysedáváním v restauracích a hospodách s přáteli. Bohužel si tohle vše uvědomuji a vím, že se sebou musím něco začít dělat, abych se nezbláznila, ale přestávám mít jakoukoliv chuť. Přes víkend to ještě jde, jsem namotivovaná, třeba si i zacvičím, jenže přijde pondělí a opět to vše začíná nanovo a má vůle je ta tam. Samozřejmě, že nejideálnějším řešením by bylo změnit tuhle zkur**** práci, která mě totálně nebaví, ale bohužel i když občas rozesílám nabídky i životopisy, tak je, když se na jedno místo hlásí i 100 lidí poměrně malá šance a všechny známé, které jsem oslovila mi také nedokázali pomoct. Takže bohužel jsem v tomto kolotoči a nevím kudy z toho ven, abych se nezbláznila...
18.02.2012 19:41:52
QuaterBack
Že? Věřit je důležité... a co děláš za práci? Nemusíš odpovídat, jen ispirace...
Fii
18.02.2012 19:40:26
Jsou určitě situace kdy člověk musí zatnout zuby a hledat pozitivní věci. Věřil jsem v to,že přijde jiná práce která mě naplní a přišla.
QuaterBack 21
18.02.2012 19:29:26
Já známé mám a přesto je to boj o práci. Nedej se a dělej si kontakty, jinak to nedáš. Hlavně se nevzdávej.
veselá kopa
18.02.2012 19:20:40
Beatta:
A co jsi studovala? Jestli obor kde není moc uplatnění, tak je to těžké.
vancr
18.02.2012 19:13:00
vancr: Bohuzel to jsem jiz zkousela, ale nepochodila jsem... Jedine, ze by nekdo odesel, ale to prozatim nejak nevypada...:-( chapu, ze clovek musi byt trpelivy, ale ja uz jsem bohuzel ve fazi, kdy potrebuju nejakou zmenu rychle a ne jen cekat a cekat a dal padat na samy dno...
Parmazan: Ve svym veku jiz tyto naivni predstavy, i kdyz pekne, opravdu nemam. Nejde primarne o penize, mam normalni prumerny plat, sice na Prahu zadna slava, ale to neni ten hlavni problem. Hlavni problem je, ze jsem se leta na neco pripravovala, at to byly jazyky, studium, staze, praxe, kurzy do cehoz vseho jsem vlozila nemale financni prostredky a navratnost po dvou letech je takova, ze drepim 8 hodin na zadku a prerovnavam sanony. Z toho plyne ma frustrace ne z penez, v tom jsem si extra iluze nedelala...
Dric: To ja vim, ale jak se potom muze prosadit, resp. jaky ma vubec mlady snad i vzdelany a schopny clovek sanci, pokud zrovna nema rodice zastupitele s milionem znamych? Nebo kdyz ti tvy znami nejsou schopni pomoci? Co ma tedy potom takovy clovek delat? Investovat do dalsich vzdelavani, kurzu - to uz mi pripada trosku jako blbost, kdyz ani zahranicni praxe a studium nepomohly.... Ach jo, fakt uz nevim kudy z toho.
Quanter: A jak si to ty resil, kdyz si delal praci, ktera te nemotivovala, nerozvijela a akorat tlacila ke dnu? Riskl simto a dal vypoved?
Beatta
18.02.2012 19:06:18
Presne jak pise Parmazan - zivot je defka je zasr*na ;-)
Samozrejme nejlepsi reseni sve situace znas - je jim jina prace.
Jak ji teda najit? Posilat nabidky do firem, ktere maji pozice, o ktere by jsi mela zajem (oproti tomu reagovat na inzeraty, kde - jak sama pises - souperis se 100 jinyma lidma a sance, ze jsi ta nejlespi je pomerne mala - konkretne 1%).
Dalsi moznost je ptat se znamych a pratel, jestli nevi o nepublikovanych uvolnenych nebo nove vytvorenych mistech ve firmach, kde pracuji bud oni, nebo jejich pratele a znami.
Treti moznost je kontaktovat sveho byvaleho sefa, se kterym jsi dobre vychazela, jestli nekoho nepotrebuje.
S lepsi praci se zbavis i te deprese, budes se chtit opet starat o svuj vzhled a zacnes si spravne jist, takze shodis ta kila.
Blekta
18.02.2012 18:43:41
Nevzdávej to, už tě vzali na tvé místo, určitě tě tedy vezmou i jinde. Najdi si něco mimo práci, nejlépe nějaký sport, ať se taky dostaneš mezi lidi. Až tě někde jinde vezmou, dáš výpověď a začneš znova, vše se určitě zlepší.
Wooden apples 15
18.02.2012 18:41:54
Ahoj, chápu jak se cítíš. Zkus si ujasnit co by očekáváš od své práce, co bys chtěla dělat, a zkus pomalu ale jistě hledat něco nového, absolutně chápu jak se citíš sám sem měl dlouho práci kterou jsem neměl rád, ale každá bouřka jednou skončí a na konci bude slunce. Já sám nevím jak ti poradit věřím,že to zvládneš a všechno bude v pořádku. Drž se a měj se hezky at se ti splní tvé sny.
QuaterBack 21
18.02.2012 18:38:03
No patřit mezi nejlepší při studiu a mít tituly nezaručuje ještě mít nejlepší práci a dobře honorovanou. Ono je to o uplně něčem jiném, jak kdo je s kym kamarád, jak kdo komu kýve jak osel bez odmlouvání, o známostech apod... U tebe to vypadá na docela běžnou věc, že si vzala první práci na rozkoukání a pak už budeš stoupat a ono nic, zásek na jednom bodě se stereotipní náplní pro blbce, kdy tě tato práce strhává ke dnu. No musíš doufat že ti jednou něco lepšího výjde.
Dříč
18.02.2012 18:37:54
Myslela jsis, že to bude jako ve filmech. :D Že budeš lítat letadlem s kufříčkem a podepisovat velký smlouvy, přednášet svoje projekty.............. . Takhle to kurva nechodí, život je tvrdej. :) Stejně to určitě nemáš zas tak strašný, pochlub se kolik ti platěj ?
Parmazan 20
18.02.2012 18:30:02
No, něco s tím začít dělat musíš. Čím dřív, tím líp.
Starat o sebe se začni co nejdřív, už kvůli tvému vlastnímu sebevědomí.
A nemohla bys někam přestoupit v rámci té firmy co děláš? A třeba požádat o pomoc toho bývalého šéfa?
vancr
