Zpovědnice

Všimla jsem si toho, kolik mladých lidí má problémy s únavou, vyčerpání a fyzickou slabostí ačkoli k tomu objektivně není důvod. Nepředřou se, do práce třeba ani nechodí a pokud ano, tak se tam fyzicky nijak nenadřou, do školy třeba chodí, ale i když je to náročný obor tak to taky není nic z čeho by měl být mladý člověk pořád vyčerpaný, unavený pomalu jako kdyby mu bylo padesát pryč.
Je to jako kdyby na společnost a hlavně na ty naše generace a na ty generace, které teď dorůstají (tím myslím ty pubertální čtrnáctky a patnáctky a šestnáctky) padala jakási podivná deprese protože tato zmiňovaná únava není tím, že by dotyčný mladý člověk těžce fyzicky dřel nebo tak náročně sportoval, že by za den uběhl 30 kilometrů. Naopak lidi dnes mají minimální pohyb protože všude jezdí autobusy, je hromadná doprava takže nucený pohyb je minimální. Pohyb dnes člověk získá jen cíleně, když sportuje anebo u nějakých specifických zaměstnání jako je třeba práce servírky protože servírky a číšníci skutečně třeba dvanáct hodin v kuse naběhají na palce spoustu kilometrů tam a zpátky, ale paradoxně tito lidé tolik fyzicky unavení nejsou. Možná právě protože tu fyzičku mají, ale spíš to vidím na to, že mladí lidé jsou neustále vyčerpaní a unavení protože se z nějakého důvodu čím dál tím víc rozšiřují depresivní stavy u mladých lidí.
Já to mám stejně. Bývám neodůvodněle hrozně unavená, ne-li vyčerpaná. Ráda se chodím bavit, mám kamarádky a kamarády i přítele, ale i když mám ráda zábavu, tak někdy odmítnu z toho důvodu, že jsem tak unavená, že si nedovedu představit tam dojít. A to mám fyzickou zátěž minimální. Někdy jsem tak vyčerpaná, že spím nejen dvanáct, ale občas i patnáct hodin což je extrém protože tolik spí malá miminka a ne dospělý člověk. Je to takový zvláštní druh vyčerpání. Je to fyzická únava, která vyloženě bolí. To není, že bych nechtěla, já bych i chtěla, ale jsem tak moc unavená, že usínám ve stoje.
Není to pořád. Být v zaměstnání zvládnám protože jsem zodpovědná a do to práce dojdu i kdybych se tam měla doplazit, ale mimo práci když je mi to líto, tak i odmítnu jít na akci nebo se sejít s někým koho mám ráda a ráda bych ho viděla kvůli tomu, že jsem unavená a pak proležím nebo i prospím v posteli hodiny.
Přitom objektivní důvod k únavě nemám. Nedělám náročný sport, ani v práci se nijak fyzicky nepřetrhnu.
Myslím, že je to nějaká lehčí forma depresivní fáze protože fyzicky zdravá jsem. To vím. A nejhorší je, že jak pročítám zpovědi nebo se bavím s lidmi v mém věku, tak to tak má hodně z nich.
Co si o tom myslíte? Myslíte, že život a vybojovat si zaměstnání, bydlení, sociální vztahy s lidmi je natolik náročné, že z toho mladí houfně upadají do depresivní únavy? Nebo je to čistě fyzické třeba tím, že jíme nezdravou stravu protože dneska už zdravá není ani zelenina ani ovoce protože ve všem je chemie. Do jablek se dává chemie proto, aby byla hezky zbarvená, velká a měla pěkný tvar - všimněte si jablek, které si na venkově pěstují důchodci. Nejsou tak pěkná jako ta šlechtěná v obchodě, ale jsou bez chemie.
Ale to není jen ovoce a zelenina. To je i maso. Kuřatům si píchají růstové hormody a jiné umělé sračky, aby kuřata co nejrychleji přibrala, vyrostla a víc se jich prodalo v co nejkratším čase.
To taky může být důvod toho co popisuju.
Nebo je to tím, že nemáme tolik přirozeného pohybuju jako dřív. Nemusíme denně nachodit XY km protože máme auta a protože je všechno blízko? Dřív malé děti chodily do školy a zpátky třeba 30 km každý den a bylo to normální. A aktivně sportuje málokdo protože to by musel vyloženě chodit do fitka nebo si doma sám hopsat na švihadle a jen tak pro sebe si denně posilovat.
Může to mít víc příčin, může to být víc najednou, ale já to vidím na to, že na mladé lidi je dnes z mnoha stran hodně tlaků a tak stále větší procento z nich propadá nějaké úrovně deprese. Únava je totiž příznak deprese. Tedy ta neopodstatněná a bezdůvodná únava.
Ráda si přečtu vaše názory.

22.01.2012 07:05:53
Tenhle systém je naprosto asociální.
- přetížení smyslů (milion prasečin musí člověk denně zpracovat)
- všudypřítomná negativita (zpravodajství dnes=černá kronika)
- žádná naděje na zlepšení (jak by měl vypadat lepší svět? lepší technika neznamená lepší svět)
- mezilidské vztahy napiču (každej hlavně sám za sebe)
- věřit někomu je dnes pokládáno za naivitu
- strach a stresy (o práci, v práci, o majetek, o život, o zdraví)
- otrávený jídlo, vzduch i voda v tom taky určitě hrají roli (spousta lidí je opravdu jak sfetovaná, navenek pak působí šťastně, uvnitř hnijí)
- prosycení prostředí elektromagnetickými vlnami (mikrovlnka jede na podobné frekvenci jako všechny dnešní mobily, wifi, bluetooth etc., ale i spousta jiného elektromagnetismu, o jehož účincích NEJSOU známy informace, teprve my jsme ti pokusní králíci)

Prostě když to shrnu - není čas odpočívat. Vyspání nestačí, většinou stejně uleháme s hlavou plnou starostí. Duševní klid a rovnováha je potřeba. Ale tímhle směrem se lidstvo jaksi nechce ubírat. Taky si vem, kdybys byla po práci čilá a plná elánu - mohlo by to být nebezpečné. Naopak je výhodné, pokud otrok po práci padne na hubu a nezlobí.

Věřit můžeš, nemusíš, je mi to fuk. Ale jen slepý nevidí.
CZloveK.

Autor: zpovednice dne 22.Leden 2012 v 09:06 | Permalink