Často se ptám sama sebe jestli jsou někteří z nás připraveni jít dál životem po nějakém svém osobním fiasku. Někdo se zvedne ,oklepe a bez výčitek pokračuje dál svoji cestou a to bez strachu zda se něco zase třeba nepohnojí.Myslím si že i pro život samotný je nejlepší školou život sám . A tak jako tě škole jsou jedinci co opakovaně procházejí ročníkem stále samým a s obtíží postoupí výš. Jsou i v běžném životě lidí co se neponaučí ani z chyb druhých ani ze svých vlastních. Třeba taková neponaučítelna jsem přesně já , stále se opakující chyby, stále stejné trápení ale nikde žádné ponaučení a snaha se tomu prostě příště vyhnout.