Já našel jsem človíčka, který se zavrtal hluboko do mého srdíčka. Ikdyž jsem plno kusů svého srdce lidem rozdal, pro tuto osobu jsem největší kus rozdal.
Jsi to ty a jen ty, ty moje SLÁVISTICKÝ BABY. Štastný to člověk co tě smí znát, ale štastnější to člověk co ti příteli může říkat.
Já mám tu možnost považovat se za přítele tvého, a to do mého života světlo vzneslo. A nebylo to kvůli hvězdám co nad námi svítily, ale to co jsme mezi sebou v tu chvíli pocítili.
Ty vládneš zbraní tak mocnou, že všechny ledy světa kvůli tobě tajou. Tou zbraní je laskavost, přátelství a láska, kterou kolem sebe všude rozdáváš.
Nechci abys toto vnímala jako lásky vyznání, ikdyž jsem pochopil, že k tobě cítím víc než k mnoha lidem kolem sebe. Chápej to spíše jako báseň přátelství, kterou ti chci říct, jak HROZNĚ MOC RÁD MÁM TEBE.
Proč mi všichni říkají mlč, když si chci promluvit? Proč mi všichni říkají nebreč, když se mi chce plakat? Proč mi všichni říkají miluj,když není kdo by mě měl rád? Budou mi také všichni říkat dýchej, až budu umírat?!
Co o sobě říct? To je velice těžké. Nemůžu říct že jsem dokonalý ale ani že jsem špatný. Když to tak vezmu nikdo není dokonalý. Každý člověk má nějaké mouchy.Někdo velké a jiný malé. Já osobně si myslím že mám asi velké, jinak by si mě asi lidi víc všímali a nenechávali mě jako páté kolo od vozu. kamkoliv já přijdu s klukama tak se všichni objímají a dávají pusu a mě si nikdo ani nevšimne. Ne že by si mě nikdo nevšimnul, to není ani možné, protože jsem od přírody dobře rostlí. A nebo si za to můžu sám? I tím je to možné. Od mala vyrůstám sám.Zádné prátelství ani kamarádství.
A holky? Zatím jsem neměl tu čest žádnou poznat.Neměl jsem možnost poznat tajemství dívčích srdcí ani kouzlo dívčích rtů.A tak rád bych s někým byl. Tak rád bych někoho hladil po vlasech a říkal bych mu něžné věci a rád bych mu stál po boku v těžkých chvílích. Ale asi mi to není souzeno s někým být. Asi, asi je mi souzeno jen pozorovat jak někdo s někým je. Ale mě to už nebaví jen se dívat taky bych to chtěl už poznat. Ale asi je něco ve mě, co mi v tom brání. Velká část mě by někoho chtěla a šla by pro to až na konec světa ale ten kousek části co zbývá z toho má strach. Má strach z toho neznáma které skrývá to slůvko Láska a strach z velkého kroku co by musela provést. Asi bych potrěboval někoho kdo by mě tím vším prováděl a byl by mi na blízsku. Já jsem povaha co se do ničeho nehrne a potřebuje ke všemu dokopat.
Ale asi to bude taky vinna mého vzhledu. To je můj problém číslo jedna. Mnozí lidé se na mě podívají a hned mě odsuzují za to jak vypadám a nechtějí se mnou nic mít. Přál bych si aby se nepodivali jen na slupku ale podívali se i pod ní a poznali co je ve mě dobrého.Chtěl bych aby se zavrtali hloubějc do mého nitra a našli mé dobré vlastnosti. Nejsem žádnej Bred Pit ani zádnej jinej chlapec s dobrou vizáží ale troufnu si říct že jsem dobrej kluk se srdcen na dobrém místě. Někdo má prostě štěstí a má na co pomyslí, holek že by je na všech prstech nespočítal a někdo prostě taková štěstí nemá a prostě musí na tu pravou čekat třeba celí život. Já si počkám , já to vydržím. Já vytrvám a najdu si někoho koho bych mohl mít rád.
Já řeknu jen toto:Velcí lidé diskutují o myšlemkách; průměrní lidé diskutují o skutcích; malý lidé mluví o druhých.
Kdo ztratil peníze, ztratil mnoho; kdo ztratil přítele, ztratil více a kdo ztratil lásku , ztratil všechno.