...
STARGATE ODYSSEY
EPISODA 1-04
„DOMINO EFFECT“
VERZE: SCÉNÁŘ v 1,00
Námět:
Raynor
Radim Klepetko
Michal Lukáč
Scénář:
Kalen
Dále spolupracovali:
Raynor
RNDr. MUDr. Mjr. Veronika Hájková DSc.
Korekce:
Arana
Hrají:
N/A
2007 Homer Productions - ve spolupráci s SG1.cz.
Stargate, Stargate SG-1, Stargate: Atlantis are properte of MGM/UA. Stargate, Stargate SG-1, Stargate: Atlantis are the property of MGM/UA. This script is written for entertainment purposes only, and no money has exchanged hands. This materal may not be reproduced without expressed permission of its authors. SGO.eu is an unofficial fan site.
POZNÁMKY
EVA = Extra Vehicular Activity – Oblek umožňující pohyb ve volném vesmíru
---
TEASER
FADE IN:
INT. SLAVIE, KAJUTA ADMIRÁLA
Scéna je zpočátku v úplné tichosti.
Záběr začíná pohledem na volný vesmír, tmavé nekonečno prozářené miliony hvězd a hvězdiček. Nejprve to není patrné, ale kamera se pohybuje směrem dozadu. Postupně se do ticha vkrádá broukání; ze začátku jen neurčité, postupně ale zesiluje. Náhle kamera prochází skrz okno a míjí ženu dívající se na stejné panorama vesmíru. Tvář odrážející se od okna patří viceadmirálce Ivanovové, veliteli 2. pozemské flotily, a tu neurčitou tesklivou melodii si brouká ona.
Ozve se zaklepání na dveře, ale admirál jako by neslyšela.
Následně slyšíme zvuk otevírajících se dveří a potemnělou kajutu, kterou osvětloval jen tlumený svit lampičky na stole, zaplaví světlo. Někdo vstupuje do místnosti a rozsvítí. Kajuta samotná se nijak neliší od těch, které jsme mohli vidět například v SG-1 10x20 Unending, jen možná o něco větší a s jedněmi dveřmi navíc, za kterými je sociální zařízení. Má prostou výzdobu, mnoho místa zabírají knihy a samozřejmě nějaké modely jiných lodí. Muž vstoupivší dovnitř je doktor HENRISCH, šéf lékař Slavie. Že je to doktor, se dá poznat například podle bílého pláště, který má přes uniformu. Po celou dobu rozhovoru si tykají, takže jsou to zřejmě blízcí přátelé.
HENRISCH (mimo záběr): Marietto?
IVANOVOVÁ (tiše): Zhasni, prosím.
HENRISCH (mimo záběr): Prosím?
IVANOVOVÁ (důrazněji): Zhasni to světlo.
Hned na to se kajuta ocitá ve stejném šeru, v jakém byla na začátku. Malou chvilku panuje nejisté ticho, než se doktor Henrisch odhodlá znovu promluvit.
HENRISCH (mimo záběr): Jsi si jistá, že to chceš?
Admirál se konečně otočí, a kamera s ní, k postaršímu doktorovi. Hlas se jí trochu zadrhává.
IVANOVOVÁ: Jistá? Já si teď nejsem jistá ničím. Ale jinak to nejde. Nemůžu ve… nemůžu velet v takovém stavu.
Doktor Henrisch nic dalšího neřekne, přistoupí k admirálově pracovnímu stolu a z kapsy vytáhne malou oranžovou lahvičku s léky. Chvíli si ji prohlíží, jako by se ještě rozhodoval, a nakonec ji položí na stůl. Prostřih - detail shora na lahvičku s léky, vidíme, že ji doktor položil na otevřený záznamový deník, kde v záhlaví ještě prázdné stránky je 2. února 2011.
IVANOVOVÁ: Nikdo to nesmí vědět.
HENRISCH: Že bereš antidepresiva? Kdybych mohl, tak je vyrobím ve formě plynu a pustím do podpory života. Celá posádka by je potřebovala.
Admirál přijde blíž k Henrischovi a opře se o stůl. Kamera zabírá jejich tváře osvětlené lampičkou na stole.
IVANOVOVÁ: Jsi skvělý doktor, ale nikdy jsi nerozuměl velení. Nemůžu si dovolit, aby o mně kdokoliv pochyboval.
HENRISCH: A co ty sama? Nepochybuješ sama o sobě?
IVANOVOVÁ: Tohle není zrovna dobrý způsob, jak se snažit podpořit někoho v depresi. (odmlka) Sama o sobě pochybovat, to si taky nemůžu dovolit.
Henrisch jen přikývne. Dívají si do očí a vypadá to, že si rozumí i beze slov.
IVANOVOVÁ: Kolik toho mám brát?
HENRISCH: Dvakrát denně, ráno a večer.
IVANOVOVÁ: Není to moc? Kdybych byla veselá jak opice, to by mi taky moc nepomohlo.
HENRISCH: Neboj, na to jsem taky myslel. Jsou to slabší antidepresiva. A dal jsem ti je do lahvičky od aspirinu, takže to nemusíš pracně skrývat.
IVANOVOVÁ: Nepochopím, jak to děláš, že si udržuješ tak čistou mysl, že ty takové léky (gesto na lahvičku) nepotřebuješ.
HENRISCH: Už jsem prostě takový.
IVANOVOVÁ (potichu): Je mi líto Susanne.
Doktor Henrisch se však trochu pousmál.
HENRISCH: Myslíš, že když budeš připomínat takové věci, tak mě přinutíš také cítit úzkost? Nebyla v JSGC, ale doma v Lipsku, měla dovolenou. Vím, že je v pořádku, a to je zřejmě to, co mi udržuje tu „čistou mysl“.
IVANOVOVÁ: Kéž bych mohla říct to samé.
HENRISCH: Raději už si jeden ten prášek vezmi.
Admirál přikývne, posadí se do svého křesla a vezme lahvičku, která stájí před ní. Chvíli ji otáčí v ruce, až nakonec odšroubuje víčko a jednu tabletku si vezme. Spolkne ji na sucho.
Hned na to zapípá komunikátor na stěně vedle stolu. Ivanovová se natáhne a zmáčkne tlačítko příjmu.
TAKTICKÝ DŮSTOJNÍK (z interkomu): Omlouvám se, že volám přímo, madam, ale zrovna nám došla z Gara depeše, kterou dostali z Atlantis.
IVANOVOVÁ: Co v ní stojí?
TAKTICKÝ DŮSTOJNÍK (z interkomu): Zkráceně, z Pegasu žádná pomoc nepřijde. Ne v nejbližší době. A vy jste jmenována nejvyšším vojenským důstojníkem v Mléčné dráze, máte převzít velení nad vším, co zbylo. Gratuluji, admirálko.
Krátká pauza.
IVANOVOVÁ: To ta zpráva neříká nic nového. Je to vše?
TAKTICKÝ DŮSTOJNÍK (z interkomu): Ano, madam.
Admirál se opět natáhne ke komunikátoru. Potom se postaví a vrátí se opět k oknu.
HENRISCH: Vzala jsi to dost apaticky na to, že ta zpráva říká, že jsme v tom sami.
IVANOVOVÁ (posmutněle): Tušila jsem, že to tak dopadne. To zřejmě ten hlavní důvod, proč nemám „čistou mysl“.
Následuje krátká chvíle ticha.
IVANOVOVÁ: Už je to přes hodinu, co jsme vyslali Odyssey a Alexandra.
HENRISCH: Neměla by jsi vést poradu spíš s některým ze svých taktických důstojníků?
IVANOVOVÁ: Nevedu poradu, ale přemýšlím nahlas.
HENRISCH: Ach…
IVANOVOVÁ: Museli být zničeni, jinak by se už ozvali. Jestli se ale povedlo paralyzovat dronovou stanici, to je ta hlavní otázka.
Admirál se hluboce nadechne. Potom přejde zpět ke stolu a komunikátoru, který aktivuje.
IVANOVOVÁ: Ivanovová můstku, připravte flotilu na přesun… na Garo.
IVANOVOVÁ (k Henrischovi): Doprovodíš mě na můstek?
Záběr na doktorovu tvář, na které není poznat žádný pocit z rozhodnutí Ivanovové.
HENRISCH: Rád.
Doktor zhasne lampičku a spolu s admirálem odchází. Za chvíli je kajuta v úplné tmě. Není to poznat, ale vše se mění…
INT. ODYSSEY, KAJUTA PLUKOVNÍKA
Tmu protrhne světlo škrtnuté zápalky a v jejím světle se objeví tvář plukovníka Piersona. Zabraná z detailu. Tentokrát ale nemá v ústech cigaretu jako normálně. Otáčí sirkou v ruce blízko svého obličeje a dívá se na ni. Vidíme, že se plukovník celý klepe, od pusy mu při výdechu stoupá trochu páry. Plamen celkem rychle spaluje celé těleso sirky. Když už je téměř na konci, z plukovníkových hodinek se ozve zapípání. To zaujme jeho pozornost, takže zapomene na sirku v ruce a spálí se. Hořící kus dřívka pouští s nadávkami na zem.
Střih, záběr na celou kajutu. Plukovník si rozsvítí baterku a přechází ke dveřím.
INT. ODYSSEY, KORIDORY
Kamera ho následuje. Vycházíme z kajuty do chodby jen o něco méně potemnělé díky nouzovému osvětlení. Pierson prochází prázdným a tichým koridorem. Náhle mu ale do obličeje zasvítí světlo další baterky.
RADHA (mimo záběr): Plukovníku?
PIERSON (vztekle): Přestaňte mi svítit do obličeje, majore.
RADHA: Omlouvám se. Zrovna jsem byla na cestě k vám. Hodina…
PIERSON: Uplynula. Ano, já vím.
Plukovník opět vykročí vpřed a major Kaushal s ním. Vidíme, že major má kolem krku šálu a na sobě bundu. Kamera je zabírá zepředu.
RADHA: Musíme počítat s tím, že naše mayday nikdo nezachytil. A také s tím, že útok na Antarktickou základnu se nepovedl.
PIERSON (unaveně): Ano, i tohoto jsem si vědom. (odmlka) Kde jste splašila tu bundu a šálu?
RADHA: To je mé. Než jsme vyrazili na misi, tak jsem si řekla, že by se mi to mohlo hodit.
PIERSON: Nedala byste mi půlku té šály? Je dlouhá.
RADHA: Jestli je vám zima, mohl jste si jít odpočinout tam, kde jsme nechali zapnuté topení.
PIERSON: Nemám rád vydýchané prostory.
RADHA: Možná i díky tomu je tam příjemných 72°F. Ale na můstku mám v termosce teplý čaj.
PIERSON: Něco silnějšího by nebylo? Třeba starý dobrý grog?
Major Kaushal jen pozvedne obočí a plukovník na to pokrčí rameny.
PIERSON: Většina mých soukromých zásob se rozbila během těch několika karambolů, co jsme zažili.
RADHA (sarkasticky): Jsem ráda, že si udržujete bezstarostnost.
PIERSON: Chcete, abych šílel, běhal dokolečka a křičel, jak jsme v háji?
Na to se Radha pozastaví na místě a zakroutí hlavou.
RADHA (pro sebe): Asi by to nebyl žádný rozdíl.
Plukovník s majorem dorazí k nouzové šachtě a zataví se u ní.
PIERSON: Jak je Toblerovi?
RADHA: Ne moc dobře. Není tu žádný dost kvalifikovaný lékař, který by se o něj mohl řádně postarat.
PIERSON: Nerad to říkám, ale on asi ten jediný, kdo nás může v tuto chvíli z téhle šlamastiky dostat. Až po vás.
Major vleze do šachty a začne šplhat po žebříku, následována plukovníkem.
INT. ODYSSEY, MŮSTEK
Kamera zabírá můstek od okna. Můstek je celkem normálně osvětlený, ale téměř prázdný. Stále jsou patrné jizvy po boji, především kus zhroucené konstrukce v zadní části za mapou. Kromě dvou techniků, kteří neustále něco odečítají z obrazovek, tu sedí na svém místě ještě poručík Casey Sheehan, která však podřimuje.
Přicházejí Pierson a Radha, kteří přistupují k vyhlídce a dívají se z okna.
RADHA: Čeká nás ale rozhodně dost práce. Jen tak lehce se neodlepíme.
PIERSON (ironicky): Berte to optimisticky, majore, mohlo být hůře.
RADHA: Taky že mohlo. Je zázrak, že jsme to přežili.
Potom se Radha nakloní blíže k plukovníkovi.
RADHA (šeptá): Nebo spíš zásluha poručíka Sheehan. Přistála obdivuhodně, (odmlka) měl byste ji pochválit.
PIERSON: Ano, to bych jistě měl a taky to určitě udělám, jen co se odtud dostaneme živí a vyhrajeme válku. Od vás to mimochodem sedí. Koho vy jste někdy pochválila?
RADHA (šeptá): Já nejsem velitel Odyssey, to jste vy.
PIERSON: Ale neříkejte, mně připadalo divné, že mě každý poslouchá.
RADHA (šeptá, zlostně): Pane, ačkoliv vám to výhled z okna může evokovat (ukáže ven), nejste už pouhý taktický důstojník na jaderné ponorce. (odmlka) Myslím si, že jen díky ní (gesto k podřimující poručici) jsme naživu, a co více, nejsme na tom tak špatně.
PIERSON: Ano, máte pravdu, vůbec na tom nejsme špatně. Vzduch nám dojde za 6 dnů a možná nemáme energii na to, abychom nastartovali. Natož se zvedli.
RADHA: Neřekl jste před chvíli, abych to brala optimisticky?
PIERSON (podrážděně): Víte co, běžte si teď odpočinout vy. A potom za šest hodin sežeňte a nažeňte všechny kompetentní lidi do naší jídelny, ať můžeme vymyslet, co dál.
Radha si mírně povzdechne a odchází.
PIERSON (pro sebe): Já si zatím budu užívat panorama.
Následuje CGI scéna – kamera se posune dozadu, projde sklem a ocitá se ve vodě! Střih. Následuje série rychle po sobě jdoucích záběrů, které snímají jedno místo z různých neustále se zvětšujících vzdáleností respektive výšky. Každý záběr trvá cca čtyři sekundy.
Vidíme můstek Odyssey, v jehož okně stojí Pierson. Střih.
Záběr na přední zobák Odyssey, který téměř nejde vidět, protože je tma, vyjma těch míst, kde svítí navigační světla. Střih.
Záběr shora, asi 50 metrů ode dna, na kterém Odyssey sedí. Z lodi už jdou vidět jen nejasně blikající navigační světla. Střih.
Vidíme mořskou hladinu asi z výšky 5 metrů. Moře je docela klidné, od hladiny se odráží svit měsíce. Střih.
Teď z výšky 2500 km. V levém rohu záběru jsou rudá světla v místech, kde je jižní Afrika. Střih.
Kamera je 30 000 km od Odyssey, vidíme celou polokouli Země, jejíž východní část je již osvětlena Sluncem. Ale jen na krátký okamžik, protože do záběru vstoupí rychle se pohybující Ha’tak a zakryje celou Zemi. Záběr se propadá do tmy.
FADE OUT
---
PŘEDZNĚLKA
FADE IN
Znělka začíná nápisem, mottem celého seriálu, a potom pokračují v rychlém sledu scény z předchozích dílů.
EVERY ODYSSEY HAS A STORY…
Záběr na první flotilu na orbitě. K flotile ze Země stoupají sloupy tisíců dronů směřujíce na jednotlivé pozemské lodě.
DEPEŠE0 (mimo záběr): Velitelství Earth Joint Fleet pro loď Odyssey, máme kolem třiceti kontaktů s kurzem na Zemi; generál O’Neill vydal rozkaz Prime; všem lodím, které obdržely tuto depeši, je nařízen okamžitý návrat do Sluneční soustavy.
Vidíme směrem na jihovýchod z druhého stupně věže, ale panorama se změnilo. Všechno se utápí v rudé barvě z klesajícího slunce. Dlouhý stín Eiffelovy věže dopadá na Martova pole, která jsou plná kráterů, těl a vojáků. Hvězdná brána je obklopena štítem. Z oken Ecole Militare směřuje k bráně střelba. Co je ale nejhorší, celou levou část města od Martových polí zaujímá křižník Ori.
LANDRY (mimo záběr, letargicky): Kolik?
SAMUELS (mimo záběr): Dvě u nás, jedna v Evropě, dvě na Blízký východ. Zbytek se drží u Měsíce, mimo náš dostřel. Pět lodí odletělo pryč.
Střih
Záběr na kantýnu Odyssey, kde je plukovník Dill a plukovník Pierson, ten sedí s flaškou v ruce.
DILL (důrazně): Jsi kapitán lodi Spojené flotily, tak se podle toho chovej aspoň jeden den! Vstávej…
Střih.
Otevřou se dveře a do místnosti začnou přicházet další kapitáni a jejich důstojníci. Sednou si okolo jednoho z taktických stolů, Pierson a Murray jdou k nim, Ivanovová a její taktický důstojník k nim přijdou a stoupnou si před ně k obrazovce.
TAKTICKÝ2 (ruský přízvuk): Chvíli před příletem banditů jsme dostali depeši ze stanoviště Alfa. Mluví se v ní o tom, že EASAD hodlá vypustit proti Antarktidě maximum hlavic. Doufáme, že to bude stačit na vyčerpání ZPM a zničení základny. Většina raket bude maskovaných, ale stejně se obávám, že je základna detekuje a zničí před dopadem… takže odvedeme pozornost.
MURRAY (mimo záběr): Uvažoval tady někdo o účinku tolika jaderných explozí na klima na Zemi?
Střih.
Jsme v řídícím středisku EASAD, v bývalém SGC.
LANDRY (potichu): To nemá co dělat s tím, že jste u NID. To má co dělat s informacemi, které zadržujete!
SAMUELS (potichu, opovržlivě): To je směšné…
LANDRY (potichu, výhružně): Nebylo by to poprvé, kdy NID armádě něco zatajovala! (opovržlivě) Sakra, vždyť ani nevíme, kam jste schovali to asgardské jádro…
Střih.
PIERSON (opilecky): Dostali jsme úkol, majore. Máme se obětovat, aby vyšel raketový útok na Antarktidu. Pointa plánu spočívá v tom, že ve chvíli, kdy bude Odyssey trhána našimi drony, tak EASAD odpálí všechny atomovky. Drony se nestihnou vrátit. Úžasný, že? Myslím, že posádka dostane trochu svého chladu… (pro sebe) Ale vy jste chladná i tak.
RADHA: Mohu mluvit otevřeně?
Pierson kývne.
RADHA (potichu): Jestli na to nemáte žaludek, měl byste si raději vystoupit. Velet podle knížek dovedu i já. To poslední, co posádka potřebuje, je kapitán, který se o ni nestará.
Střih.
SGC – řídící místnost. Vidíme plukovníka Samuelse, Zelenku, Harrimana a několik dalších.
Samuels se až vítězoslavně rozhlédne po místnosti. Brána se mezitím zavírá.
SAMUELS: Majore Harrimane, okamžitě kontaktujte všechna dostupná sila, ať se připraví na další útok na Antarktidu. Poručíku, vytočte Garo, ať můžeme odejít. Střih.
Záběr na potemnělý můstek Odyssey.
RADHA (nahlas): Potvrzuji, střílejí drony. ETA 30 sekund.
PIERSON (na pilotku, křičí): Okamžitě změňte kurz, stáhněte stíhače a připravte nás na vstup do hyperprostoru.
Detail na poručíka Sheehan, která koriguje kurz a zároveň připravuje loď na skok. Během toho ale náhle ztratí barvu.
SHEEHAN (nahlas): Plukovníku máme problém!
RADHA (křičí, nervózně): Hyperpohon je v hajzlu!
Střih.
Vidíme zezadu F-302 Kestrel, která pomalu, ale jistě sestupuje do atmosféry Země. Kolem ní prolétávají záblesky energetických zbraní. Kamera nechá popojet pozemskou stíhačku trochu dopředu. Do záběru vstoupí pronásledovatel F-302ky – Ori fighter.
Střih do kokpitu Kestrela, kde už unavený pilot bojuje o svůj život a zároveň volá o pomoc.
GUMMY (do vysílačky): Tady poručík Wrigley, mám za ocasem banditu, nemůžu se ho zbavit. Potřebuji pomoc!
Střih.
Zpátky na můstku Odyssey.
RADHA (nahlas): Byli jsme zasaženi. Několik dronů trefilo motory. Ztratili jsme podsvětelné motory!
SHEEHAN (mimo záběr, křičí): Jdeme dolů!
Střih. Záběr na člověka vznášejícího se vysoko nad vodní hladinou na padáku. Jedná se o Gummyho.
Záběr z Gummyho pohledu. V dálce vidíme Odyssey, která za sebou táhne kouřovou stopu, jak letí, respektive padá, na západ. Na okamžik zastíní Slunce a potom mizí za horizontem.
Bez varování se na jihu objeví prudká bílá záře. Nejprve je jedna, ale potom se k ní přidávají další, až je ozářena celá scéna. Hlavice typu Mark IX. dopadají na Antarktickou základnu.
Záběr na Gummyho obličej. Přivírá oči.
FADE OUT
ZNĚLKA STARGATE ODYSSEY SEASON 1
HUDBA: S-33 Leaves Port (1:43) Z OST U-571 RICHARDA MARVINA
OPENING IN
Odyssey. Záběr na Thora ve strojovně Odyssey, říkajícího Carterové, že lidé ze Země jsou Pátou rasou.
Paříž. CGI. Vidíme směrem na jihovýchod z druhého stupně věže. Všechno se utápí v rudé barvě z klesajícího slunce. Dlouhý stín Eiffelovy věže dopadá na Martova pole, která jsou plná kráterů, těl a vojáků. Hvězdná brána je obklopena štítem. Z oken Ecole Militare směřuje k bráně střelba. Co je ale nejhorší, celou levou část města od Martových polí zaujímá křižník Ori, třída Cyclop, stejná, jaká poprvé proletěla superbránou. Křižník je o více jak dvě stě metrů vyšší než Eiffelova věž a doslova vyplňuje třetinu záběru.
Joint Stargate Command. Částečně CGI. Vidíme podzemní nového komplexu hvězdné brány. Rozlehlou místnost, podobnou té z NORADu. Na jedné straně je velká řídící místnost s obrazovkami na konci, na druhé straně podobně rozlehlá místnost plná vojáků, tanků, scorpionů a railgunů… a hvězdné brány. Nad ní je logo UNATSEC, včetně typického ‚A‘ symbolu Tau’ri. Vidíme zde také DHD připojené k počítači.
Orbita Země. CGI, externí záběr na zboku Freedom trhanou explozemi a proudy dronů.
Jednotlivé části lodi explodují nebo jsou rvány explozivní dekompresí.
Nakonec vyletí jeden proud dronů z můstku do vesmíru a my vidíme, jak můstek exploduje do vesmíru.
Střih. CGI, externí záběr zdálky. Všech jedenáct pozemských lodí je rváno na kusy proudy dronů a jedna po druhé se rozpadají nebo explodují do shluku trosek.
Nad Epsilon Eridani. Vidíme oslepující oranžově-rudou záři slunečního povrchu, který vyplňuje polovinu obrazovky. Druhou polovinu vyplňuje vesmír. I na nebi se ale vyjímá gigantická rudá koronální smyčka, stoupající milióny kilometrů nad povrch hvězdy. Součástí celé scény je (a bude) i tetelení atmosféry hvězdy. Teploty jdou do tisíců stupňů. CGI.
V pravém horním roku se najednou objeví hyperprostorové okno, a z něho vyskočí malý objekt. Krátce poté se objeví okno znovu. Vyletí z něho Odyssey. (zlom v hudbě)
Záběr zezadu na Odyssey a Alexandra směřující pod palbou k nepřátelské flotile. Jejich štíty se pod náporem přesnější palby prohýbají. CGI. Obě lodě směřují dále od kamery. Pod nimi rudý oceán plasmy, nad nimi monumentální rudá koronální smyčka.
Záběr zepředu na zamračeného plukovníka Roberta Piersona sedícího na otřásajícím se můstku Odyssey. Dívá se dopředu.
Nevadská poušť se spoustou komplexů a hangárů okolo, několik runwayí; spousta světel. Na západě je ještě modrá záře po zapadajícím slunci. Vidíme základnu v Groom Lake, neboli Oblast 51, hlavní dok pozemské flotily. K tmavě modrému se vznáší deset různých majestátních lodí. Několik lodí třídy Deadalos, třídy Prométheus a několik nových podpůrných, menších lodí třídy Yakami a dvě vlajkové velké lodě třídy Ajax. Jednou z Ajaxů je i EJF Freedom. „Kamera“ se mírně třepe a krajem se line hluk lodí stoupajících k čistému blankytnému nebi.
Záběr na Radhu Kaushal sedící na svoji konzoli na můstku Odyssey. Dívá se do kamery.
Nad Epsilon Eridani. Vidíme zblízka velkou pyramidovou loď, spodem směřující k pozemské flotile. Najednou se velmi blízko jejího trupu otevře hyperprostorové okno a z něho vyletí shluk F-302. Záběr na ně zazoomuje a zaostří. F-302 rychle proletí kolem hrany spodku lodi.
Záběr na Curtise „Gummy“ Wrigleyho v oranžové letecké kombinéze s helmou v kokpitu. Je zpocený.
Tollana. Rozlehlá místnost s kruhovým půdorysem a uprostřed místnosti je hvězdná brána. Ne však antická, ale postavená Tollány. Zelenka na ni zasvítí baterkou a díky tomu se odhalí i řada dalších cest vedoucích do kruhové místnosti. Vchod, kudy přišla naše výprava, je jen jeden z několika.
Záběr na Liu Yulan stojící v protichemickém obleku u tollánské brány v podzemí Tollany. Její obličej je osvícen modrým světlem kombinézy.
New York. Záběr na budovu OSN se zvedne k nebi, odkud přilétá masivní oranžový puls a dopadne doprostřed Manhattanu. Následuje prudká bílá oslnivá záře jasnější než slunce, krátce na to hluboký zvuk dopadu, načež se kamera začne naklánět do boku. Z centra dopadu, z toho oslnivého místa, se ven šíří tlaková vlna beroucí sebou všechno, co jí stojí v cestě.
Záběr na doktora Radka Zelenku stojícího před bránou v bývalém SGC v Cheyennské hoře. Brána za ním je aktivována.
8. podlaží bývalého SGC. Vidíme velkou železobetonovou místnost kruhového půdorysu, na průměr zhruba 15 metrů. Na jedné straně je vstup do tunelu, dost velký, aby jím mohla projet auta. Na druhé straně je několik vstupů do samotného patra, podobných chodbám z SGC. V celé místnosti se ostře bojuje. Na silnici stojí hummery, railguny kropí vstup z hlavního tunelu, obránci se kryjí za žebrováním i jinde. Z ústí hlavního tunelu útočí davy křižáků Ori, občas je mezi nimi i několik Jaffů. Vbíhají do místnosti a opětují palbu. Stěny se pod náporem pulsů i projektilů drolí a místnost je hodně zaprášená.
Záběr na majora Josepha Griffitha, Griffith má zamazaný obličej a přebíjí svoji pušku.
Pohled z dálky na tollánskou hvězdná bránu, postavenou na jakoby starobylém podstavci a osvětlenou u svých pat. Celá scenérie je zalitá do rudé barvy. Brána se s hučením aktivuje a jednotlivé chevrony zapadají na místo, a když zapadne poslední chevron, červí díra se otevře s charakteristickým hučením a kowashuu. Na bráně se aktivuje štít ne nepodobný tomu na Atlantis. Světlo červí díry nám ukazuje, že od podstavce brány se line udržovaná cesta lemovaní stromy, vidíme i část tollánského iontového kanónu.
Záběr na udiveného Bryna sedícího na panelu v kokpitu teltaku.
V záběru vidíme vzdálený Hat’ak a na pozadí Zemi s Jižním pólem. Hat’ak neustále střílí, a to směrem na kameru. Do záběru náhle vstupují z opačného směru dávky z railgunů a pár raket, potom se objevuje Odyssey, která prolétá nad kamerou.
Obraz se zaplní bílou září a kamera se začne oddalovat. Bílá záře „kawooshu“ zajede do horizontu hvězdné brány a zmodrá na její klasickou barvu. Kamera se dále oddaluje, až vidíme celou bránu a pod ní se objeví nápis STARGATE ODYSSEY.
OPENING OUT
---
AKT 1
FADE IN
EXT. INDICKÝ OCEÁN
Ranní svítání. Slyšíme šplouchání vody, která naráží o gumové stěny člunu. Záběr se postupně projasňuje a my vidíme oblohu s červánky. Kamera se lehce pohupuje v rytmu vln. Střih.
Záběr shora, vidíme Gummyho, jak leží na dně člunu. Je vzhůru a dívá se upřeně na oblohu. Přichází větší vlna, která s ním tvrdě hodí. Gummy se probouzí z letargie a šplhá ze dna člunu. Posadí se a bere do ruky vysílačku.
GUMMY (do rádia): Tady poručík Wrigley ze Spojené zemské flotily, slyší mě někdo? Příjem.
Z vysílačky se ozývá jen šum.
GUMMY (do rádia): Tady poručík Wrigley, pilot z lodi EJF Odyssey, slyší mě někdo? Příjem.
Ve vysílačce zapraská.
HLAS (zkresleně, z rádia): …radioactiv… nube…
Opět ale jen šum.
GUMMY (udiveně): Španělština?
Gummy povzdechne, vypíná vysílačku a schovává ji dovnitř letecké kombinézy. Poručík bere do ruky další věci co má v člunu. Vidíme postupně zbraň a dva zásobníky, dva sáčky s jídlem a dvě termosky s vodou, lékárničku, nůž a signální pistoli. Potom bere do ruky zpět svou osobní zbraň. Střih.
Detail na jeho tvář a pistoli. Vidíme, že se Gummy podivně mračí. Potom se ale otřese a zbraň hází na druhou stranu člunu. Střih.
Gummy se vyklání přes okraj člunu a rukou hrábne do vody. Svůj pohled zvedá (a kamera s ním) k obzoru a pozoruje červánky. Potom otáčí hlavou pořád dokola a zkoumá hladinu oceánu. Vidíme, že je pustá.
GUMMY: Tak jo, tohle není dobré.
Nakonec ale jeho pozornost něco upoutá. Na jihu se po celém horizontu něco pohybuje a žene se to ke Gummymu. Ten se narovná.
GUMMY: Co to…?
Kamera se zvedá nad Gummyho a my vidíme, co se to k člunu blíží. Jsou to tučňáci (CGI). Hejno o tisících tučňáků plovoucí přímo na sever. Velmi rychle míjejí člun a vzdalují se od něj. Střih.
Záběr na Gummyho obličej částečně překryje pohled do minulosti a my vidíme záři výbuchů, kterou Gummy pozoroval, když před šesti hodinami padal po katapultování.
GUMMY: Sakra.
INT. ODYSSEY, DŮSTOJNICKÁ JÍDELNA
Záběr na důstojnickou jídelnu, ve které je Pierson, Radha, Casey a čtyři další příslušníci posádky. Plukovník sedí ve své oblíbené pozici na stole, ostatní jsou rozsazeni kolem. Většina z nich sedí zabalená v dekách.
PIERSON: Tak, dobré ráno vespolek. Všichni víte, proč jste tady, takže pokud někoho z vás nenavštívila mořská víla a nenabídla vám, aby se vaším tchánem stal Poseidon, začněte. A nejlepší na shrnutí jste tady vy, majore.
Záběr na majora Kaushal, která nepatrně protočí očima. Potom se postaví, posadí se vedle plukovníka a vezme si jeho notebook.
RADHA: Těsně před dopadem do moře jsme odeslali signál mayday i s docela přesným určením naší polohy. To, že doposud sedíme na dně moře, nám naznačuje, že zřejmě volání nikdo nezachytil.
CASEY: A proč nevysíláme nouzový signál pořád? Nejsme zase tak hluboko, aby to neprošlo vodou.
PIERSON: To sice ano, ale je tady možnost, že se útok na Antarktickou základnu nezdařil, což odvozujeme z toho, že nás nikdo nehledá. Pro lodě EJF by bylo lehké nás zaměřit z orbity i bez nouzového signálu. Vysíláním bychom mohli kompromitovat naši pozici Goa’uldům a ti by neměli problém nás zničit.
Casey přikývne.
RADHA: Drony zasáhly podsvětelné motory a to je důvod, proč jsme tady na dně Indického oceánu. Úkol je tedy jednoduchý, opravit je.
Promluví jeden ze dvou specialistů sedících vedle Casey. Jsou to technici Blatterová a Sigorski, pravé ruky specialisty Toblera ze strojovny, v podstatě jeho zástupci. Oba jsou velmi mladí.
SPECIALISTKA: Proč nezkusíme pro výstup použít brzdící trysky, které používáme při přistávání?
CASEY: To nestačí. Samozřejmě nám to pomůže, především udržet se nad hladinou, ale nemají výkon na to, aby nás dostaly nahoru. Ne, tlak vody je silnější.
SPECIALISTA: S opravou podsvětelných motorů by mohl problém, protože, popravdě, nikdo z nás na to nemá dostatečnou kvalifikaci a jediný, kdo rozhodně ví, jak na to, leží na ošetřovně. A to je jedna věc.
PIERSON: Ano? A co je ta druhá?
SPECIALISTA: Spodní paluby na zádi jsou zatopeny, dokud tam nebudeme mít přístup, tak s tím příliš na opravování podsvětelného motoru myslet nemůže. A také je možné, že se na to budeme potřebovat jít podívat z venku.
CASEY: Co? Vždyť Odyssey je vesmírná loď, jak může vůbec něco potřebovat být opravováno z venku?
RADHA: Ano, je to vesmírná loď, ale EVA nevozíme jen tak pro nic za nic.
CASEY: A nemohli bychom zkusit udělat něco podobného, co udělali na Atlantis, když jeden z jejich Jumperů taky skončil na dně moře?
SPECIALISTKA: Myslíte to, jak rozšířili štít jednoho Puddle Jumperu přes druhý Jumper? Taky jsem o tom četla, ale už se tu zmiňovala kvalifikace. Vy dokážete aktivovat štíty a správně ho rozšířit? A stejně štít nemůžeme použít, protože by nám nemusela zbýt energie pro samotný pohon.
SPECIALISTA: Ale když neopravíme pohon, tak se zase nezvedneme. Jo, a nemusím vám připomínat, že vlastně ani nevíme, jak na tom s energií jsme. Diagnostické programy reaktoru Aurora jsou nefunkční stejně jako většina ostatních systémů, kvůli tomu nemůžeme zmapovat škody na generátoru a nemůžeme zjistit, kolik energie nám vlastně může dát.
Zavládne ticho a všichni se podívají na plukovníka Piersona.
PIERSON (pokrčí rameny): Zatím to zkuste „zevnitř“, ale také pracujte na modifikacích štítu, kdyby bylo potřeba. Pokračujte.
RADHA: Další problém je, že Odyssey má po všech těch střetech vážná strukturální poškození. Ten výstup loď nemusí vydržet, proto tu máme další úkol, a to udělat něco s integritou trupu. Kritickým místem je střední část hlavice. Kromě dvou čerstvých zásahů od Ha’taku na svrchní straně a jednoho do břišní strany tam ještě zaútočily Keshe. Musíme se na to podívat, aby se Odyssey nerozlomila. A poslední věc je voda, která se rozlila po dolních palubách. Kromě toho, že se jí musíme zbavit kvůli opravám motorů, je potřeba loď odlehčit.
Radha a kamera s ní se porozhlédne po ostatních, jestli něco někdo nenamítá.
PIERSON: Konec? Tak tedy, vy si vezměte na starosti podsvětelné motory a modifikace štítu.
Plukovník ukáže na Blatterovou. Potom se otočí k Radze a na to k Sigorskimu.
PIERSON: Majore, na vás je integrita a opravy trupu. A odčerpávání vody budete řídit vy. Rozchod!
Začíná hrát depresivní houslový orchestr. Hrají velmi pomalu, intenzita se postupně zvyšuj.
INT. GARO, HVĚZDNÁ BRÁNA
Záběr zepředu na aktivní hvězdnou bránu Gara. Přes bránu je sklopen štít, ale ten je vzápětí vypnut.
HLAS (zesíleně, mimo záběr): Přijímáme ID kód, deaktivuji štít.
Horizont události se zvlní a projde admirál Ivanovová a za ní dalších osm lidí – mariňáci, kteří ji hlídají a důstojníci z jejího štábu.
Střih plukovníka osaměle stojícího před bránou. Když k němu dojde Ivanovová, zasalutuje a ona mu salutování opětuje.
PLUKOVNÍK: Vítejte na P3X-636 – základna Garo, madam.
IVANOVOVÁ (chladně): Nechte těch formalit, na tohle nemáme čas.
PLUKOVNÍK: Jistě, admirále. Mám připravená auta, která nás odvezou do města. Následujte mě.
Plukovník vykročí spolu s Ivanovovou a jejími lidmi k východu z prostoru brány.
EXT. GARO
Díváme se na budovu základny brány na Garu. Od velkých vrat budovy se line asfaltová silnice vedoucí do města. Vrata se otevřou a z nich vyjedou tři vojenské džípy. Střih.
Kamera je v autě s admirálem a plukovníkem, sedí na místě spolujezdce a oba důstojníky zabírá.
PLUKOVNÍK: Nečekali jsme vás dříve než za 12 hodin.
IVANOVOVÁ: Kdybych zůstala na Slavii, byla bych tu ještě později, protože ne všechny lodě mají nejrychlejší hyperpohon. A po tom, co se stalo s dronovou stanicí, nenechám žádnou loď toulat se po galaxii samotnou. Máte zde prostředky na opravu našich plavidel?
PLUKOVNÍK: Máme lidi a nějaký materiál, ale žádné pořádné loděnice.
IVANOVOVÁ: To bude muset zatím stačit. Slyšela jsem, že se sem podařilo dostat nějakým lidem z SGC, je to pravda?
PLUKOVNÍK: Ano, madam.
IVANOVOVÁ: Landry?
PLUKOVNÍK: Je mi líto, madam.
Ivanovová jen pokývne.
IVANOVOVÁ (ukazuje před sebe): Co to tady je?
Střih. Kamera je nad cestou a dívá se do ní. Když projede džíp Ivanovové, záběr se zvedne a nám se naskytuje pohled na město a hlavní základnu Gara, které jsou situovány v údolí kolem pyramidy. Kromě celého systému budov různých funkcí je v údolí i dráha pro letedla, dále vidíme několik coilgunových stanic. Pozornost Ivanovové ale zaujalo docela velké stanové městečko, které vyrostlo kolem silnice. Vidíme vojenské stany různých velikostí, včetně polních nemocnic. Střih zpátky do auta.
PLUKOVNÍK: Z SGC přišlo hodně raněných a taky jsou tu lidé evakuování z nevojenských off-world základen a ti, kteří byli v době útoku mimo Zemi. Bylo jich více, než mohlo město zatím pojmout.
IVANOVOVÁ: Budu chtít kompletní soupis všeho, co na Garu je. Od lidí až po materiál.
PLUKOVNÍK (pokývne): Jistě, admirále.
INT. ODYSSEY, MŮSTEK
Záběr na poručíka Sheehan, která sedí na svém místě kormidelníka, hlavu má opřenou o ruku a beznadějně se dívá na obrazovku před sebou. Je zabalená do deky a sama na můstku. Slyšíme ale kroky, což přitáhne její pozornost. Zezadu přichází pobledlá Radha s mokrými vlasy.
CASEY (vesele): Byla jste si zaplavat, majore?
RADHA (ostře): Ráda bych sdílela vaši veselost, ale vzhledem k tomu, že jsem musela vlézt do vody o teplotě 4°C, nemám na to náladu.
Střih, kamera zabírá můstek od okna. Radha si sedá na druhou stranu od Casey, které sleze úsměv z tváře, začne se zase dívat do počítačové obrazovky.
CASEY: Promiňte, pane.
Radha sama začne pracovat u svého počítače, ale za pár sekund si povzdechne a otočí se na poručíka.
RADHA: Ne, to já bych se měla omluvit. Ta ledová koupel mi na náladě nepřidala, ale nemám důvod si to vybíjet na vás.
CASEY: A co se vůbec stalo?
RADHA: Abychom se dostali do jedné sekce na spodní palubě, museli jsme proplavat zaplaveným koridorem. Horší ale bylo, že jsme našli dva pohřešované členy posádky.
Casey smutně povzdechne.
CASEY (smutně): Moc už nás nezbylo. (odmlka) Mám tu i docela strach. Je tu takové nepřirozené ticho.
RADHA: Vím, co myslíte, je to tu skličující.
Chvíle ticha.
CASEY: Nemůžu tam dole taky s něčím pomoct? Bojím se, že budu jenom tady sedět sama a koukat na to, jak tu nic nefunguje. A taky se chci trochu hýbat. Kvůli zahřátí.
RADHA: Šetřete síly, poručíku, na to, až nás povezete nahoru.
CASEY: A to je další problém, majore. (pauza) Bojím se, že to podělám stejně, jako když jsme se snažili uletět dronám.
Major Kaushal přejde ke Casey a klekne si vedle ní. Zdá se, že morální podpora mužstva jí příliš nesedí. Nebo to moc nezkoušela. Hlavou ji problesknou slova, která slyšela od plukovníka před třemi dny.
PIERSON (nejasně): Ano, to bych jistě měl, a taky to určitě udělám, jen co se odtud dostaneme živí a vyhrajeme válku. Od vás to mimochodem sedí. Koho vy jste někdy pochválila?
RADHA (nejistě): Za to, že jsme na dně moře, stejně jako za všechno ostatní, můžou Goa’uldi, ne vy. Naopak si myslím… naopak si myslím, že jen díky vám…
Přeruší ji však hlas z vnitřní linky Odyssey. Je to specialistka Blatterová.
SPECIALISTKA (z interkomu): Strojovna pro můstek, slyšíte mě?
RADHA: Tady major Kaushal, strojovno, slyším.
SPECIALISTKA (z interkomu): Majore, zprovoznili jsme senzorové banky a… něco jsme zaznamenali.
RADHA: A co?
SPECIALISTKA (z interkomu): No… nejsme si jisti.
RADHA (povzdechne): Dobře, podívám se na to. Můstek konec.
Major se vrátí na své místo napravo od velitelského křesla a začne pracovat.
RADHA (zaraženě): To je divné.
CASEY: Co je divné?
RADHA: Přijímáme nějaký signál.
CASEY (vzrušeně): Od koho?
Radha si dá s odpovědí chvíli počkat. Potom se na její tváři objeví mírný výraz zděšení.
RADHA: Správná otázka není od koho, ale od čeho.
Vypjaté housle uvozují další scénu. Jde zpočátku o sólo pouze několika houslí, během dialogu doprovázené o hluboký klavír.
INT. ODYSSEY, MŮSTEK
Záběr na levou stěnu můstku s centrální obrazovkou. Kolem ní stojí Pierson, Radha, Casey zbraňový operátor, který má obvázanou pravou ruku. Vidíme, že na obrazovce je radar s miniaturou Odyssey uprostřed a hlavně za ní na šesti hodinách něco výstražnou červenou bliká.
PIERSON: A kde se tam jako vzal?
OPERÁTOR: Jednoduše pane. Vypadl.
PIERSON (skepticky): Jen tak?
RADHA: Ta sekce dostala přímý zásah, když jsme oblétali Hat’ak, který se nám postavil do cesty při cestě k Antarktidě. A v intervalu toho zásahu, vstupu do atmosféry a dopadu do vody se kdykoliv mohlo zničit upínací zařízení. Krom toho si myslím, že otázky typu proč jsou irelevantní.
PIERSON (k operátorovi): Tak tedy, máme aktivní Horizont na dně oceánu, co můžeme čekat?
OPERÁTOR: Nevím. Osobně se divím, že funguje, což ale dělá situaci horší. To zařízení je ve slané vodě o teplotě 4°C a pod tlakem asi 3 mega Pascalů. Tedy, jak to vidím, jsou dvě možnosti. Buďto se Horizont deaktivuje nebo iniciuje odpal svých raket. Což může nastat každou chvíli.
Každý se zděšením podívá na obrazovku radaru.
PIERSON: Takže to jako někdo bude muset jít ven a s malými nůžtičkami přestřihnout červený nebo modrý drát na každé z těch raket, co Horizont nese?
OPERÁTOR: Ne, někdo bude muset jít ven a deaktivovat samotnou instalaci. Potom už nebude výbuch hrozit.
RADHA: Ale jak se tam dostaneme? Je to 3,5 kilometrů.
CASEY: Skorpionem to nepůjde. Do vody sice může, ale není to Puddle Jumper. Není stavěný na tyhle podmínky.
OPERÁTOR: EVA.
CASEY: Ty jsou přece do vesmíru, do vakua. Ne do… (k operátorovi) kolik jste to říkal? 3 MPa?
OPERÁTOR: Poručíku, dneska nepoužíváme stejné skafandry, se kterými se procházel po Měsíci Armstrong.
PIERSON: Dobře… a kdo tedy půjde, když náš odborník (kývne na operátora) nemůže?
INT. ODYSSEY, SERVISNÍ SKLAD
Jsme v jednom z mnoha skladů Odyssey na spodní palubě. Tento je tak 10 metrů do šířky a 15 do délky a v tuto chvíli jsou zde nejdůležitější vrata v podlaze, kterými se do skladu dopravují věci. U okraje vrat stojí Radha ve skafandru, zbraňový operátor a dva technici, kteří drží ještě nenasazenou helmu EVA. Vedle majora je postavená budka ze železných tyčí, připomíná to klec.
RADHA: Co to vůbec je? (ukazuje na konstrukci)
TECHNIK: Nevím, majore. Je to z vybavení pro expedici na Tollánu. Řekl bych, že je to klec.
RADHA: Aha. Že jsem se vůbec ptala.
OPERÁTOR: Mám vám zopakovat, jak to provést?
RADHA: Nemusíte, pochopila jsem to dobře.
OPERÁTOR: Horizont není žádná sofistikovaná bomba. Jen prostě vyřaďte zdroj energie.
Krátká odmlka.
TECHNIK: Jste připravena, majore?
RADHA: Trochu. (pauza) Nasaďte mi helmu.
Technik se svým kolegou splní majorův rozkaz.
RADHA (do rádia): Plukovníku, jdu na to.
PIERSON (z rádia): Dobře. Hodně štěstí.
RADHA (do rádia): Díky.
CASEY (z rádia): Sekce je hermeticky uzavřena, otevírám servisní vrata.
Vrata se začnou hlučně otevírat ven. Ve škvíře se okamžitě objeví voda, ale ustálí se a nestoupá. Major si pozadu „nastoupí“ do klece. Jakmile je stabilně usazená uvnitř, zapne si na helmě světla a dá znamení technikům. Jeden z nich přejde ke stěně skladu, kde vidíme ovládání navijáku a dopravníku. Střih na Radhu. Naviják klec trochu nadzvedne a dopravník ji posune přímo nad hladinu. Potom začne spouštět.
Záběr z pohledu Radhy. Celkem rychle se ponořuje, vidíme, jak voda stoupá přes hledí helmy, až je pod vodou úplně.
Těžké houslové sólo je doprovázeno mnohem silněji klavírem, stále převažují hluboké tóny. Přidává se pomalu tuba, k navození tísnivé atmosféry. Housle se zrychlí při akční scéně.
EXT. DNO INDICKÉHO OCEÁNU
Konstrukce i s Radhou dosedne na dno. Radha nemešká a vystupuje si. Střih.
CGI záběr na Odyssey, poněkud shora, přes modro-černou masu vody vidíme nejasně a jen díky navigačním světlům část pravé strany hlavice lodi a pravý hangár. Zpod lodi vychází Radha. Kousek od plavidla poodejde a zastavuje se.
Z pohledu majora. Radha zvedá levou ruku, kde je na EVA umístěný minipočítač, který jí ukazuje směr. Střih.
Pohled z boku. Major vykročí a udělá další vratký krok.
RADHA (do rádia): Jsem venku, pokračuji k Horizontu. (odmlka) Je tady velmi silný spodní proud.
INT. GARO, PROVIZORNÍ NEMOCNICE
Doktor Anguiano stojí u paty rozkládacího lehátka a prohlíží si složku papírů. Stojí pod celtou ve velkém vojenském stanu. Když dočte, pokládá papíry pod postel a sklání se k pacientovi. Na lehátku leží stejný voják, kterého doktor a Liu evakuovali z SGC. Střih.
Kamera zabírá vchod do stanu, vchází Liu. Zároveň vidíme, že stan je plný zraněných vojáků, mezi nimiž prochází několik dalších mediků. Mladá lingvistka přichází k Anguianovi, který vojákovi pokládá na hruď starý stetoskop.
LIU: Nemáme na to modernější nástroje?
ANGUIANO: Jsem tak trochu konzervativec. Krom toho jsou ty „modernější nástroje“ v hlavním komplexu, tady je jich docela škoda.
LIU: Takže je v pořádku?
Anguiano se posadí na kraj postele a malou baterkou svítí nejprve do jednoho, potom do druhého oka.
ANGUIANO: Kupodivu ano.
LIU: Kupodivu?
Doktor přestane pacienta kontrolovat a otočí se k ní.
ANGUIANO: Je to divné. Podle toho, co jsem četl v jeho složce (gesto k čelu lehátka), by rozhodně neměl ležet tady mezi stabilizovanými. Naopak by měl být mrtvý.
Liu se sklání a papíry bere.
ANGUIANO: Podle toho, co píše medik, který ho ošetřoval v SGC, byl docela na maděru. Kromě toho, že ho zasáhl puls Ori zbraně, tak se na něj prý zřítil strop.
ANGUIANO (pro sebe): Je to záhada.
LIU: Vůbec to není záhada. Ten „medik“ v SGC prostě udělal chybu. Nebylo by to poprvé a rozhodně ne naposledy.
ANGUIANO (vzdechne): Asi to tak bude.
Doktor si dá kolem krku stetoskop, otočí se a z vedlejší postele sebere další složku s papíry. V rychlosti do ní zapíše pacientův stav.
ANGUIANO: Nevíte, kde bych mohl dostat něco k jídlu? Pořádně jsem nejedl od té doby, co jsme tady.
LIU: Vím. Dovedu vás tam.
ANGUIANO: No… já musím ještě zkontrolovat několik pacientů, tak dvě hodiny práce, takže se potom zeptám někoho jiného.
LIU: Já počkám, než to dokončíte, lehnu si na nějaké volné lehátko a zkusím se prospat. Nemohla jsem usnout, snad se mi to teď povede.
ANGUIANO: Taky jsem toho moc nespal. Díky, že počkáte.
Liu i doktor se postaví. Liu se vydá hledat volné místo na odpočinek a Anguiano jde k dalšímu zraněnému.
EXT. DNO INDICKÉHO OCEÁNU
Díváme se na Radhu zepředu. Krok po kroku postupuje vpřed po kamenino-písčitém dně, jde pomalu, ale vytrvale. Viditelnost není kvůli hloubce dobrá, i přes to, že nahoře je den, zde 250 metrů pod hladinou panuje v podstatě tma. Detail na její tvář, vidíme, že je zpocená, ale podle výrazu zřejmě také velmi odhodlaná.
RADHA (do rádia): Odyssey, jsem téměř tam.
Záběr opět zepředu. Radha udělá dalších 10 kroků a zastaví se. Kamera však pokračuje v pohybu dozadu. Postupně se v záběru objevuje kousek do písku a bahna zapadlé nukleární instalace.
RADHA (do rádia): Mám vizuální…
Radha ale lekne a pokusí se ve skafandru o skok.
CASEY (z rádia): Majore, co děje?
RADHA: Něco se mi otřelo o nohu, tak jsem se lekla.
PIERSON (z rádia): Pracují vám nervy, majore, pokračujte.
Radha celkem rychle dojde až k Horizontu. Radha se dívá do obrazovky minipočítače a něco zadává do malé klávesnice. Když skončí, intenzita světla zářivek, které má na helmě se o něco zvýší.
RADHA (do rádia): Začnu s deaktivací. Nebudu vám hlásit každý krok, musím se dost soustředit. Ozvu se každých pět minut.
CASEY (z rádia): Odyssey rozumí.
INT. ODYSSEY, MŮSTEK
Záběr od okna můstku. Pierson i Casey sedí ve svém křesle, nad poručíkem se sklání zbraňový operátor. Všichni, i Pierson, vypadají napjatě.
CASEY: Nebylo to už přes pět minut?
OPERÁTOR: Ne, ještě ne.
PIERSON (k operátorovi): Jak dlouho by jí to mělo trvat?
OPERÁTOR: No, vlastně, už by to měla mít.
Krátká odmlka.
CASEY: Nemůže mít Kesonovou nemoc?
PIERSON: Co vás k tomu vede?
CASEY: To, jak se jí zdálo, že se jí něco otřelo o nohu.
OPERÁTOR: Nemá Kesonovou nemoc. Ta vzniká, když z oblasti vysokého tlaku přejdete do oblasti s nižším tlakem. Major je pořád pod stejným tlakem.
PIERSON: Raději ji kontaktujte, poručíku.
CASEY (do rádia): Majore, tady Odyssey, prosím ozvěte se.
Chvíli čekají, ale Radha neodpoví.
CASEY (do rádia): Majore, tady Odyssey, odpovězte prosím.
RADHA (z rádia): Odyssey, Horizont je deaktivován, ale mám tady problém. Počítač, co má ten skafandr, přestal fungovat.
PIERSON (do rádia): Opakujte, majore.
RADHA (z rádia): Počítač zabudovaný v EVA přestal fungovat.
Casey i Pierson se otočí na zbraňového operátora.
OPERÁTOR: Nevím, co se stalo. Asi voda.
PIERSON: Voda?
OPERÁTOR: Ty obleky jsou do vesmíru, ne do vody.
Pierson se na zbraňového operátora vražedně podívá a potom se dále věnuje Radze.
PIERSON (do rádia): Majore, jste schopna se vrátit zpět na loď?
RADHA (z rádia): Nevím pane, pamatuji si přibližný směr, možná to zvládnu.
Pierson se zamyslí a vypadá to, že si moc neví rady. Casey se soustředěně dívá do obrazovky svého počítače a potom se otočí na plukovníka.
CASEY: Vzhledem k viditelnosti stačí, aby uhnula od 15° od přímého směru, a neuvidí nás.
Plukovník nic neříká a opětuje Casey pohled. V tu chvíli ho ale něco napadne.
PIERSON (do rádia): To „možná“ neznělo moc přesvědčivě, majore. Zůstaňte na místě a ani se nehněte.
RADHA (z rádia): Ale…
PIERSON (do rádia): Žádné ale. To je rozkaz. Odyssey konec.
PIERSON (ke Casey): Jak jsou tam na tom motory zpětného tahu?
INT. ODYSSEY, STROJOVNA
Strojovna na rozdíl od můstku je plná lidí, techniků i specialistů. Další přicházejí nebo odcházejí. Za Asgardským ovládacím pultem je specialistka Blatterová.
SPECIALISTKA (do rádia): To nemyslíte vážně?
PIERSON (z rádia): Myslím to smrtelně vážně.
SPECIALISTKA (do rádia, zakřičí): Na tohle ale nejsme připraveni!
Všichni ve strojovně zastaví svou práci a podívají se na specialistku.
PIERSON (z rádia): Nechci po vás, abyste vyletěla s Odyssey na hladinu. Chci jen šťávu do brzdících trysek a pohonu zpětného chodu.
SPECIALISTKA (do rádia): Budu potřebovat aspoň dvě hodiny…
PIERSON (z rádia): Nemáme dvě hodiny. Jestli majorovi selhal počítač EVA, tak mohla jít do háje i regulace teploty. Dejte mi, co potřebuji, můstek konec.
Blatterová se rozhlédne po všech, co se na ní dívají, a nápadně polkne.
SPECIALISTKA: Zahajte přípravy na spuštění generátoru. Musíme pohnout s lodí.
EXT. GARO, STANOVÉ MĚSTEČKO
Jsme pod otevřeným stanem, který slouží jako kantýna pro uprchlíky. Je poloplná a vládne zde zaryté ticho, až na tichý hovor dvou mužů v záběru. Je to Zelenka a Turner, kteří spolu jedí.
TURNER: Tak to už není vo co bojovat, ne? Když celou planetu pokryje ten jaderný mrak.
ZELENKA: To není až tak jisté. Antarktida je vlivem rotace Země téměř uzavřený systém. Hodně radioaktivního spadu zůstane nad kontinentem a nejbližším okolí, zbytek vystoupí do horních vrstev atmosféry a rozptýlí se po celé jižní polokouli. Každý člověk sice nějakou dávku radiace dostane, avšak rozhodně ne smrtelnou. A také je množství spadu ovlivněno tím, že při útoku byly použity ty modernější zbraně. A ty jsou o dost čistší. Ale abych to mohl říct s jistotou, potřeboval bych několik dní času a výkonné počítače. Ovšem horší je to s ozonovou vrstvou.
TURNER: A co s ní?
Radek si kousl do rajčete a zároveň se zadíval ven ze stanu.
ZELENKA: Jak určitě víte, ozon je pro život na Zemi nezbytný, protože zachytává UV záření. A nad jižní polokouli teď už moc ozonu nebude. Dělal jsem před chvíli nějaké výpočty a podle mých odhadů 60% ozonové vrstvy jižní polokoule bylo spáleno a na ostatních částech Země se snížila.
TURNER: Ale dyť jste říkal, že Antarktida je uzavřená a taky…
ZELENKA: Ano, ale to jsem mluvil o spadu a systému proudění vzduchu, kterým je spad nesen. Teď mluvím o množství energie, které se uvolnilo do horních vrstev atmosféry. A to je nepředstavitelně velké.
TURNER: Co to teda udělá?
ZELENKA: Především je to nebezpečí pro každého živého tvora, který nemá krém s vysokým ochranným faktorem nebo si ho neumí namazat… Ale raději bychom měli změnit téma. (kývne směrem za Turnera).
Turner se otočí a vidí, že pod střechu stanu vchází Liu a Anguiano, kteří jdou k výdejnímu místu s jídlem.
TURNER: Aha, slečna nestálá.
ZELENKA: Ale zase tak tvrdý být nemusíte, jen není dobré se před ní bavit o takových pesimističtějších věcech.
TURNER: Když si to myslíte.
Odmlčí se a za malou chvíli jsou Liu i Anguiano u nich.
ANGUIANO: Můžeme si přisednout?
ZELENKA: Ale samozřejmě.
Doktor se ještě podívá na výsadkáře, ale ten jen pokrčí rameny.
EXT. INDICKÝ OCEÁN
Záběr na Gummyho, který má hlavu a ruce položené na kraji člunu a něco upřeně pozoruje. Zároveň bubnuje prsty o gumovou stěnu. Střih.
Kamera zabírá hladinu oceánu z poručíkova pohledu. Díváme se na východ a vidíme, že teprve vychází slunce. Gummy ale pozoruje něco jiného. Ani ne dva kilometry od něj vystoupí z vodní hladiny proud vody vystříknutý velrybou. Zdá se, že se tam pohybuje celé hejno.
Záběr se vrací na Gummyho, který si olízne suché rty. Slunce mu začíná svítit přímo do obličeje s čím dál tím větší intenzitou. Pilot bere do ruky jednu ze svých láhví s vodou a opatrně ji otevírá. Trochu si lokne a láhev vrací zpět na dno člunu.
GUMMY: Vždycky jsem sice říkal, že chci prožít dobrodružství jako ve svých oblíbených knížkách, ale v Tajuplném ostrově měli aspoň ten ostrov.
Není jasné, komu to říká, mluví spíš do hladiny oceánu. Nadechuje se k dalšímu výlevu slov, ale poručík sykne bolestí a rukama si přikryje obličej. Sklouzává na dno člunu a odkrývá si obličej. Vidíme, že je zarudlý.
Poručík se rozhlíží po svém malém člunu a nakonec skončí pohledem na své hrudi. Rozepne si leteckou kombinézu a svléká tričko, co mám pod ní. Tričko podélně roztrhne a uváže si ho kolem hlavy a zakryje si část obličeje. Nakonec z kapsy kombinézy vytáhne své sluneční brýle, které mají jedno sklíčko nakřápnuté, dává si je na oči a vrací se do stejné polohy, ve které tento záběr začal. Střih.
Další pohled na hladinu oceánu, od které se odráží rychle stoupající slunce. Tentokrát ale už žádný proud vody nevystoupí.
GUMMY (mimo záběr): Zase sám.
INT. ODYSSEY, MŮSTEK
Můstek vidíme od okna. Na můstku už není jen Pierson a Casey, ale jsou přítomni všichni operátoři. Plukovník Pierson sedí na místě taktického důstojníka.
PIERSON (do rádia): Blatterová, jsme připraveni? Protože posádka už je na svých místech.
SPECIALISTKA (z rádia): Víc v tuto chvíli udělat nemůžu.
PIERSON (do rádia): To mi stačí.
PIERSON (ke Casey): Poručíku, potřebujeme přeparkovat.
CASEY (pokývne): Iniciuji start brzdných trysek.
Už tak ztlumená světla na můstku zablikají. Lodí se začínají šířit vibrace, které přerůstají v otřesy.
Začíná hrát rychlý adrenalinový rytmus. První housle podkreslují scénu, druhé housle hrají rychle do pochodového rytmu spolu s těžkými bubny. Trumpety hrají každých pět sekund krátkou melodii pro zdůraznění naléhavosti.
INT. ODYSSEY, KORIDORY
Záběr do jedné z chodeb Odyssey, která je na spodních palubách. Chodba je osvětlena jen nouzovými světly. Jsou v ní specialista Sigorski, technik a výsadkář. Všichni tři stojí opření o zdi a pevně se drží kvůli otřesům konstrukce lodě.
TECHNIK (bojácně): Říkal jsem ti, ať se tam nezdržujem. Co když se to tu během tohohle šíleného manévru zatopí. Ale né, ty jsi musel trvat na tom, že to dokončíš!
SPECIALISTA: Klid! Nic se tu nezatopí. Až přestaneme stoupat, ty otřesy pominou. A to bude každou chvíli.
Jak domluví, chodba se ponoří do úplné tmy, protože zhasnou i nouzová světla. Výsadkář na to rozsvítí baterku na své P-90ce, svítilnu má i Sigorski. Otřesy neustávají, naopak jsou silnější.
TECHNIK: Co se to kur…
VÝSADKÁŘ: Ticho! Slyšíte to?
Zaposlouchají se a uslyší hučení. Takové hučení, které vydává jen voda valící se úzkým prostorem.
SPECIALISTA (křičí): Utíkejte!
Střih. Záběr je z pohledu výsadkáře. Voják okamžitě zareaguje a rozběhne se. Blíží se ke křižovatce chodeb, ale jedny dveře se před ním zavřou, nerozmýšlí se a pokračuje jedinou možnou cestou. Za pár sekund se otáčí. Vidí, že technik je stále za ním, specialista za nimi zkouší zavřít přepážku.
VÝSADKÁŘ (křičí): Ser na to! Není tu proud!
Specialista toho okamžitě nechává a zase se rozběhne. Stěna vody je mu doslova v patách. Výsadkář přejde do plného sprintu. Projde zatáčkou a za ní už nouzové osvětlení funguje. Hlavní ale je, že přepážka několik metrů před ním se uzavírá. Střih.
Kamera je nyní na druhé straně se uzavírající se přepážky. Výsadkář zakřičí a poslední metry dělícího od smrti skáče. Prolétne dveřmi a zároveň podélně vrazí zavírajících se dveří svou zbraň. Technik proskakuje také, ale Sigosrkiho nabírá voda. Úzkou mezerou, kterou vytvořil výsadkář svou zbraní, sice projde, ale tvrdě se praští do hlavy.
Střih, pohled z boku, vidíme, jak silný proud vody prostupuje škvírou ve dveřích. Výsadkář nehledě na něj se snaží dostat k zbrani zaseknuté ve dveřích. Nakonec se mu ji povede chytit a vytáhnout. Přepážka se uzavře a voda přestane proudit.
EXT. DNO INDICKÉHO OCEÁNU
Kamera zabírá Radhu a deaktivovaný Horizont. Radha chodí kolem dokola Horizontu. Střih.
Záběr na tvář Radhy uvnitř helmy skafandru. Radha je velmi bledá a třese se, klepe zuby.
RADHA (vysíleně, do rádia): Odyssey, prosím odpovězte.
Žádná odezva.
RADHA (vysíleně, do rádia): Odyssey, odpovězte. Už je to půlhodina…
Zase ticho.
RADHA (do rádia, křičí): Piersone, ty hajzle podělaný!
Střih – kamera zabírá Radhu opět zvenku. Ta přestane chodit, zády se opře o Horizont a pomalu padá k zemi. Zastaví se ale.
PIERSON (z rádia): Tohl. .. ..du pamatovat, majore.
RADHA (vysíleně, do rádia): Plukovníku?
CASEY (z rádia): Vydržte, majore, js.. …. než půl kliku od vás.
RADHA (do rádia): Co? Jak?
Vzápětí ale major pochopí. Střih, záběr z pohledu Radhy, která se rozhlíží po okolí, téměř deset sekund není vidět nic jiného než modro-černá opona vody. Potom se postupně začne objevovat nejasná záře. Každou vteřinu je silnější a silnější, jak se zdroj světla přibližuje. Potom ale přibližování ustane.
CASEY (z rádia): Majore, jsme 100 metrů od vás, blíž už ……... Nabrali jsme vodu a pohon ztrá.. …rgii. Dosedám na dno.
Střih, pohled na majora, jak se zase pevně staví na nohy a vydává se na cestu k Odyssey.
RADHA (do rádia): Nevadí, teď už trefím.
FADE OUT
--
AKT 2
FADE IN
O TŘI DNY POZDĚJI
INT. ODYSSEY, LODNÍ KUCHYŇ
Místo, kde se vaří jídlo pro celou posádku lodě, nevypadá jinak než jakákoliv kuchyň na letadlové lodi či podobně jinde. Je to místnost velikostně srovnatelná s malým skladištěm, plná vybavení z nerezové oceli, a to od kuchyňských nástrojů přes nábytek až po nádobí. Ve středu místnosti jsou dva pulty, kde se jídlo připravuje, a kolem nich u stěn jsou zařízení na vaření – trouby, elektrické sporáky a také zařízení pro mytí použitého nádobí.
V tuto chvíli je místnost osvětlena jen pomocí několika lamp na baterky. Nejvíce je jich právě kolem elektrických sporáků, na nichž stojí čtyři velké hrnce, ze kterých stoupá pára. U těchto hrnců zase stojí dva lidé, poručík Sheehan a hlavní kuchař Odyssey, kterého lze ale poznat jen podle charakteristické čapky. Oba na sobě totiž mají několik vrstev různého oblečení, stejně jako asi každý člen posádky Odyssey. To ovšem nebrání tomu, aby se klepali zimou.
CASEY: Tak už to je, ne?
KUCHAŘ: Vy kromě toho, že umíte lítat s vesmírnou lodí, jste taky kuchař?
CASEY (dotčeně): Umím vařit.
KUCHAŘ: Hele, i já po třech dnech, kdy tu žerem jen polozmrzlý müsli a želé, se těším na teplé jídlo, tak to nechci potento. (odmlka) A stejně už zbývá jen pět minut, kdy nám budou dávat šťávu, tak to využijme, jak jen to jde.
Po tomhle konstatování se kuchař ještě více namáčkne na teplé hrnce. Uslyšíme ale zvuk otevíraných dveří a na oba dopadne kužel světla baterky. Střih, záběr na příchozí, kterými jsou dva výsadkáři. Jeden z nich je ten samý, jenž se před třemi dny málem utopil.
VÝSADKÁŘ: Už to bude?
KUCHAŘ: Ježiš Marja! To už jsi šestý. Až to bude, tak to bude! A teď odprejskněte.
VÝSADKÁŘ: Sorry, no.
Výsadkáři chtějí odejít, ale kuchař toho našeho známého zastaví.
KUCHAŘ: Ne, Mette, ty počkej. (k poručíkovi) Dávejte bacha, ať se to nepřipálí.
Kuchař přejde místnost a dojde až k výsadkáři, který mezitím svého kolegu poslal ven.
VÝSADKÁŘ: Tak co je, kuchtíku?
KUCHAŘ: Neříkej mi tak, jo. (šeptá) Poslyš, dal by sis horkou čokoládu?
VÝSADKÁŘ (šeptá): Tak za tu bych dal půlku své výplaty.
KUCHAŘ (šeptá): To nebude potřeba, stačí, když zajdeš do skladu 8 a půjčíš jeden plynový hořák. Potom s ním jdi do kantýny pilotů.
Výsadkář přikývne a chystá se odejít, ale kuchař ho rukou zastaví.
KUCHAŘ (šeptá): A ne abys to rozkecal, nemám suroviny na čokoládu pro celou posádku. Jen pro pozvané. A pošli dovnitř ty, co čekaj venku, mám pro ně polívku.
Výsadkář odejde a místo něj se ale objeví dalších šest lidí, kteří už netrpělivě čekali před kuchyní.
KUCHAŘ: Na nic tu nešahejte. Popadněte ty tři vozíky (ukazuje) a seberte to. Jednu odvezte do důstojnické jídelny a dvě do posádkové jídelny.
CASEY: A co ta čtvrtá?
KUCHAŘ: Ehm… záloha. Už běžte poručíku, ať vám to nevystydne.
Casey se sice zatváří podezřívavě, ale když kolem ní projede čerstvá horká polévka, nestará se a odchází do důstojnické jídelny. Kuchař přikryje poslední kouřící se hrnec pokličkou a také odchází.
INT. GARO, VELÍCÍ STŘEDISKO
Velící středisko Gara se nachází z velké části v podzemním komplexu pod pyramidou. Hlavní mozek základny je dvoustupňová místnost. V nižším stupni je umístěno počítačové zázemí, které ovládá všechno na Garu – od komunikace a energetických reaktorů až po coilgunovou obranu. Na druhém stupni jsou kanceláře, zasedací místnosti, analytická a logistická střediska… Kamera z vyhlídky druhého patra nejprve zabírá nižší stupeň, kde panuje čilý ruch – lidé rychle procházejí mezi stoly a počítači s papíry nebo notebooky v rukou a předávají si je mezi sebou. Sem tam někdo vystoupí nahoru do druhého patra po jednom ze čtyř točitých schodišť, každé je v rohu, a vstoupí do některé z kanceláří. Střih.
Jsme v jedné ze zasedacích místností, je plná lidí. V čele stolu sedí viceadmirálka Ivanovová a kolem je spousta důstojníků, většinou velitelů ostatních lodí 2. flotily, s nimiž admirál mluví. Také vidíme majora Griffitha a doktora Zelenku, kteří stojí opřeni o stěnu na druhé straně místnosti naproti Ivanovové. Střih.
Záběr jen na ně dva.
ZELENKA (šeptá): Naopak, nedivím se, že jsem tady. Všichni tihle tady se snaží už tři dny něco vymyslet a na nic pořádného nepřišli. A na Atlantis jsem se naučil, že kdy
