Pět písmen...Někomu konají v životě radost a někomu ubližují. A u někoho se děje obojí. Řekla bych, že u mě to je obojí. Zezačátku krásné dny plné štěstí, radosti a smíchu. Pocitu, že někomu na vás záleží... Ale měsíce ubíhají a s nimi pomalu odchází i štěstí a radost...A vy se najednou cítíte prázdní. Jako kdyby vám někdo vzal polovinu vašeho srdce.. Najednou už vám není tak fajn, jako předtím. Najednou vám po tváři tečou slzy...Uvědomíte si, že to, co jste prožívali už je pryč a budou to pouze vzpomínky. Krásné, ale přesto bolestivé. Při každém ohlédnutí do minulosti vám po tváři stéka jedna slza a vy najednou zjistíte, že pod sebou máte moře slz. Snažíte se zapomenou, ale nejde to. Tak se učíte bez toho člověka žít. Ale z části pořád žije ve vás. děláte všechno, co by vám pomohlo. Ale moc dobře víte, že to chce čas....