staind | kapelky
Alespoň stručně k hudebním kořenům skupiny. Frontman Staind Aaron Lewis se nikdy netajil svým obdivem ke kapelám vzešlých z grungeové vlny první poloviny devadesátých let. Stopy na něm pak zanechala dnes již legenda jménem Alice in Chains. Inspirace v tvorbě bezpochyby geniálních muzikantů ze Seattlu je jedna věc, její přetavení v umělecký statek věc druhá.
První kus, syrová vypalovačka "Run Away", se u mě osobně zapsala velmi dobře. Píseň dokáže překvapit, je podbarvená zajímavým a efektním kytarovým riffem a dodávána s vcelku chytlavou melodií. Ale to je asi všechno. Tady můžu skončit a umístit sem odkaz na recenzi jakékoliv předchozí desky Staind. Dvojka a první singl "Right Here" si nedovolí jakýkoliv odklon od vzorce posledních dvou desek. Podbízivý refrén, utrápená mezihra a pokus o pompézní završení jednoduše vystavěných kytarovek. Budu možná tvrdým kritikem, ale struktura a nálada všech skladeb je takovým způsobem neoriginální až člověka zamrazí. Můžu být o něco "přívětivější" a říct jen, že jsem již tohle všechno slyšel. Podvědomě tuším, že nejsem sám.
Když nebudu tolik lpět na hudebním novátorství, nemůžu "pětce" vytknout prakticky nic. Po zvukové stránce je novinka povedená, instrumentálně se řadí k nadprůměru ve svém žánru a závěrečná "Reply" je docela slušným příslibem do budoucna. Pokud ale porovnám "Chapter V" s deskami předchozími, tak nijak nevyčnívá ani výrazně nespadá pod úroveň. Zkrátka jen jde o to, že vydávat pořád dokola to samé už zavání autorskou neschopností, nebo vypočítavostí a ta se jednou nemusí vyplatit.
