Bylo to krásný takový love story, bylo to několik měsíců a pak sorry.
Vážila jsem si tvé lásky
, milovala jsem tvoje oči, tvoje vlásky.
Tebe sem fakt milovala
, ruku bych za Tebe do ohně dala.
Nikdy sem ti nelhala, k životu jsem tě potřebovala
a za to co jsem zažila za to děkuju!
, nedáš mi k tvýmu srdci klíč.
Noci plný samoty
, ty tvoje rty
, něžný líbání
, tulíme se v posteli
, popíjíme kolu, proč nejsme sakra spolu.
Do očí ti hleděla, miluji tě říkala.
Hodně si mi toho dal
, po odchodu taky hodně vzal.
Tyhle slova nevyjádří pocit na cestě slz plných smutku
....
Tuhle kapitolu uzavřem, v srdci pevně sevřem, dveře za ní zavřem, říkám poslední
MILUJU TĚ
a sbohem! (nééééé
já sbohem nechci
)
,na tvoje krásny rty
, dojmy
, na chvíle co jsme spolu zažili
....
Na každej okamžik s ním jsem se hrozně těšila
, ale pomalu jsme se přestávali vídat
a hrozně mě mrzí že jsem ho ztratila
...
, už jenom snění, smutku dění, asi jsem se k sobě nehodili, občas špatnou hlášku prohodili.
a ty to víš, možná o tom teď přemýšlíš.
Připouštím si svoje chyby z kterých se poučili, spolu sme žili
, byli
, krásný chvíle zažili.
Tohle jsou vzpomínky v vašich srdcích navždy zůstanou
, budu stále sama sebou žít realitou svou!
" Lásky si važ všechno špatný smaž a uvaž jestli na to ještě máš! "
Miluju tě
krasny to je fakt ze jo ale i smutny:-( vsechna cest:-)