Tak od začátku.Bylo nebylo,dne  prvního,měsíce února,léta páně dva tisíce osm,den po již zmiňovaném vysvědčení,sešla se menší družina lidské rasy,čítajíc čtyři členy,od každého pohlaví po dvou kusech.Lidská rasa,již od dob dávných,libovala si v oslavách,a co se týká národa Českého,platí to dvojnásob.Nuže bujaré oslavy začaly právě v pátek a bylo opravdu veselo,vařily se speciality místní kuchyně a pily lahodné moky,hodné hrdla jen pravého gurmána.Až nadešly hodiny večerní a s nimi i návrat do vlastních obydlí.I zželelo se těmto čtyřem lidem,že oslavy končí a tak dali hlavy dohromady a přemýšleli....až vymysleli spásný nápad.Že prý by nebylo špatné,až zas slunko vysvitne,pokračovat zas.Inu nápat to byl opravdu fištrónský a tak jak se domluvilo,tak se také stalo.Avšak už jen tři členy tato skupina čítala.Muži drželi,zato ženy se chtěly rozprchnout domů,pod záminkami všelijakými.A tak je jedna z nich opustila.Nenechali se tím však zlomit a slavnost mohla začít.I slavilo se a slavilo,nebralo to konce.Až najednou,problém se vyskytl,že prý pití už není.Velký to problém nastal.Naštěstí se naše družina nebála,a vybavena zlatem a drahokamy,vyrazila za obchodníkem.Ten ochotně jim nabízel své nejlepší zboží a tak se skupina brzy vrátila zpět a mohlo se pokračovat.Všichni tři byli šťastní a tak se slavilo dál.Až k brzkým ranním hodinám,kdy luna už zmizela z nebe a zpoza hor se začalo drát slunko a s ním i první ranní paprsky.Ty uspaly naše hrdiny k pokojnému spánku.A když se vzbudili,zjistili,že už je vlastně den poslední,toho týdne a že slavili celé tři dny.A tak zbytek dne už jen spokojeně odpočívali ve svých obydlích....
Tímto děkuju Lukášovi,Domče a Káje (tý jenom  napůl)za skvělý víkend.DĚKUJU