Nezapomínejme..... 09.Únor 2008
Nějak jsem se opět zamyslela a tak nějak zjišťuju že jsem úplně zapomněla, během toho starání se kolem lásky a smyslu života, kolik krásných věcí vlastně mám.....
Člověk si pořád přemítá co se nepovedlo, kde udělal chybu, co se pokazilo, kdo mu ublížil a tak nějak zapomínáme na to....že je přitom tolik věcí, které by nám měli dělat radost.....Je přeci tolik lidí, které jsme během života potkali a zanechali v nich na nás vzpomínku, je tolik krásných chvilek, které jsme prožili, je tolik krásných okamžiků, na které nezapomeneme, je tolik věcí co se nám podařili a je vlastně spoustu důvodů proč se radovat....
Když zapomeneme na to kolik lidí nám vlastně lže a zapomeneme na to jak nám ublížili, tak by nám mělo dojít kolik je taky lidí, co se k nám zachovali krásně a kteří nás podrželi, když jsme to nejvíc potřebovali...Mnohdy nám nedojde že to jsou ti lidi, kterých se máme držet a nemáme lpět na těch co o to nestojí......Kolikrát si myslíme, že jsme v někom našli aspoň přítele, a opak je pravdou, protože pokud to tak stejně necítí ta druhá osoba, tak vlastně žádného přítele nemáte.....Ale není třeba přece zoufat....Víte kolik chodí po zemi človíčků, co se klidně můžou stát vašimi novými přáteli? A určitě si toho budou vážit.....:-)
Každý den můžeme potkat někoho nového a třeba stejně jako já narazíte na lidi, kvůli kterým to stojí začít znova, kvůli kterým to stojí začít jinak.....Vzhledem k tomu, že takovýchto lidiček je fakt málo, tak je třeba si jich vážit......A po těch všech přešlapech, který každý máme za sebou....to stojí za to, to zkusit......
A přitom pokud opravdu chceme, tak se dá všechno změnit, na to špatné zapomenout, vypustit to na co nechceme myslet, najít ty co půjdou stejnou cestou jako my a začít znova žít......Vždyť to je to po čem všichni po velkém trápení toužíme......Tak proč nezačít hned.........Držím palečky......Protože věřte že to jde a já to vím...:-)
napsal/a: Akirew 16:41 | Link
Komentáře
mlo00 26.09.2008 22:11:38
popravdě už ani nevím, jak jsem přišel na tvůj blog...ale vždy, když se začtu... vidím kousek sebe..to co píšeš je ze života...přesto jsem se do toho začetl a hltal jsem každé tvoje písmenko
