& 
...
V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba je jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života
04.Srpen 2008
Konečně mi to došlo...
Konečně mi to došlo....Po několika pádech, jsem šla pořád dál...Chtěla jsem doufat a hloupje vjeřit v něco, co nigde a nigdy nigdo nenašel a asi ani nenajde...Vjeřila jsem , že je něgde něgdo, komu se dá na sto procent vjeřit.....Něgdo, gdo předemnou nemá potřebu něco tajit, či dokonce lhát mi...Ale teď už vím, že život je takový a nigdy jiný nebude....Pořád mezi námi budou tajnosti....pořád budou planá slova....A mě nezbývá nic jiného, než si uvjedomit, že moje sny o něčem, co být nemuuže, byly směšné....Odvracím svoji tvář od fšeho, co by se dalo vzít za pravdu a důvjeru....Nigdy už nechci dovolit, aby něco nahlodalo moji zeď, která se tak těžko vytváří....Zeď před bolestí a zklamáním............Už nebudu trapně naivní...nebo aspoń se o to pokusím.......
Autor: Al_i_en v 11:29 | Komentáře (0)
Smrt "nejlepšího" přítele...:´(
Život byl nám dán...Nikdo se nás neptal, zda-li vlastně chceme být počati a zrozeni...a gdyž už se s tímto faktem "smíříme" ..okolí po nás chce pravidla...
Gdyž tyto "pravidla" začneme "respektovat", a to alespoň do určité míry..společnosti nebudeme nigdy zcela nakloněni...Stále mezi námi budou i oni, ti, jenž se ještě "nesmířili" a "nerespektují" ...
A tak životem fšichni proplouváme..stále dopředu..občas nám vlny hážou klacky pod nohy....a občas má tok stejný směr jako my....A my se ještě snažíme naivně něčeho dosáhnout....snad pro někoho?? Něgdo k tomu má lepší prostředky...jiný ne...
Něgdo podrží..něgdo zradí....duše se potkávaj´ na nádraží...jedna zmizí v dáli...a z vlaku nová vystoupí...Jsou to přátelé.....pro človjeka tak důležití a podstatní...
Co by človjek dělal....gdyby jen tak sám životem šel...???
Život dává, krásný vjeci nabízí.....krásný vjeci jako láska....krásný jako přátelství.........afšak, bohužel i bere...bez svjedomí a s daní...A proto lidé z myslí často odchází...ale srdce nebývá připraveno objetovat tuhle daň.....Zapomenout a jít dál?........???
Vždyť přítel mi odešel....teď na mě hledí u daáli.....už nigdy nebudu s ním....jen v mysli a srdci mém....
Ještě, že myšlenky a vzpomínky nemůže mi nigdo vzít.....ty v hlavje a srdci mám...a jen já od nich vlastním klíč.....
Teď můžu říct jen jediné : "Díky." ...
" Díky kamaráde, že na dlouhé cestě životem, stál jsi po mém boku...a byl jsi mi přítelem..."
" Dnes pláči na Tvém hrobu, růži rudou Ti daruji....za nedlouho budem zase spolu...to Ti vjerně slibuji..."
Aleš Kučera (*4.8.1989 - ↑ 26.7.2008)
Autor: Al_i_en v 11:05 | Komentáře (0)
Bejvávalo to fše jinak...
Přemýšlím...tak moc teď přemýšlím o nás dvou..a vlastně nenalézám správný výraz pro spojitost mezi námi...
Kdysi to bylo přátelství...které časem vzrostlo ve vztah...Moc se nám to nepovedlo..nevím, zda-li jsme trpjela víc než ty...ale řekli jsme si tak nějak fše, ne?
Nedokázala jsem si zvyknout na tvoji tvář plnou něhy, krásy, dokonalosti a upřímnosti...
Byl jsi ke mě vždy tak milý...a možná to mě od tebe odradilo...Nebyla jsem na to hle chování zyvklá..a občas mě "děsilo", jak moc dobré máš srdce a duši...
Já teď výčitky mám...že po tom fšem...dovolila jsem ti políbit opjet moje rty.....a vychutnávat si tu krásnou chvíli..."jen" ten pouhý okamžik...okamžik být jen "tvá"...
Mám plnou hlavu myšlenek....že občas opravdu ztrácim schopnost vidět vjeci tak..jak nám je život položil do cesty...tím myslím jejich podstatu(s kterou se každý popere po svým).....proč tu jsou ...co nám mají přinést...dát...........a vzít....
Víš, Libore...já chtěla bych Tě občas mít u sebe..neříkám, že ne...možná sis´ toho i fšiml...ale nevím...zda-li je dobrý vracet se k něčemu...co se už jednou zkusilo...a "bohužel" nepovedlo...nevyšlo...
Život je boj...jak si sám řek´...vječně nám háže klacky pod nohy...ale jsou v něm i vjeci krásný...je to přátelství.......důvjera....láska....=> schopnost mít rád....milovat ...a snad i být milován.....
Mám Tě ráda, Libore, opravdu....a moc...
Líbíš se mi a rozumíme si, ale fšeho je na mě moc složitý, snad mě chápeš...
Kdykoli Tě potkám....řeknu Ti upřímný : "Ahoj." ..tak, jako doteď...ale uvnitř ve mě vjezí pocit...poděkovat Ti, za to jaký jsi... a říct Ti..jak moc Tě mám ráda...
Chtěla bych být kdykoli u Tebe....když na mě jen myslíš...když se trápíš....když potřebuješ pohlazení...slyšet : "Mám tě rád/a." ...třeba i polibek...fšak Ty víš..
Nevím, zda-li vztah s Tebou byl by pro mě úlevou...však víš....."Lucie"( a teď už možná další slečna )..nechci ji řešit...nemá smysl řešit pouhou loutku...s kterou si "každý" dělá co chce..kdo si chce hrát...hraje si.....ona se poddá "každému"...
Já taková nejsem...a vím, že ty to víš...mám svoje názory...a hlavně si za nima stojím....A cítím, že tohleto asi nemá smysl....
Libore, ...chci s Tebou být čatěji..ale jako tvoje přítelkyně (kamarádka)....ne, jako tvoje holka...asi by to nešlo...
Neříkám, že mě nepřitahuješ.....právje naopak a to stále a pořád...Občas na Tebe koukám..ať jsi blízko mě....nebo kdekoli jidne....mám-li šanci Tě vidět......dívám se na Tebe...A často si představuji, jak mě hladíš...líbáš...dotýkáš se mě.....sama nevím, čím to je...A co je to vlastně za představy, když už nejsi "můj".................................................když už mi ani trochu nepatříš........................................
Napsáno asi před rokem..plus/mínus........je to relativně ještě starší záležitost....ale on snad ví.....
Autor: Al_i_en v 10:21 | Komentáře (0)
02.Květen 2008
nvm
Chceš-li mě pochopit, pochop krásu květu, chceš-li mě uchopit, uchop ptáka v letu, chceš-li mě obejmout, zkus obejmout vodu, chceš-li mě změnit, pak zkus změnit dobu, chceš-li mě pohladit, pohlaď nejdříve sen, chceš-li mě získat, pak získej noc a den...
Neplač, protože ten, kdo způsobil tvou bolest není hoden tvých slz...Kdo jich hoden je, ten Tě nikdy nerozpláče...Osud nevrátí co vzal,..jen jedno vrací- vzpomínky a žal... Ty jsi zklamal, ona ti věřila. Ty jsi se smál, ona plakala.
Nikdy není hrdina ten, co zklamal a opustil, ale kdo byl zklamán a odpustil. Važ si každého okamžikku, kdy jsi s osobou, kterou miluješ, protože nikdy nevíš, která chvíle je ta poslední.
Je těžké milovat někoho, kdo o tom neví, těžší je však milovat někoho, kdo o to nestojí. Víš jak vypadám, víš jak se jmenuju. Víš jak líbám, víš jak tě miluju.Víš vše, co vědět bys měl, ale ty jsi na mě zapomněl.
Je těžké mít na rtech smích, když radost v srdci není. Je těžké někoho milovat, když nevíš, zda-li o to stojí. Říkají mi, že mám všechno!!! Co chci víc? Ale já vím, že když nemám Tebe, tak nemám nic. Říká se, že milovat znamená žít. Já miluju a umírám.
Autor: Al_i_en v 21:51 | Komentáře (0)
08.Únor 2008
uunik...
Chceš utéci...ale není cesty fpřed...
Přesto se snažíš...Barikády nevidíš....nevnímáš....necítíš.....a proto stále bježíš dál...
Není kam uniknout a ty to víš.....přesto stále ta snaha....
Snaha někam se schovat...
Nechceš znát pravdu...tvář svoji od ní odvracíš...
Ale stejně stále tu samou otázku v mysli svoji nosíš...Uniknout?....A kam??
Sevření duše..........jsi sama........
Chceš ven....z týhle tmavý ulity,ale jakkýkolif spatření slunce...svjelta...uhodí tě do tváře a vrátí tě zpjet...tam,kam patříš..
Bolí to...I ty chceš vidět slunce....cítit jeho paprsky....znát jeho třpyt...a chytat jeho teplo...
Ale za jakou cenu??
stále se snažíš utéci....
Nepochopení ze fšech stran...
Ta bolest z tohohle nepochopení moc bolí...
Není sama...je jich tu moc...
Utéci!...Utéci??..Ale kam???...
Není směru......cesty................není cíle....
Sopka....sopka tvojí duše právje vybuchla....její erekce byla neskutečná......
A ty se ztrácíš....ztrácíš mezi tímhle fším....
Už není snahy o uutěk....
Snas smíření se skutečností...že stejně není kam....
omg..psala jsem to v hrozným stavu....byla jsem opilá a zhulená..a bylo mi fakt hrozně....:(
Autor: Al_i_en v 13:17 | Komentáře (0)
29.Listopad 2007
Život...
Život
Narodili jsme,abychom žili...žili svuuj život...a zemřeli...
Ten muuj má v mnoha směrech nedostatky velké...i ty jsi jeden z nich a na srdci mi provádíš bolesti
Ty o tom nevíš...já chtěla tito naznačit...ty´s nepochopil mě snad?
Ticho přetrvává dál
Mý srdce by chtělo mluvit,ale cítí...že je nemá gdo poslouchat
Já chtěla bych ti říct...:"Mám ráda Tě moc."...ale bojím se..co gdyž se v tvým nitru skrývá pouhá bezcitnost?
Mám strach udělat jakkýkoli krok
Leda kdybys lehkou vjetou osvježil mi myšlení...už by to šlo samo
Ale já cítím jen utrpení
Copak je hřích mít někoho opravdu rád...igdyž trochu jinak..a časem i milovat???
Já chci tě chytnout za ruku a polibek ti dlouhý dát...jen nevím zda-li dovolil bys´ mi takovou vjec udělat
Tohle už je minulost...psala jsem to gdysi jedný osobje...a moc jsem se kvuuli ní trápila...on snad ví...teď jsme přátelé....ještě že tak...
Autor: Al_i_en v 12:31 | Komentáře (0)
a my a já a ty a snad fšichni kolem..
Človjek je..a měl by dělat to,co cítí,aby se stal "svým" človjekem...a né tím...co z něj dělaj ostatní a chtěj mít ostatní!!!
Jenže jakt o má dělat??
Gdyž ho fšichni jen napomínaj a celý život slyší jen...:
"To nesmíš...to nedělej...udělej tohle..a udělej to takhle...!"
Čekají,že uděláme,co budou chtít...že budeme tam,gde chtějí oni...ale to co chceme my,je nezajímá.
Pořád nás vidí jako malé děti,který ničemu nerozumí...jen proto,že děláme vjeci,kterým nerozumí oni...
Autor: Al_i_en v 11:56 | Komentáře (0)
26.Listopad 2007
pocit.
Cítíš se špatně s lidma co žijí kolem tebe??...SER na ně!
Žij s lidma,který sis vybrala,s kterýma se cítíš dobře...
Nigdy se nemuužeš zavděčit fšem!!!
..Asi (určitě) není dobrý,gdyž ti to říká človjek,co má život "jakej má"..muuže si za to sám..a ještě se cítí na to,radit!...
Dělej co chceš a ber to s té stránky,že stejně jednou umřem..(a fšichni zapomenou na ty blbosti,o který se celej život snažíme...
Toužíš pochopit?..Není to chyba f tobje,ale f těch lidech od kterých to čekáš...
Oni za to nemuužou,jen za nima musíš přijít a slovo "pochopení" vysvjetlit...
Mají moc práce a "starostí"!
Tak moc,že na city nemají čas..a někteří bohužel ani pomyšlení....
Autor: Al_i_en v 13:46 | Komentáře (0)
Why...?
Proč mě opjet tíží tahle bolest?
Neznámá bolest!...
Co po mně chceš??
Je to přímný??..Doufám f to!!!
Ou.moje srdce je na kusy...má duše je zmačkána...zmačkána tímhle pocitem a stavem...vjezním...vjezním uprostřed neidentifikovatelného prostoru,který nemá konce...je tu tolik cest...!!!
Ale která je sakra ta má??
Poradí mi něgdo??..NE!!!!!
To už vím...už vím..že já pomoci si musím sama...
(gdysi komusi...)
Autor: Al_i_en v 13:36 | Komentáře (0)
05.Listopad 2007
jen tak abych nezapomněla
☺(alt + 1)
☻(alt + 2)
♥ (alt + 3)
♦ (alt + 4)
♣ (alt + 5)
♠ (alt + 6)
• (alt + 7)
◘ (alt + 8)
○(alt + 9)
♂(alt + 11)
♀(alt + 12)
♪ (alt + 13)
♫ (alt + 14)
☼ (alt + 15)
►(alt + 16)
◄(alt + 17)
▲ (alt + 30)
▼ (alt + 31)
↕ (alt + 18)
¶ (alt + 20)
↑ (alt + 24)
↓ (alt + 25)
→ (alt + 26)
← (alt + 27)
↔ (alt + 29)
© (alt + 0169)
@ (alt + 64)
╩ (alt + 458 )
╦ (alt + 459
¤ (alt + 463)
╠ (alt + 204)
╔ (alt + 201)
╚ (alt + 200)
$ (alt + 36)
& (alt + 38)
* (alt + 42)
Autor: Al_i_en v 18:20 | Komentáře (0)