04 Me and She

13.Říjen 2008 | Me and She

Možná jsem působil na temné straně

Kde jsem věřil jen ve smrt

Ale věděl jsem co se tam stane

Teď si musím říct dost

 

Pokaždé když se tam vracím

Vidím ji jak tam seděla

Na Boha s otázkou se obracím

Proč zase já

 

Chtěl bych to všechno tak vrátit

Do chvíle kdy jsem ji neznal

Ale mám smůlu musím žít

A ji přestat milovat

 

Srdce zasaženo ze všech stran

Zdá se to být jako zrada

Teď zachovala se jako saň

A to říkala mám tě ráda

 

Přátelé nechápou kamarádi se diví

Nikdo neví proč

Ale jak mi je to každý vidí

Tak co je zač

 

Chtěl bych utéct někam na okraj

Abych se nemusel ohlížet

Nechtěl jsem prohrát tenhle boj

Abych se nemusel poníženě cítit

 

Opravdoví přátelé mi pomáhají

Ostatní jen sledují mé kroky

Všechno se mi to hroutí

Tady poznám praví kamarády

 

Zrazen minulostí čekám na vysvobození

Obdivován jinými zůstávám sám sebou

Jenže cítím tolik bolesti

Už přestáván k ní cítit lásku

 

Měl jsem šťastné chvíle ale ona mě za mě potrestala

Má naivita se naplno projevila

Lituji ji že mě vůbec někdy poznala

Prý že je do někoho jiného zamilovaná

 

Kdo mi přinese do mého srdce odpuštění

Bude mým největším dlužníkem

Jak mě to sebere neměl jsem tušení

Moje slzy doprovázeny jejím smíchem

 

Chtěl bych věřit když říkají že se to zas změní

Ale nemůžu srdce mi to nedovolí

Připadá mi to že svět se zbláznit

Svině nad hodnými znovu vítězí

 

Řekni mi proč abych mohl kroutit hlavou

Proč si mi lhala když si říkala že budeš se mnou

Proč jsem si něco začínal s tebou

Řekni proč jsem tě neviděl zamilovanou

 

Prosím Tě Pane navrať mi moje křídla

Jsou polámaná zničil je ďábel

A s nimi odešla i moje svoboda

Tenhle konec jsem nikdy nechtěl

 

Viděl jsem svoji vystrašenou tvář

Když jsem viděl jak to bude dál

Nad její duší začala mizet ta zář

Prožít to znova bych nikomu nepřál

 

Držela mnou ruku tak pevně

Že se zdálo že je to navždy

Jenže to bylo jen zjevně

Přichystání na smrtivé údery

 

Dokázali vymazat úsměv na dlouhé chvíle

Vymazali i štěstí co jsem měl pro druhé

Zanechali jizvu na mém srdci

Mé myšlenky se chovají jako otroci

 

Nejsem stavěn na takové rány

Mám dar psát ale ne se s něčím smířil

Mohli jsme se stát vyvolenými

Každý v nás věřil

 

Moje duše teď chodí sólo

Na místech kdy jsme byly oba

Řekni čím se to pokazilo

Aby zmizela má obava

 

Projíždím sám v autobusu utrpení

Píchli jsme musím vystoupit

Koukám jak všichni jsou šťastní

A já se je bojím oslovit

 

Nejsem hráč ale přesto se pokouším hrát

Pokaždé a zas a znovu prohrávám

Pokaždé vím jak budu porážku brát

Ale i přes to se pořád zamilovávám

 

Někdo si na mě mstí že byl taky zrazen

Právě proto by mě měl pochopit

Proč se teď chovám jako blázen

Jsem dole tak proč mě nepotopit

 

Žádné navrácení není to reálné

Láska se mění v nenávist

Ohlédnout se je bolestivé

Tohle nikdy neskončí jsem si jist

 

Slyším své srdce jen když křičím

Slova výkřiku nejdou slyšet

Ten kdo mě vidí když brečím

Může i má slova vidět

 

Kdo zůstane se mnou na mé špatné cestě

Kdo půjde s ní a mě tu nechá

Jsem představen k pomyslné porotě

Tak jaký trest mi přichystá

 

Nezůstávám silnější jak jsem si přál

Ale opět jsem přežil nejtvrdší srážku

Jako pozorovatel jsem tam stál

A sledoval tu urážku

 

Nejsem milován nenáviděnými

Ale jsem nenáviděn milovanými

Jsem jako v začarovaném kruhu

Jak ven kladu si otázku

 

Vždy když jsem létal lehce

Přijde ten nejstrmější pád

Nemám síly zvedám se těžce

To je přesně tenhle případ

 

Vždy když jsem šel lehce

Někdo mě zrazil v kolenou

Zmrzačen jsem těžce

Zmizela mi v nedohlednu

 

Tyhle případy mi berou poslední dech

Poslední šanci na dobrý konec

Vše se to zdá jako jeden velký pech  

Zdá se že jsem proklet

 

Osud mě drží pořád na stejném místě

Cloumá se mnou a ne a ne mě pustit

Chtěl bych jinde zažít chvíle

Tento bolestivý kraj opustit

 

,,Vítej ve společnosti odkopnutých

Stal jsi se naším vůdcem tak nás veď“

Volá na mě parta nesmrtelných

A já jsem jen z toho udiven

 

,,Časy jsou nebezpečné šerife

Podvodníci uprchli z pekla“

Volají na mě hodní lidé

Kdo se tomu musí postavit asi já

 

Musím následovat svou mysl

A odejít do krajů klidu a míru

Jako reakci na své hříchy

Musím odejít bez slávy a respektu

 

Jednou budu hrát tuhle hru a stanu se vítězem

Ale to už tu nebudeš aby si to mohla vidět

Budu tím neznámým podivínem

Na kterého nechceš pamatovat

 

Pamatuj Pane na mé blízké až budu na pobřeží

Budu tam stát před oceánem a ani se neohlédnu

Odpluji do hezkých krajů už se to blíží

Sotva vypluji pevninu už nezahlédnu

 

Nebudu nešťastný vidím jaké to bude

Konečně na tebe zapomenu v odpuštění

Ty se pak vdáš šťastně

A vy dva pak budete vyvolení 

 

Vím že svět na mě nezapomene

Andělé přede mnou padají jako před smolařem

A když se nikdy neuvidíme

Stanu se vítězem

napsal/a: Alex37000 19:20 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

Alex37000 13.10.2008 20:21:03

No právě že už nemám. Protože ona si ode mě nezaslouží abych na ni myslel v dobrej po tom jak se pak předvedla víš.


Lucick 13.10.2008 20:16:04

Tak tahle basnicka se vazne povedla ;) mozna to bude tim ze v tom sou city? Kdo vi, to vis jen ty sam... Ale fakt se mi libi.. Jj, nekdy toe tezky.. Nekdy? Vetsinou.. Skoro porad.. Ale nikdy nesmis prestat verit.. V to ze bude zase dobre :-) Ale, bud rad za to co se stalo za to co bylo.. Kdybys to nechtel, nedelal bys to.. :-) Nerikej mi ze nemas zadny good vzpominky ? :-) aspon nejakou ? :-) tak mysli prave na to :-) ..