moc kalbička.. tyjo.. sem se propadla na židli... fakt trapas.. doufám, že mě nikdo neviděl.. sme nechtěla aby to anča psala, ale když to napsala, tak už to můžu napsat taky, noo.. tyjo... prostě sem si sedla, an tu dementní židlu a křup, a já sedím pomalu na zemi, a rukama se držím za ty opěradla... tyjo.. a vůbec sem se nemohla zvednout.. ještě že sme seděli tam kde sme seděli, s přestavte, že by se mi to stalo někde tak uprostřed mezi lidma, tyjo... no, a jakože sem si dala dvě píva abyla sem doclea v náladičce, to byla švanda.. a byl tam můj kořínek číšník.. to je fakt hezkej borec, tyjo... a byli tam aj danča a alukáš.. měla sem radost že přišli.. sem jim povídala moooc storky, jak sem spadla ze židle.. a taky sme se moc fotili, tyjo.. ghi!! no a pak za náma došel pospa, a pořád si s emnou chtěl vykládat.. bylo mě ho líto, noo.. a pak chtěl abych tam s ním zůstala, ale já todle fakt nechci.. no... tak sme odešla s martinem a aničkou.. no.. a to byla včerejší kalbička.. jo, přišel tam asi o půl jedný ráno marťa fukal, a říkal, že de ráno do práce, chudáček, tyjo.. na šestou.. to se má, noo... ale je na baldě, a ta je jn do 1, teda myslím, takže už je možná aji doma, a estli je do 2 tak de za chvílu dom, ale myslím, že je do jedné, takže je už doma... ještě že mám volno, noo... volno, dneska aji zítra... ghiii... to je báječné.. noo.. mooc báječné.. tyjo.. furt píšu a nejde to zastavit, noo.. nejde... tak já končím.. pak čágo bélo.. šílenciii!!!