Aventikh Isahakjan Zamilovaní Dva zamilovaní kráčeli přes most, pod nímž se s hukotem valily vlny řeky. „Mám tě rád,“. „Dokážu ti to, čím jen budeš chtít. Poruč, abych skočil z tohoto mostu, a skočím.“ Odpověděla: „O ne, to nikdy nebudu po tobě chtít: bojím se.“ „Čeho?“ „Bojím se, že bys to opravdu udělal.“ Uplynuly dva roky. Ti dva přecházeli opět přes týž most. Řekl jí: „Pamatuješ se ještě, že jsme před dvěma lety šli přes tento most? Vzpomínáš si, o čem jsme mluvili?“ „Vzpomínám,“ odpověděla. „Avšak ani dnes to nebudu po tobě chtít: bojím se.“ „Čeho?“ „Bojím se, že bys to neudělal.“