15.Říjen 2006

RUSOVÉ JSOU PARCHANTI, nemorální, agresivní, necitelní, nekultivovaní a vubec zlí. Jsou zodpovědni za většinu potíží tohoto světa. Jsou jiní než my. To je asi tak souhrn z každodenních zpráv o Rusech. Ale občas sítem předsudku něco proklouzne, takové malinké znamení, které je tak čisté, pravdivé a skutečné, že na chvilku protrhne rezavějící železnou oponu a my spatříme nikoliv nepřátele, ale souputníky, kteří patří k našemu společenství radosti a bolesti. Vezměte si třeba Nikolaje Pestrecova. Moc toho o něm nevim, nevim, kde těd je, ale řeknu vám, co vim. Byl to šestatřicetiletý poručík ruské armády sloužící v Angole, daleko od domova. Jeho žena ho přijela navštívit. Dvacátého čtvrtého srpna do Angoly vstoupily jihoafrické jednotky a zahájily ofenzívu proti černošským nacionalistickým partyzánům, kteří se tam uchýlili. Ve vesnici Ngiva jihoafričtí vojáci narazili na skupinu ruských vojáku. Čtyři Rusové byli zabiti a ostatní uprchli- až na poručíka Pestrecova. Ten byl zajat. což víme díky komuniké jihoafrické armády: ,,Poručík Nikolaj Pestrecov odmítl opustit tělo sve mrtvé ženy, která zahynula při utoku na vesnici." Úplně jako kdyby tomu Jihoafričané nechtěli věřit, protože v komuniké se to zdělění opakovalo. ,,Šel k tělu své ženy a zustal u něj, přestože ta žena byla mrtvá." Zvláštní. Proč neutekl a nezachránil si vlatní kuži? co ho přimělo, aby se vrátil? Je možné že by jí měl rád? je možné, že ji chtěl naposledy stisknout v náručí? Je možné, že potřeboval truchlit a vyplakat se? Je možné, že si uvědomil nesmyslnost války? Je možné že pocítil nespravedlnost osudu? Je možné, ža myslel na děti, narozené i nenarozené? Je možné, že mu vubec nezáleželo na tom, co se s nim stane? Je to možné. Nevíme. Nebo to aspon nevíme jistě. Ale mužeme to odhadnout. Odpovědí je jeho jednání. A tak ted sedí sám v jihoafrickém vězení. Ne jako ,,Rus" , ,,komunista" , ,,voják" , ,,nepřítel" nebo něco takového. Jenom jako člověk, kterému, v jistém okamžiku jenom zaleželo na ženě víc, než na čemkoliv jiném. Tohle je určeno vám, Nikolaji Pestrecove, at se ocitnete kdekoliv, za to že ste vtiskl hluboký smysl slibům, které jsou stejné na celém světě, že ste nadherně posvětil závazek, ktery je stejný ve všech řečech - ,,v dobrém i zlém, v radosti i nepohodě, v nemoci i zdraví, v lásce a uctě až do smrti, k tomu mi pomáhej Bůh". Pozvedl jste tu víru a dodal ji lesk . Bůh vám žehnej! (Ale ti Rusové jsou parchanti, nemorální, agresivní, necitelní, nekultivovaní a vubec zlí. Jsou zodpovědní za většinu potíží tohoto světa. Jsou jiný než my.) Jasně.
Vložil: Amour_Kitten ¤