pár dní tady nebudu. nechávám tu své zbytky. vyprchávající lásku, na dně štěstí. ... snažila sem se to zachránit. obnovit to ... ale vynaložila sem až moc snahy na jednu věc. ... vítr foukal. tomu jazyku nerozumím. mlátil listy stromů a ty důsledkem toho vydávali zvuk jako motýlí křídla. (hříšná těla, křídla motýlí)
řekla by anetka - šlapu si svou vlastní cestičkou načež by rozvířila stojaté vody českého showbyznzsu. kdybys věděl kde teď sedím. šílená místnost. saudek by rázem prodal svůj ateliér a fotil tady, kdyby viděl ty stěny. přitiskli sme všichni svá spocená čela na dodjo (žíněnku), jednohlasně pozdravili: arigato, dozai mostila. a odebrali se k odchodu. konečně. dvě hodiny čistého utrpení skončili... nedává to smysl??? ... to život ani nigdy dávat nebude. ....