Všechno co opravdu potřebuju znát sem se naučil v mateřské školce..... help-eu
Tohle je moje krédo: VŠECHNO, CO OPRAVDU POTŘEBUJU ZNÁT o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské školce. Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti v nedělní škole. Tohle jsem se naučil: O všechno se rozděl. Hraj fér. Nikoho nebij. Vracej věci tam, kde jsi je našel. Uklízej po sobě. Neber si nic, co ti nepatří. Kdyš někomu ublížíš, řekni promin Před jídlem si umyj ruce. Splachuj. Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře. Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a harj si a pracu. Každý den odpoledne si zdřímni. Kdyš vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě. Nepřestan žasnout. Vzpomen si na semínko v plastikovém kelímku - kořínky míří dolu a rostlinka stoupá vzhůru a nikdo vlastně neví jak a proč, ale my všichni jsme takoví. Zlaté rybičky, křečci a bíle myšky a dokonce i to semínko v kelímku - všichni umřou my také A nikdy nezapomen na dětské obrázkové knížky a první slovo které ses naučil - největší slovo ze všech - DÍVEJ SE. Všechno, co potřebuješ znát, tam někde je. Slušnost, láska a zaklady hygieny. Ekologie, politika, rovnost a rozumný život Vyber si kterékoliv z těch pravidel a řekněte to složitými dospělými výrazy a vztáhněte si to na svůj život v rodině nebo práci, na svou vládu nebo svuj svět a uvidíte, že to platí, je to jasné a sedí to. A představte si, oč lepší by byl svět, kdybychom si všichni - na celém světě - každý den ve tři odpoledne dali koláček a mléko a pak si lehli a zdřímli si s polštářkem pod hlavou. Nebo kdyby zakládní politikou všech vlád bylo vždycky vracet věci nazpátek a uklízet po sobě. A stále ještě platí - bez ohledu na to , kolik vám je let -, že kdyš vyrazíte do světa, nejlepší je chytit někoho za ruku a držet se pohromadě.