Věrný běh mlžinou močálu
ty bosé nohy tupí
běží
však mučivě pomalu
a nenávist se kupí
Jsou rána, kdy
ani beránkovi
by nechtěli protnout
žíly
a jsou noci
kdy beránek sám
podobá se
oceli v srdci
S hlavou skloněnou a
vlčím hlasem v sobě
v stoje, na kolenou
poplatný vlastní době
beránkovi oči planou
řekne jen
Tak nashledanou
a to už jsi v hrobě