Jen stopy, stopy skryté

vedly po cestě bez naděje

a kolem stezky neurčité

kvetly rudě omněje

Staletý chrám v půli tu spící

trouchnivě vlhký starý splín

zazděný v tobě, v létavici

svět ztracený- bez končin

Na hrobě v chrámu dívka leží

oči bílé vlhké má

čeká na co by čekat mohla ztěží

stehna si touhou rozvírá

Přichází ten co jeho stehna budou

stehna a pod nimi- to je klín

obrátil Osud kartu sudou

svět zde je opět bez končin

prázdná je dívka- jenom stín