z hrobů vstává pomalu

mlha jí halí tváře

v rukou svírá píšťalu

dar posledního lháře

není již kdo by lhal, postával tam kde se  světlo mění

nikdo už nepláče slzy zapomnění

vyšla ven, přijde k vám, něžná jak nočí chlad

blíží se zkáza..

možná jen nohy zulíbat..

té jediné kráse

zas znova a zase

a pak už jenom ...

spát