Hnán touhou dál a dál

ponurý poutník osamocen stál

růži v dlaních objímal

růži od své milé

Poslední políbení těchto let

zhořklo mu v ústech jako svět

který se změnil

a svoji milou co květinu

do srdce zakořenil

Samotný a přec ne sám

hluchý v duši k písním dam

připravoval svůj pozdní let

Miloval

ale nepřived

zpět touhu svého milování

svou růži-

-svoji paní