Věrný běh mlžinou močálu

ty bosé nohy tupí

běží

však mučivě pomalu

a nenávist se kupí

Jsou rána, kdy

ani beránkovi

by nechtěli protnout

žíly

a jsou noci

kdy beránek sám

podobá se

oceli v srdci

S hlavou skloněnou a

vlčím hlasem v sobě

v stoje, na kolenou

poplatný vlastní době

beránkovi oči planou

řekne jen

Tak nashledanou

a to už jsi v hrobě