UŽ JE TO TADY!!! 04.Únor 2007
Jak víte, nebo možná nevíte, byla jsem přijata na Masarykovu univerzitu v Brně. No a jelikož jsem se zrovna chystala na cestu na zápis ke studiu, nemohla jsem si nevzpomenout na své předchozí výlety do Brna.
První návštěva Brna se konala dvacátáho ledna za účelem prozkoumání folozofické fakulty a vlastně i vypátrání, kde tato (jak jsem později zjistila otřesně vypadající) budova stojí. No a protože to byl pátek a jelikož zrovna končilo pololetí a já měla v biologii zaděláno na propadnutí (hlavně že sem z ní maturovala :-)) musela jsem ještě ráno letět do školy a nechat se vyzkoušet. Po velmi vyčerpávajícím lovení biologických informací kdesi v zapomenutých končinách měho mozku, následoval ještě více vyčerpávající úprk na tramvaj, protože jsem ještě musela vyzvednout svou spolucestující studentku ze IV.A, která se o patro níž ukrývala na dívčí toaletě před jejich třídní profesorkou Kleislovou. Tramvaj, která nás měla zavést na autobusák, jsme naštěstí stihly, tudíž nám neujel ani ten autobus. Už během jízdy jsme stihly prostudovat na x let staré mapě trasu vlakové nádraží-filozofická fakulta a jako bonus jsme z té mapy též vyčetly čísla tramvají, které nás mohou k oné fakultě dostat co nejblíž (to jsme ale,že?). No ovšem jsme nepočítaly s faktem, že by se nám mohlo podařit nastoupit do opačného směru (ať žije inteligence)! Na naši obranu musím uvést, že obyvatelé Brna jsou natvrdlí ignoranti, protože jsme se ptaly minimálně 3 osob, neví-li, kde se nachází filozofická fakulta a nikdo to nevěděl!!! Musíte tedy uznat, že to nebyla docela tak naše vina, že jsme sedly na opačný směr... No v tramvaji jsme se znovu ptaly a konečně se objevila jedna osvícená žena, která nám prozradila to sladké tajemství, jak se dostaneme na filozofickou fakultu. Vrátily jsme se zpátky na hlavní nádraží tentokrát pro jistotu pěšky (ještěže jsme tou tramvají opačným směrem stihly ujet jenom jednu zastávku). A tentokrát jsme už opravdu nastoupily do správného vozu. Jenomže jsme ještě musely vyřešit problém, na které zastávce to vlastně máme vystoupit. Mou spolucestující napadla geniální věc: "Sleduj, kde vystoupí většina mladejch lidí, tka tam vystoupíme taky." Naneštěstí se asi o pět minut později sympaticky vyhlížející mladík stojící kousek ode mne na nás obrátil s otázkou, zda nevíme, na které zastávce má vystoupit, když jede na fildu. Málem jsem se potrhala smíchy. Kupodivu se nám podařilo vystoupit správně a onu budovu jsme také našly bez problémů.....a málem to s náma praštilo o zem. Hlavní budova totiž vypadá jako socialistická fabrika...No co už.........
Zbytek pobytu v Brně proběhl bez dalších komplikací, nepočítám-li moji kreditní kartu zapomenutou v obchodě, moje bolavé nohy (inteligentně jsem si vzala boty na podpatcích) atd. Ale jinak jsem dobrej společník na cesty - se mnou se nikdy nebudete nudit! 
Druhá návštěva proběhla 7. května za účelem napsání přijímacich zkoušek = testu studijních předpokladů. Cesta tam se obešla bez jakýchkoli komplikací, což mohlo být způsobeno tím, že jsem cestovala spolu s mým velice inteligentním spolužákem Michalem Psotou (Psoťákem) a mou inteligentní spolužačkou Hanou Urbanovou (Urbi). Každý jsme psali testy na jiné fakultě, které jsme našli bez větších problémů, akorát při hledání fakulty informatiky jsme se vydali opačným směrem než jsme měli, ale jelikož jsme měli po ruce mapu (x let starou), tak jsme rychle na naši chybu přišli.
No testy byly vyčerpávající a s prominutím na posrání....Začalo to tím,že při kontrolování seznamu uchazečů, kteří měly test psát zárověň se mnou, bylo mé jméno přehlédnuto. Když jsem slyšela,že mě tady nemají napsanou, málem mi to přivodilo infarkt vzhledem k tomu, že to byly jediné zkoušky, které jsem měla složit. No prostě to se mnou skoro švihlo o zem, protože jedna kráva neumí číst! Test jsem tedy psala (uff). Ovšem jsem vylezla z učebny naprosto zničená a vyčerpaná. Naštěstí na mně čekala Urbi, která mi donesla oplatek a banán
. Šly jsme naproti Psoťákovi, kterej vypadal stejně vyflusle jako já a všichni jsme se znovu vypravili k fakultě informatiky, kde měla psát test Urbi (o tři hodiny později než já na fildě a Psoťák na přírodovědecké fakultě). No a jelikož Psoťák zpěchal zpátky do Olomouce, tak se s námi rozloučil a vydal se zpátky k hlavnímu nádraží. Když Urbi dopsala svůj test, nevypadala ani z poloviny tak vyflusle jako já s Psoťákem (tak se pozná psychicky silný jedinec). Vydaly jsme se na Zvonařku odkud podle informací z netu měl jet autobus do Olomouce. Informace byly evidentně mylné. Objevily jsme nicméně jiný spoj, který nás měl dopravit domů. Jenže jsme si nevšimly takového menšího detailu - nejede 7.5. Nakonec jsme se domů dostaly vlakem s přestupem v Přerově o pár hodin později než bylo původně v plánu...
No a teď mě to čekalo zas!!! Vytiskla jsem si z netu kompletní vlakové i autobusové spoje Olomouc - Brno, zakoupila si mapu a k tomu pro jistotu ještě kompas... S touto výbavou by to snad už mohlo proběhnout bez problémů...
napsal/a: Anastasis 02:39 | Link
