poezie 10
02.Leden 2008 | moje textyTušení
Mít strach
a nevědět z čeho
Jaký je vrah
a umýsly jeho
Chce se mstít
nebo to dělá z radosti
Kdo jen to může být
jaké má slabosti
Jde po mně
neznám však důvod
Ticho a tma v domě
jen můj neklidný dřímot
Ze sna se budím
pot tělo mi smáčí
Po domě chodím
stín za mnou kráčí
Nepříjemné tušení
že někdo za mnou stojí
O život srdce bušení
čeho se má mysl bojí
Se strachem se ohlédnu
za mnou nikdo není
Do postele ulehnu
bojím se však snění
Děsí mě ten klid
podezřele to vyhlíží
Neslyším psa výt
vždy na dům dohlíží
Je to vše náhoda
nebo tuším správně
Ta tam je pohoda
vše vyhlíží chladně
Do tmy se dívám
jen černá noc
Únavou zývám
je toho moc
Strach už mě neleká
smysly mám otupené
Srdce úder vynechá
je příliš vysílené
Upadám do snění
ostražitost mě opouští
Neslyším tiché zaznění
kroky hluku se dopouští
Vyčkával v tichosti
až spánek mě přemůže
Neubrání se radosti
že nikdo to překazit nemůže
napsal/a: Angelrevenge 20:59 Link komentáře (0)
Můj život
zbytečný mi přichází
slunce
které za mraky vychází
Jako naděje
člověka na smrt nemocného
stejně beznadějná
jako slunce ponocného
Jsem jako vločky sněhu
které vzduchem létávají
příchod zimy
který lidé nevítají
Krutá zima
třes tělo zmítá
holá krajina
depresi skýtá
Jen melancholie
s mrazem v srdci procitá
zpocená tvář
studeným potem politá
Jsem na světě
a přitom nežiji
nepoznáte rozdíl
jestli tu zůstanu nebo se zabiji
napsal/a: Angelrevenge 20:56 Link komentáře (0)
Jak šelma v zajetí
mříž která volnost upírá
mít křídla která pryč se rozletí
svoboda se v nich ukrývá
Létat ale neumím
přesto svobodně chci žít
klíč v zámku zalomím
o svobodě můžu snít
Musím být doma zavřená
ale já chci ven
nejsem s tím smířená
vždyť veselá chci být jen
Není mi to ale dovoleno
jen utéct mi zbývá
zběhnutí může být odhaleno
s lítostí se z okna dívá
napsal/a: Angelrevenge 20:52 Link komentáře (0)
Noc a s ní ticho přichází
jen temnota a stíny děsivé
Měsíc v úplňku zrovna vychází
zdraví ho vytí vlků zběsilé
Bdící dech tají
ten klid jim strach nahání
V očích děs mají
hrůza je k šílenství dohání
Úzkost srdce ovládla
co se bude dít
Veškerá naděje povadla
zůstala jen touha dál žít
napsal/a: Angelrevenge 20:48 Link komentáře (0)
Osamocená vlnka na hladině moří
lidé němí o lásce hovoří
Kapka vody v poušti
rudá růže v houští
Jiskra naděje v temnotě
chamtivost proti dobrotě
Zůstat už jen stále sám
osudu svému ponechán
...
napsal/a: Angelrevenge 20:44 Link komentáře (1)
Cvak, cvak
klíč v zámku otáčím
s nadějí v srdci
že živou duši nevzbudím
Neustálé připomínání
návrat pozdní nesmí být
překročila jsem tolerovanou hranici
teď tiše jak zločinec musím jít
V postekli ležím
srdce jak o závod buší
slyšeli mě
můj příchod klidný spánek ruší
Jsem noční tvor
bavím se když ostatní už spí
mí kamarádi však
jsou se mnou a bdí
Je to těžké pochopit
tma volnost nám dává
nechci být nevděčná
ale na život máme všichni stejná práva
Noc dává mi pocit volnost
nerozumíte tomu
prý vám dělám jen starosti
...
napsal/a: Angelrevenge 18:13 Link komentáře (0)
Bělost temné noci
Smutná radost ztichlých ulic
Jediné kroky ozývají se
Mé a zbylých ponocných
Stromy mluví
Ticho není
Lampy zhaslé
Pronásleduje mě temný stín
Přes tmu nevidím
Rychlý dech, těžký krok
Nebojím se svého strachu
Je tu
Nízký a přece tak vysoký
Všem známý ale nepoznán
Herec, který neumí hrát
Nesmím se bát, chci utíkat
Zdá se mi
Já bdím
Něžný dotek nože
Příjemný chlad teplé krve
napsal/a: Angelrevenge 18:07 Link komentáře (0)
Procházím ulicí
lidé zvídavě vzhlíží
se zájmem, s odporem
strach do duše se mi vplíží
Co zbudilo vaše pohledy
nač ten náhlý zájem
po střepech jdu
není to cesta rájem
S hlavou vztyčenou kráčím dál
vy z cesty mi uhýbáte
tvoříte alej z lidských hlav
proč se mi tak vyhýbáte
napsal/a: Angelrevenge 14:28 Link komentáře (0)
Jsem prokletá
štěstí není mi přáno
Cesta je daleká
zničující přátelství navázáno
Směji se
štěstí netrvá věčně
Řežu se
na nůž vzhlížím vděčně
Pomáhá mi od trápení
přivádí na jiné myšlenky
Nedochází však k zotavení
v kůži vyryté výklenky
Řežu zuřivě
bolest necítím
Pláču dusivě
jizvy nevidím
Ruka má
jedna velká rýha
Bude děsivá tma
krvavá obloha, už se stmívá
Odplul mi život
svíce zhasla
Smrtelný dřímot
tepna mi praskla
Nechtěla jsem
byl to zoufalý krok
Podlehla jsem
smrt těžký je sok
Prohrála jsem sama sebe
smrtka si mě bere
Do pekla padám...vzdaluje se nebe
výkřik do prázdna z úst se dere
Chci se vrátit zpět
normálně žít
Zase vidět svět
nové kamarády mít...
Ale...už je pozdě litovat
svědomí mohu zpytovat
Jsem mrtvá...
napsal/a: Angelrevenge 14:15 Link komentáře (0)
