poezie 10

02.Leden 2008 | moje texty

Tušení

Mít strach
a nevědět z čeho
Jaký je vrah
a umýsly jeho
Chce se mstít
nebo to dělá z radosti
Kdo jen to může být
jaké má slabosti
Jde po mně
neznám však důvod
Ticho a tma v domě
jen můj neklidný dřímot
Ze sna se budím
pot tělo mi smáčí
Po domě chodím
stín za mnou kráčí
Nepříjemné tušení
že někdo za mnou stojí
O život srdce bušení
čeho se má mysl bojí
Se strachem se ohlédnu
za mnou nikdo není
Do postele ulehnu
bojím se však snění
Děsí mě ten klid
podezřele to vyhlíží
Neslyším psa výt
vždy na dům dohlíží
Je to vše náhoda
nebo tuším správně
Ta tam je pohoda
vše vyhlíží chladně
Do tmy se dívám
jen černá noc
Únavou zývám
je toho moc
Strach už mě neleká
smysly mám otupené
Srdce úder vynechá
je příliš vysílené
Upadám do snění
ostražitost mě opouští
Neslyším tiché zaznění
kroky hluku se dopouští
Vyčkával v tichosti
až spánek mě přemůže
Neubrání se radosti
že nikdo to překazit nemůže

napsal/a: Angelrevenge 20:59 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář