poezie 9

02.Leden 2008 | moje texty

Můj život
zbytečný mi přichází
slunce
které za mraky vychází
Jako naděje
člověka na smrt nemocného
stejně beznadějná
jako slunce ponocného
Jsem jako vločky sněhu
které vzduchem létávají
příchod zimy
který lidé nevítají
Krutá zima
třes tělo zmítá
holá krajina
depresi skýtá
Jen melancholie
s mrazem v srdci procitá
zpocená tvář
studeným potem politá
Jsem na světě
a přitom nežiji
nepoznáte rozdíl
jestli tu zůstanu nebo se zabiji

napsal/a: Angelrevenge 20:56 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář