Když v noci usínáš,

hlavou den si přemítáš,

ve dne to vidíš černě a bíle,

čekáš až příjde ta chvíle.

Kdy dojdeš k jasnému závěru,

přes dveře tlustou závoru.

Nechceš k sobě nihoho pustit,

do ničeho takého se nechat nutit.

Chceš sama rozhodnout jak to bude,

ne že on řekne a tak to bude.

Říct sama svůj názor a zaním si stát,

když bude potřeba za nej se i rvát.

Nesnáším jakoukoli pokoru,

já chci volnost a stoupat nahoru.

A tak než du spát, v noci přemýšlím,

tak vim že ti stejně v tom ustoupím.

Zato se nesnáším že na mě takový máš vliv,

je to tím že se tě bojím když máš v sobě tolik piv............