Když večer sama usínám,

tak na tebe vzpomínám.

Jak krasný to byly chvíle,

když usínali jsme si v náručí.

Teď zas jen čekat kdy přijde ta chvíle,

kdy za okny vítr zafučí.

Když jsme spolu nevadí mi zima,

vždyť s tebou je to vždycky príma.

Nevadí když venku prší,

v nás optimismus srší.

Jo tak za to může snad jen láska...........