Snažil jsem se kluky ještě chvíli přesvědčit o tom, že je Frank mrtvej. Když ale na mě přišli s kazajkou, rozhodl jsem se, že je nechám až na to příjdou sami. Je to už týden.. týden, co se mi zjevil Frankieho duch poprvé, a co mě odvezli do nemocnice kvůli zástavě srdce. Od té doby mě každý večer pronásleduje ten přízrak. Proč se nemůže zjevit někomu jinému?! Proč furt chodí za mnou??! Dal jsem si do pokoje všechny možné lapače snů, bůžky pro štěstí, i sošky na odhánění zlých duchů.. Nic nepomohlo. Vždy když jsem šel spát, oběvil se Frank zčistajasna v mém pokoji a začal mluvit o smrti. Bože, byl tak hezkej, i když to byl jen duch.. Rozhodl jsem se, že si ho dneska nebudu všímat. Lehl jsem si do postele, zavřel oči.. "Gee, lásko, nespi ještě.." Uslyšel jsem povědomý hlas. Ne, neotevřu oči, ani kdyby mě nutil! "Gee?" Ucítil jsem letmý polibek na své tváři. A ne a ne a ne! Frankieho duch se na chvíli zarazil. Potom jsem ucítil něco na svých rtech.. Ach bože, on mě líbal! Jeho jazyk se snažil dostat k tomu mému. Ne! Já se nenechám jen tak zmanipulovat! A už vůbec ne někým, kdo..kdo už nežije. Chvíli se zase nic nedělo.. Ale pak.. "Miluju tě.." Přejel mi rukou po břiše, a jel dolů k mým kalhotům, kde se snažil zneuctit mé nádobíčko. Ježiši, to tohle dělají všichni duchové?!! To není normální!! Rychle jsem se postavil(ano, tak i tak), a vyřítil se z pokoje. "Mikey! Mikeeeey!!" Běžel jsem za svým bráškou, svou milovanou oporou.. To že mě chtěl do blázince poslat zrovna on, momentálně nehrálo žádnou roli. Vždyť já mám v pokoji perverzního ducha! Vlítl jsem do Mikeyho pokoje. "Co se děje brácha? Hoří snad nebo co?" Rosvítil rozespalý Mikey a začal si protírat oči. "F-Frankův duch mi sahal na kou-teda..měl jsem hroznej sen, Mikey.." Mikey na mě chvíli ostřil ta svoje kukadla, a pak si povzdychl: "Tak pojď, lehni si sem.." Nadzvedl peřinu, a já si pod ní rozechvěle vklouzl. "Děkuju, bráško.." Naklonil jsem se, a dal mu pusu na čelo. Mikey se na mě chvíli díval, a pak.. lehce přiložil své rty na mé. Jeho jazyk rychle vklouzl do mých úst, a začal si pohrávat s tím mým. Ani jsem nevnímal co se děje, jediné co vím je, že se mi to líbilo. Rukou mi zajel pod tričko a nedočkavě začal propátrávat mou hruď a záda. Potichu jsem vzdychl. Mikey to nejsíš vzal jako popohnání, a pomalu svou ruku posouval k mému ne příliš nepozornému..echm..mr. Wayovi.. Strašně se mi to líbilo, nechtěl jsem nějak otálet a tak jsem Mikeyho napodobil. Pravda, jeho benjamin stál jako voják na stráži.. Ale něco ve mně hrklo. Co to dělám? Právě se tady znásilňuju s vlastním bratrem, přičemž mi ještě před chvíli sahal na pohlavní ústrojí Frankieho duch.. to není moc normální.. Bratříček se nedočkavě sápal na má ústa.. svůj rozkrok třel o můj, a nadrženě zdychal. Jenže byl tu ještě jiný zvuk.. zvuk, který bych díky předešlému týdnu rozeznal od všech zvuků světa. Otočil jsem se ke dveřím. Stál v nich Frank, opět průhledný a třesoucí se jako vždycky. "Co tady děláš??!" Vyjekl jsem. "Gee..ach lásko.. tolik tě miluju.." řekli Frank i Mikey téměř zároveň. "Aaaaaaaa!!!" Zcvoknu se, já se zcvoknu, zcvoknu, zcvoooknuuuu... Vykřikoval jsem všechno, co mě napadlo. Jak je mi líto že je Frank mrtvej, jak maj psi hezkej vocas, i že nevěřím na vlkodlaky. Přes mlhu všude kolem mě jsem viděl, jak mě někam vlečou. Podivné pípáni, auta, holá budova, a potom mě hodili do naprosto miniaturní místnosti. Chvíli jsem si povídal s vlastní botou, a pak jsem usnul.

O týden později:

Jako každý den jsem seděl na lavičce a zíral do prázdna. Už mi dali dolů kazajku, přestěhovali mě do 'normální' místnosti, a prý když budu hodnej, dovolej mi vycházky. Navíc za mnou už pár dní nechodí Frankův duch. Nejspíš už se dostal do nebe. Ach, je nebe vůbec pro tak úžasné lidi jako je..byl on? Bude z něho nádherej anděl. Začal jsem brečet. To byla jediná vě kromě hledění do prázdna, co jsem tady celé dny dělal. "Proč? Ach Frankie, proč?" Zařval jsem. Odpovědí mi byla pouze ozvěna. Zahleděl jsem se na postel před sebou. Brzo mi sem prý pošlou dalšího cvoka, abych měl společnost. Je to ňákej pošuk-prej vidí duchy.. Natáhl jsem se na tu nepohodlnou věc, které říkali postel. Bože, člověk už by se zbláznil jen z toho. Pslouchal jsem, jak po chodbě venku šoupou něčí nohy. Šoupání šlo dál, a dál, až se zastavilo...u mého 'pokojíčku'. "Tak, pane Wayi, konečně tady máte společnost. Myslím, že si budete rozumět, hehe.. Taky furt vidí 'nějakýho ducha'" Zasmál se 'bachař', a šoupnul toho cvoka do mýho příbitku. Zastavilo se mi srdce. Delší tmavý vlasy, menší postava, naušnice, škorpión na krku. Ta osoba ke mě zvedla oči. V těch povědomýh kukadlech se rozprostřel naprostý chaos a děs. Chvili jsme na sebe hleděli, ale pak jsme oba dva z plných plic zařvali.. "POMOC! JE TU DUCH!!"

The End

----------------------------------------------------------------------------------:)

Pro ty, co chtěli sad end:

NewTimes-dne 12.6. ****, došlo v Bellevillském blázinci k dvoum záhadným úmrtím. V jedné z léčebných prostor byly nalezeny mrtvoly dvou mladých mužů. Policie se ke smrti mladíků zatím nechce nijak vyjadřovat, jisté je jen to, že zemřeli na zástavu srdce. Případ se bude nadále vyšetřovat..