Stále ještě Gee
Ani nevím jak jsem se sem dostal, ale je mi to jedno. Pořádně jsem zabořil hlavu do naducaného polštáře. Ach jo,chtělo by to něco, co by mi pomohlo zapomenout..něco jako.. vodka s čokoládou!! Najednou se předemnou na polštář snesla láhev vodky a mléčná milka:D. Rozbalil jsem milku, a začal ji zapíjet vodkou. Po deseti minutách se mi udělalo děsně blbě. Ooo já vůl, že já to žral!!! Celý zelený jsem se rozběhl chodbou na záchod. Já tam nedobhnu..já se pozvracím..další křeč v žaludku.. už to letí ven.. nenene, záchod už je jenom pár kroků!! Konečně.. Nahnul jsem se nad okraj záchodové mísy a spustil svůj zpěv o nevolnosti. Začaly na mě jít mdloby. Pogrcal jsem si triko. Ale co, to se vypere.. Snažil jsem se znovu zamířit na záchod. Nešlo to. Sesunul jsem se vedle něj do klubíčka a začal plakat. Slyšel jsem něčí kroky na chodbě. Když procházely kolem wc, zastavily se, a po chvíli se rozběhly ke mě. Pokusil jsem se rozlepit oči. "Fra-Frankie??" Zakoktal jsem potichu. "Ano, Gee, lásko, pšššš.. To bude dobré..neboj.." Vzal kousek toaletního papíru a začal mi s ním otírat rty. "Je-jestli jdeš na záchod...tak..tak di radši jinam.." pokusil jsem se o úsměv. Frankie mi dal pusu na tvář. "Naboj.." Proč mě líbá? Není moje babička! Není moje nic! Ať jde pryč! Bože, prosím ať už vypadne! Frank mě posadil. "Co jsi dělal?" "Nic." Postavil jsem se. Teda jestli se tomu dá tak říkat. Spíš jsem vyšplhal po zdi jako Spiderman. "Já du.." Zahuhňal jsem. "Ne, miláčku, není ti dobe, pomůžu ti.." "Kurva to bych měl vědět já jestli je mi dobře nebo ne!!" Pokusil jsem se ho seřvat, ale nejspíš jsem to slyšel jenom já. Konečně jsem se dostal do své postele. Franka jsem tam jenom tak nechal. Stejně jako to pozvracené tričko..to má aspoň na památku, když už mě tak miluje..

Gelaldoušovo raníškooo

Au! Kurva! Asi jsem to včera s tím zapomínáním trochu přehnal.. Ježiši moje kebule, uhh, není tu někde něco proti bolesti?? Potřebuju nutně paralen!! Vyhrabal jsem se zpod postele. Proč jsem spal pod postelí?? Mm, to je fuk. Rychle jsem nahmatal župan, navlík si ho a vyrazil ze dveří. "Jau! Doprdele čum kam deš!" Do někoho jsem vrazil. Super, jako by ta hlava nebyla málo. Zvedl jsem oči, a-no jasně, co si říkat-stál tam Frank. Omluvně se na mě usmál. "Jak ses vyspal?" Zeptal se mě. Ccc, co se mě má co ptát jak jsem se vyspal! "Hgshfghh.." "Heheh, bolí tě ještě po včerejšku hlava?" "Hgshfghh.." "Hihi.. Už jsi to řekl bráchovi?" Podíval jsem se mu zničeně do očí. Zvedl ruku a pohladil mě po tváři. Já ale ucukl jako kdyby do mě právě vpálil milion voltů. Zmateně se na mě podíval. Ale já se na něj dívat nechtěl. Přišel jsem si jako největší kretén na světě. Chvíli tam jen tak stál. Asi čekal, že to je ňákej blbej vtip. Ale nebyl. Rychle se otočil a zmizel ve svém pokoji. No co, konečně si můžu dojít pro ten zkurvenej paralen!! Nasraně jsem otevřel špajzku, až z ní vyletělo několik krabic. Začal jsem je sbírat.. Když v tom.. Chutná Snídaně Pro Vegetariány.. To byly Frankieho nejoblíbenější.. Chytil jsem tu krabici, přimáčkl si jí na hruď a rozbrečel jsem se. "Proč, Frankie, proooooč??" Zarýval jsem nehty do krabice až z ní lítaly lupínky na všecky strany. "Gee, Gee, co se děje??" Do kuchyně se vřítil Ray. Asi to musel být divný pohled.. Seděl jsem tam v županu a trenkách, celej rudej od pláče, a v rukou jsem svýral krabici lupínků.. Co mu mám asi tak sakra říct?? Skrz slzy jsem histericky vykoktal: "Do-došly lupínkýýýý!!!" Znovu jsem se schoulil nad krabicí. Ray se na mě chvíli díval. "To jako fakt?" "Jo.." Do očí mu vhrkly slzy. "Oh, byly ještě tak mladééé!" Sesunul se vedle mě a spolu jsme tam brečeli nad lupínkama ještě dobrých pár minut.