28.Leden 2008
The Ghost Of You 3

Frankuk

Bylo to úžasné.. ty jeho něžné doteky.. Nejradši ho bych ho chňapl za tu jeho černou vestičku, a.. "Děkujeme vám, děkujem vám všem!..." Vyrušil mě ze snění Gerardův hlas. Davy burácely, a my mohli konečně odejít. Nevím jak dlouho bych to s ním ještě na jednom pódiu vydržel.. Dokonce jsem zapoměl něco rozmlátit! Usmál jsem se, a procházel spolu s ostatními šedivou chodbou motelu. Nic moc podnik, ale je to hned vedle pódia, a maj tu i takový malý nahrávací studio. Och, jak rád bych tam teď zalezl s Geem, a.. Kurva!! Už zas jsem si nestihl domyslet pokračování! Někdo mě tvrde chytil za tričko a zatáhl mě do kumbálu kolem kterého jsme zrovna procházeli. Bože, co se děje?! Chcou mě snad zabít??! Aaa, já nemám rád když mě chce někdo zabít! Snažil jsem se ve tmě rozpoznat kdo je můj únosce. Pomalu se přede mnou rýsoval obrys něčí vysoké postavy. Po chvíli se z nicoty kolem vynořila bledá tvář, delší černé vlasy, zářicí hnědé oči.. "Gee?" Postava přede mnou se usmála. "Pššš.." Zašeptal Gerard a přimáčkl své tělo na mé. Ouu.. Slastně jsem přivřel oči když mě začal líbat na krku. "Chci tě.." Vzdychl Gerard, a začal se rukou třít o Feeho juniora. "Ach, Gee, já...já tebe taky.." Jednou rukou mi zajel do vlasů, a druhou pod tričko.

Geeeee

"Hih, to studí.." Zahihňal se Frank. Je tak roztomilej, celýho bych ho láskou snědl. No, zkusit to můžu.. Začal jsem ho vášnivě líbat na ústa. Francouze moc nemusím, ale teď mi nepřišli ani tak špatní.. Potom jsem se sklonil k jeho kalhotům.. Chudáček, asi bych ho už od nich měl osvobodit.. Pomalu jsem začal odepínat zip. "Gee, Gee, ach-dělej.." Frankie už byl docela nadrženej. Schválně jsem ještě zpomalil a přitom se mu laškovně díval do očí. Fee se nasral a v tu ránu byly jeho kalhoty dole i s boxerkama. Musel jsem se trochu usmát. Začal jsem ho lehce pusinkovat 'pět palců pod pupíkem'.. Oww, je tak rajcovní.. Něžně jsem ho vzal do pusy. Bylo nám jedno, že 'dozvuky' našich hrátek musí slyšet celej motel. Tohle byla jen a jen naše chvíle. Zrovna když jsme se už celí nazí po sobě váleli, začal někdo kumbálek odemykat. Sakra! Všechen pot na mě jakoby zmrznul. Frank mě chytil za ruku, a rychle zatáhl pod ňákou poličku s hadrama. Skrz kusy látky jsem viděl, jak se dveře pomalu otevřely. Zača jsem se třást. Co když nás tady najdou?? Asi těžko jim pak vysvětlíme, že jsme jen hledali ňáké koště.. Jo, u toho jsme tak určitě přišli o oblečení. Ježiši-oblečení! Nechali jsme ho rozházený všude kolem! Něčí tmavá osoba vplula do dveří. Zastavil se mi dech-ne, on ne!


Kategorie: Frerard Stories | vložil: BaseballRacquet ¤ Komentářů (0)
The Ghost Of You 2

Frankíš

Co jsem to udělal?? Bože dyť já po něm normálně vyjel!! To je konec.. Vyhodí mě z kapely.. Budou po mě řvát do přiteplenců.. Ztratím nejen kapelu, ale taky nejlepší přátele.. A Gerarda.. Proč já jen nedržel jazyk za zuby?? Moch jsem tady zůstat, a aspoň po Geem nenápadně pokukovat, když byl ve sprše! Ale teď..pěkně jsem to posral.. Chodil jsem jak tělo bez duše(taky že jo..) po městě, a trápil jsem se vzpomínkami na to, jaké to bylo být členem My Chemical Romance.. Sem tam jsem zapadl do nějakého butiku a jen tak prošmejdil zboží. Večer máme koncert. Mám tam vůbec přijít??

Minuta padesátosm sekund před začátkem vystoupení

"Kaj se ten Frank loudá?? Dyť už tu měl dávno být! Co budem dělat??!" Začal panikařit Mikey. Ray ho pozoroval a začal popotahovat. "Fňuk, já to sám neodehraju, na dvě kytary najednou neumím, fňuk.." "Hele! Už de!" Zařval Bob. A fakt. Frankie si to nepřítomně mířil přímo k nim. "Tak dělej, chlape, nemáme na to celej den!" Popohnal ho Bobša. Gerard se na něj ani nepodíval. Vypadal dost..naštvaně. "Tak dem." Procedil mezi zuby, a už si to štrádovali za ohromného potlesku na pódium.

Frankok

Že já sem vůbec chodil! Gee vypadal že mě zabije.. Snad ještě o mé 'úchylce' neřekl ostatním.. Snažil jsem se soustředit na hraní, jenže ten-s prominutím-debil Gerard mi furt vrtěl zadkem málem před nosem! No dobře, byl ode mě slušných pár metrů, ale neměl mít prostě tak kurevsky krásnou prdel!! Ach jo.. Kdybych tak věděl, co se mu honí hlavou.. Jestli je na mě naštvanej.. Kdybych se ho mohl aspoň dotknout.. V tom se v mé hlavě vyrojila spásná myšlenka! "Gerarde, skoč!" Chytnul jsem ho za ruku, a strhnul ho sebou na poblázněný dav. Vyšlo to-dotknul jsem se ho! Sice jen na kratičký okamžik, ale dotknul!! Když jsme se dostali zpátky na pódium, o něco veselejší jsem zase začal mlátit do strun. Okolní tóny mě dokonale pohltily.. Najednou jsem ucítil něco na svém zadku.. Zmateně jsem se otočil, a za mnou stál-Gerard!! A nejen že za mnou stál, dokonce mě chytil za zadek! Nejsem zrovna psycholog nebo tak, ale myslím že lidi co se nenáviděj si asi moc na zadek nesahaj.. Nevěděl jsem jestli se rovnou nemám počůrat štěstím..Ale radši jsem se udržel. Potom popošel zase dopředu a tak krásně úchylně se usmíval. Bože, co ještě vymyslí? Za chvíli byl zase u mě olizoval mi krk..bože!! Začal jsem štěstím metat salta. Ale protože to není moc můj obor, začal jsem se radši zase válet po zemi.. Odsuď aspoň nemám kam spadnout.. Bylo mi jedno že zhazuju Bobíkovy bubny.. Absolutně jsem nevnímal Raye, který si doteď nedokázal ze svého afra sundat kousky sýra.. Co mi bylo po Mikeym.. Pro mě tu byl teď jenom Gee.. Ale.. Myslel to vůbec vážně??


Kategorie: Frerard Stories | vložil: BaseballRacquet ¤ Komentářů (0)
The Ghost Of You

Frankomátor

Ty jeho oči.. Jsou tak kouzelný.. jako by je stvořil bůh..ne, omyl, on je bůh.. Ty tenký linky.. Je to úžasné.. "Franku! Tak dáš si s náma pizzu??!" "Co-eh-jo.." Odtrhnul jsem oči od televize. Právě dávali Snoopyho, je to takovej malej bílej pejsánek, a ještě ke všemu můj idol. Chtěl bych mít taky takový uši (xD).. Všechno bych slyšel. Pomalu jsem se zvedl a posadil se k ostatním stolosedům. Trošku mě mrzelo, že se nedozvím jak to se Snoopym dopadne. Ale aspoň mám tady další objekt k pozorování. Gerarda. Ne, fakt, je o něco hezčí než ten pes. "Je s tebou něco Frankie? Jsi ňákej zamyšlenej.." "Co? Ne.." Vzal jsem si kousek sýrové pizzy, a pozoroval, jak ostatní lepí kousky pizzy na spícího Raye. "Hele kluci, čumte!" Zasmál se Gerard, vzal ze svýho kousku(mimochodem-kosek=dvě krabice..) kolečko salámu, a hodil ho na strop. Potom si počkal až se odlepí, v letu ho chytil do pusy a snědl. Mikey něco opovržlivě zamumlal a odešel. Bobšovi se to ale zalíbilo, a tak začal házet salám na strop jak pominutej. Když mu ale ani jedno nechtělo spadnout zpátky, naštvaně odešel za Mikeym. Teď je moje příležitost, jen já a Gee... "Ten dnešní koncert byl super, že?" Prolomil jsem konečně mlaskavé ticho. "Jo, jasně. Jako dycky, že." Usmál se Gee a vrhnul se na Mikeyho pizzu. zasněně jsem se na něj díval.. Jak mu kusy těsta mizely v puse.. Ach, té jeho nádherné puse..

Gerardo

Ježiši ten Mikey je debil, že si tu nechal pizzu.. No co, jeho problém.. Chvíli se tak láduju, když v tom na sobě ucítím něčí pronikavý pohled. Zvednu oči od své oběti...Frankie se na mě tlemí jak na boží obrázek. Co to? Snad.. Ech, to je blbost, Frankie není žádná buzna..I když.. Kdyby byl, tak by to byla moc pěkná buzna... Vytřeštím oči-dyť já se na něj dívám úplně stejně!!! Frank si nejspíš uvědomil svůj pohled a rychle se podíval z okna. Behehé, ať se podívá na mě! Hnusný, zasraný okno-hned zítra ho nechám zazdít! Můj bože-já žárlím na okno!!! V tom se Frankie nervózně ozval: "Dneska to bylo fakt super." Co mu je? "Jo, dyť jo.." Ale proč ho nenechat mluvit, když má tak božskej hlas.. "Dáš si pivo?" "Umm..nebyla by cola?" Zeptal se a roztomile se u toho začervenal.. Ach bože.. já jsem asi frankobuzna... Rychle jsem prošmejdil ledničku a vytáhl nám to pití. "Na, tady to máš." Podal jsem mu studenou plechovku. Konečky našich pstů se lehce dotkly.. a já vyletěl málem až do nebe. Dostal jsem závrať a rychle jsem se posadil. "Gee-je ti něco??!" Vyhrkl Frank vyděšeně. "Nene, jen jsem nějak..ztratil rovnováhu.." Křečovitě jsem chytil pivo a začal z něj upíjet. Teď mezi námi panovlo ticho. Takové to dlouhé, které jakoby nemělo nikdy končit, a vy přemýšlíte co říct. Jenže můj mozek mi zase vypověděl. "Líbím se ti??" Vyhrknul z ničeho nic Frank. Můj už tak přetížený mozek ani nestihl tuto informaci zpracovat, a Frankie rudý jako rajčátko vyběhl z pokoje. Z chodby jsem ještě zaslechl pár ne příliš slušných slov. Láhev s pivem se zastavila v polovině cesty k mým ústům..


Kategorie: Frerard Stories | vložil: BaseballRacquet ¤ Komentářů (0)
Moja 'recenze' na Iron Maiden:)

Mno sem měla referát na Iron Maiden do školy xD..

Na světě je mnoho skvělých kapel. Mezi které patří i anglická skupina Iron Maiden, u které by jsme se dneska chvíli pozastavili. Jejich kariéra začala v 70. letech. Kapelu založili roku 1975 baskytarista Steve Harris a kytarista Dave Muurey. V počátcích se obsazení kapely rychle měnilo. Skupinu v té době hlavně ovlivňovala hudba Deep Purple, Judas Priest, Yes, Black Sabbath, Led Zeppelin, Queen a Wishbone Ash. Nyní kapela vystupuje v seskupení-Bruce Dickinson(zpěv) Steve Harris(baskytara) Dave Murray(kytara) Adrian Smith(kytara) Janick Gers(kytara) Nicko McBrain(bicí) Tereza Moravcová(kytara), Barbora Houfková(klávesy). Jejich první album neslo velice originální název "Iron Maiden". Tohle album se umístilo na 4. místě prodávanosti, což se teda sakra divíme, bo my by sme ho daly na první xD!!! Album působí velice uvolněným a hbitým dojmem, člověk se u něj rozhýbe, a zároveň si zlepší náladu. Hlavně nás zaujala písnička Prowler. Hned na první desce jsou slyšet speciální prvky, které Iron Maiden používali i později. Možná je to jenom náš dojem, ale kytara a baskytara se potom oběvuje i na dalších albíčkách. Další album-Killers-bylo vydáno o rok později, a bohužel se neprodávalo tak dobře jako první. Což už vůbec nechápem, bo je to opět povznášející, fenomenální a bůh ví co ještě xD.. Nám osobně se líbí písnička Wratchild. Album už ale není tak uvolňující jako první, působí spíš temným dojmem. V době vydání desky došlo k ale velice smutné události. Náš-buhuhů-Paul Di'Anno propadl kokainu, což ale z mého hlediska není ani tak na škodu, bo ho vystřídal Bruce Dickinson, kterého moje osůbka považuje za nejlepšího zpěváka Iron Maiden. Já osobně ho poslouchala ještě než jsem narazila na Iron Maiden, a moc se mi líbila například jeho písnička Tyranny Of Souls. Ale zpátky k věci. Pod jeho vedením vyšla nová deska The Number Of The Beast. Tahle deska Iron Maiden velice prospěla, jelikož se stala legendární deskou heavy metalu, a zároveň nejznámější deskou Iron Maiden. Ani se nedá říct která z nich je nejlepší, pokoušely jsme se vybrat nejlepší, ale nakone jsme vyjmenovaly všechny xD.. Ale za zmínku určitě stojí The Number Of The Beast, Hallowed By Thy Name, 22 Acacia Avenue a Run To The Hills. Takže velice povedené album, s originální myšlenkou, kladným nábojem a dokonce i předehry písní jsou v porovnání s jinými alby kratší. Bruce Dickinson se tady opravdu vyřádil s hlasem xD.. Takže vlastně ani není žádné překvapení, že se deska vyhoupla na první místo prodejnosti, a její songy obsadily první příčky hitparád. Iron Maiden poté vydali další veleúspěšnou desku-Pieces Of Mind, vela se mi páčila písnička Still Life a The Trooper. Album je typicky Iron Maidenovské, pocity z něj se nedají nijak konkrétně popsat, prostě to nutí k zamyšlení a hlavně k poslechu. I když album získalo opět platinovou desku, nezdá se mi tak dobré jako The Number Of The Beast. No, už vás beztak ty kecy nudí, a tak zbývajících deset alb vemem hopem. Dále následovalo album Pwerslave, s mou oblíneou písniškou 2 Minutes To Midnight. Další bylo vydáno Somewhere In Time, které už ale upadalo do jistého stereotypu. Iron Maiden vydali každý rok nové album, jezdili giga šňůry koncertů, chudáčci byli celí znavení, a písničky si byli vela podobné. Teda to je spoň můj pocit. Od tohodle alba se mi prostě musely líbit všechny, bo byly stejné xD.. Ale konečněěěěě vyšlo album Seventh Son Of A Seventh Son, které je totálně božské xD.. Jako všechny, mno, ale veď detail xD.. Moc se mi odtud líbí Can I Play With Madness. Poprvé se tady objevily klávesy, a album se stalo opět světoznámým. No Prayer For The Dying, které teda nebylo nic moc. Dostalo se totiž jenom na druhé místo prodejnosti :(. Ale písnička Bring Your Doughter...to the Slaughter slavila gyga úspěchy. Napsal ji sám ó veliký Bruce Dickinson, a oběvila se například v Noční Můra v Elm Street. Dále tu je album Fear Of The Dark, a už mě nebaví psát jak bylo všecko úžasné tak to kašlu. Pio tomhle albu se ale stala naprosto úúúděsná věc-Brucíček opustil Maideny, aby mohl zpívat sólo:(. Místo něj si našly nějakého Blazeya Bayleyho, ale ten mě vůbec nezajmá. Jako nebyl špatnej ale prostě ho nenávidím, protoŽe mi nahradil Brůcíčka :(. No jasně že deska byla propadák, šak bez mé lásky to prostě nešlo :(. S ním ještě vydali Virtual XI, což teš stálo za hovno. Naštěstí se nám toho šmejda podařilo vypískat, a na scénu se opět vrátil Božský Bruce 8D.. Vydali desky Brave New World a Dance With Death, které se staly metalovými hity roku xD.. Veď podle mě hrajou spíš do rocku, ale tak nebudu do toho kecat xD.. Na Dance With Death jsou podle ma delší písničky než na ostatních albech, ale dle mého vysoce neodborného názoru to vůbec neubralo na kvalitě. Nejnovější albíčko Iron Maiden je A Metter Of Life And Death, z kerého miluju písničku Reincarnaton of Benjamin Breeg. Aaaaaaaaaaaaa konečně koneeeeec xD.. Snad jsem vás neunudila k smrti mno xD..


Kategorie: Iron Maiden | vložil: BaseballRacquet ¤ Komentářů (2)