Tu však jsem náhle viděl ,že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho.

Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce.

Je to něco,co člověka může úplně roztrhat a změnit.

Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže.

Ale pro člověka jistě!

(Erich Maria Remarque)

Slyšeli jste někdy pojem "narozeninové blues"?
Já nedávno poprvé a prý je to doba která se odehrává  okolo data narozenin každýho z nás (cca 1 měsíc).

Právě v té době mívá člověk divné stavy, přehodnocuje svůj dosavadní život, svá rozhodnutí a prostě se sám v sobě nějak víc „hrabe“. Přepadají ho deprese a divný smutky. Činí rozhodnutí které se mu zdají v ten moment zásadní pro jeho další život ale obvykle nejsou vůbec příjemná, pro něj ani jeho okolí.

 Když nad tím tak uvažuju asi na tom něcobude. Své poslední „narozeninové blues“ jsem si vyslechla až do konce a „užila“až do poslední noty.

 I někdo na kom mi hodně záleží asi prožívá své „narozeninové blues“ škoda jen že se bohužel týká i mě

Třeba si někdo vzpomene na "šílený" film který by asi neměl být zapomenut ...
... každý znás se totiž občas cítí tou "panenkou" ...

Aura tvá je štíty tvář
Křídla i plášť
Aura tvá je lásky zář
Tvůj mír i snář

Jak snášet trápení
Jak stesk jak znamení
Co ti Pán Bůh dal
A přikázal

Tak jen dej se dítě vést
vždyť víš kam jít
Za lžím s tou a vůli zlou
Nesmíš se skrýt

Tvůj svět je náruč sná
Tvůj bol má trapení
Musíš snést jak Kain
své znamení