15. 8. 2010 jsme jeli s Lukáškem za chaty a zastavili jsme se v Pcherech kouknout na větrnou elektrárnu.

Už tam to vypadalo, že nad Prahou je dopuštění a žene se nám to naproti. Zvedal se vítr a nebe bylo černé. Tak jsme vyrazili.

Po cestě jsme už pozorovali blesky. Po dlouhé době jsem si užila výhled bez toho aby se mi schovávaly za paneláky. Jen co jsme přejeli přes Ruzyň, byla tma jak uprostřed noci. Před devátou už svítilo pouliční osvětlení. Na Magistrále nás chytlo krupobití. Doprava se zastavila pod mosty. Moc nadšení jsme z toho nebyli, ohlušující bubnování krup nás neminulo, měli jsme zadek auta stejně vystrčený ven. Po chvilce se nám povedlo vyjet a mysleli jsme, že už dojedeme až domů, jenže jsme nakonec stavěli i my pod mosty (5minut od domova), nakonec jsme museli z pod toho prvního vyjet, protože voda tam nebezpečně stoupala.

Jestli nějak vypadá začátek konce světa, tak takhle. Bouřka za noc přišla ještě několikrát.