Falešný přítel je horší, než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš.

Lev Nikolajevič Tolstoj

Bývalá kamarádka, bývalý kamarád... každý asi někoho takového "máme"...

Byl začátek třeťáku a k nám do třídy přišla nová slečna. Všichni jsme se snažili pomoct s sešity a různě. Nějak jsme se začly bavit a časem si ke mě přisedla. Stala se z nás nerozlučná dvojka. Prostě jsme byly jak dvojčata. Celej třeťák proběhl fajnově. Péťa překousla i moje nervový výlevy, když jsem měla zánět zvukovodu. Jen na stmelováku jsme se nějak neschodly už, chovala se dost rozmazleně. Po návratu jsem se holkám chvíli vyhýbala, měla jsem jich plný zuby a nechtěla jsem to nějak vyhrotit, časem se to samo srovnalo. Času mimo školu jsme s Péťou moc nestrávily. Jen asi týden byla u mě, když jsme měli o prázdninách praxi. Právě tenkrát se objevil zdroj všech problémů. Můj drahej synovec.

Jel po každý mojí kamarádce, uspěl jen u Petry. (Dva dny potom jel za Klárou do Ostravy, s kterou si tam začal). Pořád jsme jí od něj zrazovaly, ale nedala si říct. Nechala kvůli němu přítele, ne že by se lidi nerozcházeli, ale kvůli Jerrymu? Kvůli takový kryse? No je to její blbost, mám ráda ty holky, které jsem díky němu poznala. Takže to by neměl být důvod ke konci přátelství. Jenže lhát nám nemusela. Tuším, že definitivní konec byl, když se vrátila zpátky k svému ex a nám lhala dál. Nevím proč. S kamarádkou jsme jí už měli dost. Prostě lež za lží. Všechno vyvrcholilo, když u ní Verča byla a zažila Péťu v jejím prostředí, takže se chovala úplně jinak. Byla zlá na ostatní, vyhodila fretku, kterou si pořídila a naštvala se, když jí nemohla mít u svého ex. Pak jsme se s ní přestaly bavit. Nejdřív jsme si s ní chtěly promluvit, ale nevěděly jak do toho. Nakonec si Petra z našeho oddělení odsedla na druhou stranu třídy k holce která dopadla podobně už dávno. Za celý čtvrťák jsme už spolu nepromluvily, stejně ty dvě hvězdy ve škole skoro nebyly.

Do teď mě to občas docela zamrzí, je mi líto ztraceného přátelství... jenže pak si vzpomenu, že to co bylo, byla přetvářka a LEŽ...stejně bych vrátila čas a občas mám sto chutí Petře napsat,ale radši se s tím už dál nezabývám, mrzelo by mě to ještě víc... Bylo, vlastně ani nebylo...