Báječné, ani jsem netušila, jak se mi téma týdne hodí do krámu po mimiulém víkendu. Jelikož jsme se rozhodli vytvořit z kaštanů zvířátka a zavzpomínat tak na dětství, vyrazili jsme s Lukáškem a Václavem na kaštany. Jenže jsme se odpoledne byli projít a pak jsme se zasekli s večeří a chvíli i na počítači, takže jsme se vyhrabali až za tmy. Jenže ouha, nejbližší jírovec roste na hřbitově o dvě vesnice vedle. Tak jsme v noci vyrazili k hřbitovu. Samozřejmně můj první dojem, vytvořily svíčky v těch červených skleničkách a nevím jak by se mi v nočních hodinách chtělo chodit po hřbitově, šel z toho docela mráz po zádech. Nahlas jsem to nepřiznala, ale ta představa mě trošku vyděsila. Prostě ty rozzářené svíčky v těch červených lahvičkách na temných obrysech hrobů... Nebylo to zas nějak moc děsivý, mělo to vážně i takový kouzlo, ale bůhví jak by to bylo, při vstupu za bránu hřbitova. Nevím jestli někdy najdu odvahu to udělat.

Naštěstí kaštany byly napadané i za hřbitovnmí zdí. A když jsme s Lukáškem sbírali kaštany a Václav nám svítil baterkou, tak posvítil za hřbitovní zeď a pronesl "HM, A TADY JE NĚJAK MRTVO." Tohle zahlásit v noci při pohledu na hřbitov je síla:-).Opravdu občas opravdu perlí. :D :D